Přeskočit na obsah

Zlaté Hory (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlaté Hory
Nádražní budova, v popředí vodní jeřáb
Nádražní budova, v popředí vodní jeřáb
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoZlaté Hory
Souřadnice
Zlaté Hory
Zlaté Hory
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice355222[1]
TraťMikulovice – Zlaté Hory
Nadmořská výška440[2] m n. m.
V provozu od1896[2]
Dopravní koleje2[1]
Nástupiště (nástupní hrany)1 (1)[1]
Prodej jízdenekNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlaté Hory jsou dopravna D3, která se nachází v západní části města Zlaté Hory v okrese Jeseník. Dopravna leží v km 8,608 neelektrizované jednokolejné trati Mikulovice – Zlaté Hory, jedná se tedy o její koncovou dopravnu.[3]

Nádraží s tehdejším názvem Zuckmantel bylo zprovozněno 31. října 1896, tedy současně se zahájením provozu tratě z Mikulovic. Zřejmě v roce 1910 bylo označení stanice rozšířeno na Zuckmantel i. Österreichisch Schlesien, od roku 1918 se používalo české pojmenování Cukmantl ve Slezsku. V letech 1938 až 1945 nesla stanice německý název Zuckmantel (Altvater), poté opět český Cukmantl. Od roku 1949 se používá pojmenování Zlaté Hory.[2]

Po zahájení provozu se začaly objevovat návrhy na prodloužení tratě ze Zlatých Hor dále do Jindřichova‎ nebo Města Albrechtic‎, aby nemusela být využívána peáž přes Prusko (resp. později Polsko). Pro hornatý terén však k realizaci nikdy nedošlo, přestože zejména v období První republika se myšlenka opakovaně ale neúspěšně prosazovala.[4] Podobné návrhy se objevovaly i v 21. století.[5]

V polovině 50. let 20. století byla vybudována 550 metrů dlouhá vlečka z nádraží do zlatohorské pily. Po 450 metrech z vlečky vedla ještě odbočná větev s odvratnou kolejí v délce 50 m. Po požáru v roce 1962 nebyl provoz pily obnoven, nevyužívaná vlečka pak byl postupně snesena.[4]

Od roku 2019 o nádraží pečuje Okrašlovací spolek zlatohorský, který vyčistil kolejiště od náletových dřevin a vybudoval posezení či dětské prolézačky. V roce 2020 členové spolku na nádraží dovezli vodní jeřáb, který původně ve Zlatých Horách vůbec nebyl. Vodní jeřáb byl opraven a 30. října 2021 byl poprvé zprovozněn. Na kusé koleji v místě někdejší remízy umístil spolek dva vozy pro muzejní expozici a přespávání.[6]

Celkový pohled na dopravnu, vlevo za vodním jeřábem vozy umístěné okrašlovacím spolkem

Popis dopravny

[editovat | editovat zdroj]

Dopravna D3 Zlaté Hory je řízena dirigujícím dispečerem, který sídlí ve stanici Mikulovice, jedná se o jedinou dopravnu na trati (pokud nepočítáme Mikulovice). Dopravna je z trati kryta lichoběžníkovou tabulkou umístěnou v km 8,150.[1]

V dopravně se nacházejí dvě dopravní koleje a několik manipulačních kolejí. Před nádražní budovou je kusá manipulační nakládací a vykládací kolej č. 4 zapojená do kusého zhlaví, následují dopravní koleje č. 2 a 1, poslední je kusá manipulační kolej č. 3 zapojená do mikulovického zhlaví. Na kusém zhlaví pokračuje kolej č. 1 jako manipulační kolej č. 1a až k zarážedlu v km 8,822, které je současně koncem trati.[1]

U dopravní koleje č. 2 je zřízeno vnitřní jednostranné nástupiště o délce 43 m s nástupní hranou ve výšce 250 mm nad temenem kolejnice, příchod na nástupiště je úrovňový.[3] Nádražní budova je pro cestující uzavřená. Před nepřízní počasí se mohou cestující skrýt ve venkovním krytém prostoru budovy.[2]

  1. a b c d e Plánek dopravny Zlaté Hory. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, listopad 2017. 
  2. a b c d Zlaté Hory. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
  3. a b Prováděcí nařízení pro trať řízenou dle předpisu SŽ D3 Zlaté Hory – Mikulovice. Ostrava: Správa železnic, 2023. 
  4. a b Budování železnice Mikulovice - Zlaté Hory. web města Zlaté Hory [online]. město Zlaté Hory [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
  5. NASADIL, Jiří. Návrh trasování trati Jindřichov ve Slezsku- Zlaté Hory. 2010 [cit. 2024-06-02]. Bakalářská práce. Fakulta stavební VŠB-TUO. Dostupné online.
  6. KRŇÁVEK, Petr. Nadšenci zprovoznili vodní jeřáb. Se železnicí na Jesenicku mají velké plány. deník.cz [online]. 2021-10-31 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]