Komáří potok (přítok Zlatého potoka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komáří potok
Na státní hranici nad Českým Mlýnem
Na státní hranici nad Českým Mlýnem
Základní informace
Délka toku 4 km
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj), NěmeckoNěmecko Německo (Sasko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Cvikovská Mulda, Černá (přítok Zwickauer Mulde), Große Mittweida, Pöhlwasser, Zlatý potok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komáří potok (německy Mückenbach) je levostranným přítokem Zlatého potokaKrušných horáchokrese Karlovy VaryKarlovarském kraji. Délka toku měří 4 km.[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení v Krušných horách při západní hranici území přírodního parku Zlatý kopec. Jeho pramen se nachází v nadmořské výšce okolo 945 metrů u zaniklé osady Mílov, na náhorní plošině mezi Kraví horou (958 m) a Komářím vrchem (965 m). Po přibližně 75 metrech dospěje tok k česko-saské hranici, kterou již neopustí. Potok rychle klesá severním směrem, nad jeho pravým břehem se zvedají 10 až 15 metrů vysoké fylitové skalní věže pojmenované jako Holubí skály. Údolím se strmými svahy pokračuje potok do míst zaniklé osady Český Mlýn, kde se vlévá do Zlatého potoka.[pozn. 1] Ještě před soutokem se Zlatým potokem je část toku odváděna umělým kanálem k malé vodní elektrárně na německé straně státní hranice. Někdy se tento kanál označuje jako Mlýnský potok.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Za recipient lze považovat i potok (říčku) Pöhlwasser, neboť poslední asi 750 m dlouhý úsek Zlatého potoka je někdy označován jako Pöhlwasser, případně oběma názvy, tedy jako Zlatý potok i jako Pöhlwasser.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Komáří potok [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  2. Google.maps
  3. Krajský úřad se kvůli Mlýnskému potoku obrátil na policii [online]. Karlovarský kraj, 2006-08-21 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]