Zlatý potok (přítok Pöhlwasser)
| Zlatý potok | |
|---|---|
.JPG) V osadě Zlatý Kopec | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 7,0 km |
| Plocha povodí | 13,1 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-15-04-0160 |
| Pramen | |
| 2,6 km severozápadně od Božího Daru 50°25′43,83″ s. š., 12°53′33,89″ v. d. okolo 965 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Pöhlwasser na státní hranici u zaniklého Českého Mlýna 50°27′37″ s. š., 12°49′8,56″ v. d. 645 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Karlovarský kraj),  Německo (Sasko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Cvikovská Mulda, Černá (přítok Zwickauer Mulde), Große Mittweida, Pöhlwasser | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý potok (německy Goldwasser) je levostranným přítokem potoka Pöhlwasser (český název Polavský potok)[1] v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Délka toku měří 7,0 km.[2] Plocha jeho povodí měří 13,1 km².[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Potok pramení v Krušných horách na území přírodního parku Zlatý kopec. Jeho pramen se nachází v nadmořské výšce okolo 965 metrů u severovýchodní hranice parku, přibližně 150 m od Česko-saské hranice, nedaleko turistického hraničního přechodu Hubertky – Tellerhäuser. Tok potoka rychle klesá a přitéká do osady Zlatý Kopec. V hluboce zaříznutém údolí se nad jeho levým břehem zvedá Tetřeví hora (1007 m), nad pravým břehem hřebeny hraničních vrcholů Nad Starou šachtou (936 m), Kaffenbergu (924 m) a Hraničního vrchu (936 m). Svahy nad pravým břehem jsou protkány množstvím důlních děl, ze kterých se zachovalo několik úvodních štol. Jedna z nich, štola dolu Johannes, byla upravena a od roku 2015 je jako hornická atrakce přístupná pro veřejnost.[3] Historické hornické území nad pravým břehem potoka je od roku 2014 chráněno jako kulturní památka pod názvem Rudný důl – skarnový revír Zlatý kopec.[4] Potok protéká osadou Zlatý Kopec, přibírá zleva Hrazený potok a pokračuje ke státní hranici nad zaniklou osadou Český Mlýn. Jeho tok tvoří státní hranici a je zleva částečně posílen vodami Komářího potoka, přiváděné umělým kanálem, někdy označovaným jako Mlýnský potok.[5] Po přibližně 600 metrech dospěje potok do severozápadního cípu přírodního parku, obklopeného ze západu, severu i východu státní hranicí. Zde přímo na státní hranici přibírá zleva zbytek hlavního toku Komářího potoka a mění název potoka na Pöhlwasser.[pozn. 1]
Větší přítoky
[editovat | editovat zdroj]- Hrazený potok – levostranný
- Komáří potok – levostranný (už po soutoku s Polavským potokem)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-11-12]. S. 96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
- ↑ Vodní toky (DIBAVOD) [online]. Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Webové stránky štoly Johannes [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-17]. Identifikátor záznamu 276905279 : skarnový revír Zlatý kopec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Krajský úřad se kvůli Mlýnskému potoku obrátil na policii [online]. Karlovarský kraj, 2006-08-21 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč – Zeměměřický úřad
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý potok na Wikimedia Commons
