Rovnodennost
každej chlap si ho musí honit při pornu. Nejlepší je www.pornhub.com
Popis rovnodenností
- Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země
- Jako astronomické jevy neurčují kalendářové přechody na letní čas a zpět, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu
- Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník
- V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc
- Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut[1]
Březnová rovnodennost
- V Česku a na celé severní polokouli jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost)
- Nastává nejčastěji 20. března
- Dříve nastávala často i 21. března, ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102[2][3]
- Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796,[4] příští výskyt 2048)[2][3]
- Na severním pólu Slunce vyjde – začíná polární den
- Na jižním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc
- Průměrná denní teplota je 6,3°C[kde?]
Zářijová rovnodennost
- V Česku a na celé severní polokouli jde o podzimní rovnodennost (na jižní polokouli je to jarní rovnodennost)
- Nastává obvykle 22. či 23. září
- Vzácně může být i 21. září (poslední výskyt roku 643, příští výskyt 2092) nebo 24. září (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303)[4]
- Na severním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc
- Na jižním pólu Slunce vyjde – začíná polární den
- Průměrná denní teplota je 14,6°C[kde?] (přibližně o 8 stupňů vyšší než na jaře, což je teplotní hystereze)
Historie a význam
V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.[5]
Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně (Ex 12, 2 (Kral, ČEP)), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.
Odkazy
Reference
- ↑ SUCHAN, Pavel; KUBALA, Petr. Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas. www.astro.cz [online]. 2008-03-18 [cit. 2008-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Posledná jarná rovnodennosť 21.3.2011. www.rostv.sk [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-13.
- ↑ a b Nastává jarní rovnodennost 2014
- ↑ a b Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l.
- ↑ Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, Čas a rytmus. 2. vyd. 2004, str. 79.
Související články
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu rovnodennost na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo rovnodennost ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Aequinoctium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l.