Diskuse:Rovnodennost

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 měsíci od uživatele 213.235.133.102 v tématu „Obrázek "Rovnodennosti a slunovraty"

Zářijová rovnodennost nastáva 23. září, slunce by tedy mělo jít ve 12h přes nadhlavník. Nebo u nás, v důsledku zavedení letního času až v 13:00?

...přes nadhlavník na zemském rovníku (zde by v pravé poledne asi neměl být téměř žádný šikmý stín) - nikolivěk ale u nás. S tím letním časem máte ovšem pravdu. MiroslavJosef 22. 12. 2010, 17:02 (UTC)


Není to tak úplně pravda. Přesně nad rovníkem je Slunce pokaždé v jinou hodinu - je to dáno tím, že počet dnů do roka není celočíselný. A pokud máte na mysli to, že by mělo pravé poledne nastávat nad 15. poledníkem ve 12:00, tak to také není pravda. Během roku vzniká měnící se odchylka, způsobená zemskou librací. A v době rovnodenností je odchylka několik minut. Vizte en:Equation of time --Postrach 22. 12. 2010, 17:17 (UTC)
... ano - jistě, souhlasím, šlo mi ale především a zejména o to, aby anonymní vkladatel pochopil, že toto nenastává v našich krajích resp. zeměpismých šířkách a Evropy se toto prakticky vůbec netýká. Zdravím a přeji hezké Vánoce. MiroslavJosef 22. 12. 2010, 17:21 (UTC)
... ještě dovětek - samozřejmě, že díky pohybu Zeměkoule jde v daném místě pouze o jeden velmi krátký časový okamžik, který zde nastává dvakrát ročně. MiroslavJosef 22. 12. 2010, 17:26 (UTC)

Martin z Příbrami. Šlo mi jen o to, zda u nás nastane rovnodennost a jestli má na to vliv letní čas. To jste mi tu vysvětlili, děkuji.

Skutečnou příčinou vzniku rovnodennosti je okolnost, že průvodič střed Slunce a střed Země svírá přesně pravý úhel s půdorysným průmětem zemské osy do ekliptiky . To ostatní, (přechod přes rovník, či průmět do znamemí, je jen vedlejší efekt. Je to dáno vztahem z deskriptivní geometrie mezi tečným válcem(= paprsky Slunce jsou téměř rovnoběžné = vyrobí tečný válec) a koulí (Země) . Takže tehdy je oblouk hlavní kružnice v rovině, jež je kolmá na onu spojnici a proto nastane na všech bodech poledníku naráz východ a na antipoledníku naráz západ Slunce .

Přesnost určení[editovat zdroj]

„Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. ... Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.“ je podle mě zdrojovaná dost chabě a není pravdivá. Vzhledem k vlivům atmosféry, nezanedbatelné velikosti slunce a koneckonců i proměnlivosti denní doby kdy jev nastává je přesnost uvedené metody na jeden den jen teoretická než v praxi dosažitelná. Kasalic8 (diskuse) 16. 9. 2019, 12:18 (CEST)Odpovědět

Obrázek "Rovnodennosti a slunovraty"[editovat zdroj]

Nejsou náhodou prohozené názvy "Earth" a "SUN"? --Jiri.podsednik (diskuse) 13. 12. 2020, 14:53 (CET)Odpovědět

Nejsou. Zdraví —Mykhal (diskuse) 14. 12. 2020, 11:57 (CET)Odpovědět
A neměl by se raději najít nějaký ilustrační obrázek, na kterém se Země točí kolem Slunce? Takhle naopak je to poněkud nešťastné. --213.235.133.102 21. 9. 2023, 18:23 (CEST)Odpovědět