Macchi Parasol: Porovnání verzí
nastrel |
řazení |
||
| Řádek 69: | Řádek 69: | ||
{{Portály|Letectví}} |
{{Portály|Letectví}} |
||
[[Kategorie:Letadla Macchi]] |
[[Kategorie:Letadla Macchi|Parasol]] |
||
[[Kategorie:Italská letadla]] |
[[Kategorie:Italská letadla]] |
||
Verze z 15. 4. 2017, 23:59
| Macchi Parasol | |
|---|---|
| Určení | průzkumný letoun |
| Výrobce | Società Anonima Nieuport-Macchi |
| Šéfkonstruktér | Guilio Macchi |
| První let | 1913 |
| Zařazeno | 1914 |
| Vyřazeno | 1915 |
| Uživatel | Italské letecké síly |
| Vyrobeno kusů | 42 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Macchi Parasol byl italský dvoumístný průzkumný hornoplošník vyvinutý společností Società Anonima Nieuport-Macchi. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo pozorování a řízení dělostřelecké palby.[1] Celkem bylo postaveno 42 strojů tohoto typu.[2] Typ byl omezeně nasazen v prvních měsících po vstupu Itálie do první světové války, rychle však zastaral a dosloužil při výcviku.
Vývoj
Roku 1912 založená společnost Società Anonima Nieuport-Macchi svou existenci zahájila licenční výrobou školních letounů Nieuport IV, nesoucích označení Nieuport-Macchi Monoplano. Roku 1913 byl zahájen vývoj nového pozorovacího letounu, vycházejícího právě z typu Monoplano.[1] Hlavní změnou byla změna koncepce letounu na hornoplošník, čímž měl pozorovatel získat dobrý výhled. První prototyp využíval trup Nieuportu IV, přičemž v prodlouženém pilotním prostoru přibylo místo pozorovatele, zvětšilo se rozpětí křídla a nosná plocha letounu. Zkoušky prokázaly dobré vlastnosti letounu. Pouze řízení bylo namáhavější a dvoumístná kabina velmi stísněná. Do roku 1914 byla vyvinuta vylepšená sériová podoba letounu s vylepšenou kapotáží motoru, účinnějším chlazením, upravenými vodorovnými ocasními plochami, zvětšenou svislou ocasní plochou a upraveným podvozkem. Sériová výroba probíhala od roku 1914.[2]
Popis
Jednalo se o dvoumístný jednomotorový vzpěrový hotnoplošník. Křídlo bylo neseno na vzpěrách nad trupem. Funkci křidélek nahrazovalo kroucení vnějších částí křídla. Dvoučlennou posádku tvořili pilot a pozorovatel. Rotační sedmiválec Gnome Monosoupape o výkonu 80 k (59 kW) poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli.[1] Letoun měl pevný příďový podvozek. Až během války byl vybaven radiostanicí Rouzet.[2]
Služba
V prosinci 1914 na letounu Parasol dosáhl pilot Clemente Maggiora italského národního rekordu dosažením výšky 2700 metrů.[2]
Letouny Macchi Parasol byly bojově nasazeny v první světové válce. Od vstupu země do války v květnu 1915 byly nasazeny jako pozorovací na frontě proti Rakousko-Uhersku. Mimo jiné se účastnily první bitvy na Soči. Pro nasazení v náročném horském prostředí však letoun neměl dostatečné výkony (výkon motoru, stoupavost aj.). Ještě na podzim 1915 byl v první linii nahrazen výkonnějšími typy a dosloužil (s dvojím řízením) při výcviku.[2]
Uživatelé
- Italské letecké síly (Corpo Aeronautico Militare)
Specifikace
Technické údaje
- Posádka: 2 (pilot, pozorovatel)
- Rozpětí: 13 m
- Délka: 7,2 m
- Výška: 3,1 m
- Nosná plocha: 24 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 400 kg
- Vzletová hmotnost: 660 kg
- Pohonná jednotka: 1× rotační motor Gnome Monosoupape
- Výkon pohonné jednotky: 80 k (59 kW)
Výkony
- Pádová rychlost: 70 km/h
- Maximální rychlost: 125 km/h (u země)
- Dolet: 400 km
- Dostup: 2500 m