Přeskočit na obsah

Staroslověnské písemnictví: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
Řádek 14: Řádek 14:
* [[Proglas]] – předmluva k [[evangelium|evangeliu]], kde Konstantin vysvětluje potřebu porozumění a vzdělání. Zmiňuje se tam také program cyrilometodějské mise.
* [[Proglas]] – předmluva k [[evangelium|evangeliu]], kde Konstantin vysvětluje potřebu porozumění a vzdělání. Zmiňuje se tam také program cyrilometodějské mise.
* [[Kyjevské listy]] – jedná se o [[Hlaholice|hlaholicí]] psaný zlomek [[Misál]]u.
* [[Kyjevské listy]] – jedná se o [[Hlaholice|hlaholicí]] psaný zlomek [[Misál]]u.
* [[Zákon sudnyj ljudem]] – (Soudní zákoník pro lid) jedná se o [[Hlaholice|hlaholicí]] psaný první psaný právní spis ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]] moravské redakce. Text je určen zejména laikům, tedy civilnímu obyvatelstvu. Vznikl v 2. polovině [[9. století]], o místě sepsání sice nepanuje zcela jednotný názor, ale místem vzniku je s nejvyšší mírou pravděpodobnosti mocenské centrum staré Moravy mezi vědci nazývané [[Velkomoravská říše|Velkomoravskou říší]].


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 22. 6. 2021, 03:10

Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území. Zahrnuje období počátkem 9. století.

Počátky

Na dnešní české území pronikalo křesťanství jak ze západu (Západofranská říše, tak i z východu (Byzantská říše). Lidé neměli křesťanský jazyk.

Příchod věrozvěstů

Roku 862 pozval kníže Velké Moravy Rostislav z Byzance dva bratry, diplomaty Konstantina a Metoděje. Rostislav chtěl, aby přinesli jednotnou víru. Tito bratři pocházeli ze Soluně, kde bylo podobné nářečí jako na Velké Moravě. 5. července 863 bratři skutečně přišli.[1]

Význam příchodu věrozvěstů

Konstantin a Metoděj přinesli staroslověnštinu a písmo hlaholici. Tu sestavil Konstantin z malých písmen řecké abecedy. Příchod Konstantina a Metoděje měl hned několik významů: význam politický (proti germanizaci), význam náboženský (křesťanství v rodném jazyce), význam literární (základy staroslověnského písemnictví).

Nejstarší díla věrozvěstů

  • Proglas – předmluva k evangeliu, kde Konstantin vysvětluje potřebu porozumění a vzdělání. Zmiňuje se tam také program cyrilometodějské mise.
  • Kyjevské listy – jedná se o hlaholicí psaný zlomek Misálu.
  • Zákon sudnyj ljudem – (Soudní zákoník pro lid) jedná se o hlaholicí psaný první psaný právní spis ve staroslověnštině moravské redakce. Text je určen zejména laikům, tedy civilnímu obyvatelstvu. Vznikl v 2. polovině 9. století, o místě sepsání sice nepanuje zcela jednotný názor, ale místem vzniku je s nejvyšší mírou pravděpodobnosti mocenské centrum staré Moravy mezi vědci nazývané Velkomoravskou říší.

Reference