Přeskočit na obsah

Zoia Ceaușescuová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zoia Ceaușescuová, Ph.D.
Zoia Ceaușescuová (1981)
Zoia Ceaușescuová (1981)
Narození28. února 1949
Bukurešť, RumunskoRumunsko Rumunsko
Úmrtí20. listopadu 2006 (ve věku 57 let)
Bukurešť, RumunskoRumunsko Rumunsko
Příčina úmrtírakovina plic
Alma materBukurešťská univerzita
Obormatematická analýza
Manžel(ka)Mircea Oprean (od 1980)
RodičeNicolae Ceaușescu a Elena Ceaușescuová
PříbuzníNicu Ceaușescu a Valentin Ceaușescu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoia Ceaușescuová (28. února 1949 Bukurešť20. listopadu 2006 Bukurešť) byla rumunská matematička a dcera komunistického vůdce Nicolaea Ceaușescua a jeho manželky Eleny. Byla také známá jako Tovarășa Zoia (soudružka Zoia).

Zoia se svou matkou Elenou v roce 1978

Studovala na Gymnáziu č. 24 (nyní Gymnázium Jeana Monneta) v Bukurešti a odmaturovala v roce 1966. Poté pokračovala ve studiu na Matematické fakultě Bukurešťské univerzity. Doktorát získala v roce 1977 prací O propletených dilatacích, kterou napsala pod vedením Cipriana Foiase.[1] Následně pracovala jako vědkyně v Matematickém ústavu Rumunské akademie v Bukurešti. Specializovala se na funkcionální analýzu. Rodiče údajně nebyli spokojeni s tím, že se jejich dcera rozhodla věnovat výzkumu v matematice, a tak byl ústav v roce 1975 zrušen. Přešla pracovat na Institutul pentru Creație Științifică și Tehnică (INCREST, Institut pro vědeckou a technickou tvořivost), kde nakonec založila a vedla nové oddělení matematiky. V roce 1976 obdržela Cenu Simiona Stoilowa[2] za mimořádný přínos matematickým vědám.

V roce 1980 se provdala za Mirceu Opreana, inženýra a profesora Polytechnické univerzity v Bukurešti.[zdroj?]

Během rumunské revoluce byla 24. prosince 1989 zatčena za „podkopávání rumunské ekonomiky“ a propuštěna až po osmi měsících, dne 18. srpna 1990.[3] Po propuštění se neúspěšně pokoušela vrátit ke své původní práci v INCRESTu, nakonec odešla do důchodu.[4] V některých novinách se objevovaly články, že žila divokým životem, měla spoustu milenců a často byla opilá.[5]

Po popravě jejích rodičů jí nová vláda zabavila dům, kde s manželem bydlela (dům sloužil jako důkaz údajně nakradeného majetku), a tak musela žít u přátel.

Po pádu režimu uvedla, že v době, kdy byli její rodiče u moci, požádala matka Securitate, aby na děti dohlížela, snad podle ní z „pocitu lásky“.[6] Securitate se jich sice „nesměla dotknout“, ale poskytovala rodičům informace a ty způsobovaly sourozencům spoustu problémů.[6] Poznamenala také, že moc měla na jejího otce „destruktivní vliv“ a že „ztratil soudnost“.[6]

Domnívala se, že její rodiče nejsou pohřbeni na hřbitově Ghencea, a pokusila se dosáhnout exhumace jejich ostatků, ale vojenský soud její žádost zamítl.[zdroj?]

Byla řetězovou kuřačkou,[7] zemřela na rakovinu plic v roce 2006 ve věku 57 let.

Vybrané publikace

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1976–1988 publikovala celkem 22 vědeckých pojednání. Mezi ně patří:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoia Ceaușescuová na anglické Wikipedii.

  1. Zoia Ceauşescu - The Mathematics Genealogy Project. mathgenealogy.org [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  2. Recognizing excellence in the mathematical sciences: an international compilation of awards, prizes, and recipients. Příprava vydání Janice M. Jaguszewski. Greenwich, Conn. London: JAI, 1997. 275 s. (Foundations in library and information science). Dostupné online. ISBN 978-0-7623-0235-2. 
  3. ARHIVA. A invins sau nu cancerul? Cum se simte acum Mihai Leu. Evenimentul Zilei [online]. 2015-03-17 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (Romanian) 
  4. Monitorul de Sibiu - Sub povara numelui. web.archive.org [online]. 2007-09-29 [cit. 2023-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-29. 
  5. ARCHIVES, L. A. Times. Wild Life of Ceausescu's Daughter Bared. Los Angeles Times [online]. 1990-01-10 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c The rise and fall of Ceaușescu, BBC Television Production, vytvořil Edward Behr, 1991
  7. Archivovaná kopie. www.evz.ro [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-12. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]