Zerind Lysý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zerind Lysý
Titulyšomoďský kníže
Úmrtípřed 972
NástupceKoppány
PotomciKoppány
DynastieArpádovci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zerind Lysý (maď. Tar Szerénd; lat. Zyrind calvus) byl maďarský velmož, žijící v 10. století. Podle názorů moderních historiků Zerind náležel mezi členy Arpádovské dynastie. Jeho synem byl Koppány, který se na konci 10. století vzbouřil proti uherskému velkoknížeti Štěpánovi I. Svatému.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Zatknutí Koppányho, Zerindova syna

Podle Vídeňské obrázkové kroniky byl Zerind otec Koppányho, nepřítele Štěpána I.[1][2][3] Ačkoli v kronikách nejsou přímé zmínky o tom, že by Zerind byl potomkem Almoše nebo Arpáda, vzhledem k faktu, že se koncem 10. století pokoušel jeho syn Koppány získat trůn, je pravděpodobné, že pocházel z dynastie Arpádovců.[4] Není to však jisté, jelikož když byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos ve své listině přibližně z roku 950 vyjmenovával potomky velkoknížete Arpáda, Zerinda na ní nezmínil.[5]

Historici István Katony a Kornél Bakay Zerinda ztotožňují s Michalem Uherským, jehož pohanské jméno je neznámé.[6] Podle Katony a Bakaye musel být Zerind příbuzný s uherským velkoknížetem Gejzou, protože nárok jeho syna Koppányho na manželství s vdovou po Gejzovi Sarolt z Transylvanie uherští kronikáři považovali za incest, ačkoli byl v souladu s pohanským zvykem levirátu.[6] Jiní historici Gyula Kristó a György Szabados se domnívali, že Zerind byl potomkem jednoho ze starších Arpádových synů, Tarhoše nebo Jutotzase.[2][7] Kristó argumentoval tím, že Koppányho pokus o získání trůnu po Gejzově smrti ukazuje, že Koppányho a Zerindův předek byl nejstarší Arpádův syn. Uherský velkokníže Gejza, po jehož smrti se Koppány pokusil nastoupit na trůn, totiž pocházel z větve založené Arpádovým nejmladším synem Zoltánem. Koppány, jako potomek nejstaršího Arpádova syna, měl Gejzu nahradit, ve stylu starých uherských zvyků, které byly uplatňovány i u kmene Pečeněhů.[2][7]

Život[editovat | editovat zdroj]

Uherský velkokníže Takšoň, otec Gejzy

O tom, kde leželo Zerindovo panství se vedou spory. Historici György Szabados nebo Attila Zsoldos se domnívají, že Zerindovo panství leželo mezi Blatenským jezerem a řekou Sávou. Tomuto panství vládl až do roku 955 náčelník Bulcsú.[8] Podle varianty, kterou navrhl historik Gyula Kristó dostal Zerind toto území za to, že se zřekl nároků na uherský trůn ve prospěch Takšoňova syna, Gejzy.[8] Pokud je tato varianta pravdivá, zdědil toto území, které leželo v Zadunají, po Zerindovi jeho syn Koppány, jenž se honosil titulem šomoďského knížete.[9] Podle jiné teorie, kterou taktéž uvedl Gyula Kristó, Zerind krátce působil jako uherský velkoknížete.[2]

Datum Zerindovy smrti je neznámé.[8] Podle historika Gusztáva Heckenaste Zerind zemřel okolo roku 967.[8] Historik Györgyho Szabadose se zase domnívá, že Zerind mohl být zavražděn na popud velkoknížete Gejzy, kterého středověké legendy popisují jako nemilosrdného a krutého vládce.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zerind the Bald na anglické Wikipedii.

  1. SZABADOS, György. Magyar államalapítások a IX-X. században. Szeged: Szegedi Középkorász Műhely, 2011. ISBN 978-963-08-2083-7. S. 240, 244. (maďarsky) Dále jen Magyar államalapítások. 
  2. a b c d KRISTÓ, Gyula. Saint Stephen and His Country: A Newborn Kingdom in Central Europe – Hungary. Budapešť: Lucidus, 2001. 183 s. ISBN 963-86163-9-3. S. 18. Dále jen St. Stephen. 
  3. ENGEL, Pál. The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. New York: Tauris Publishers, 2001. ISBN 1-86064-061-3. S. 20. (anglicky) Dále jen The Realm of St Stephen. 
  4. Magyar államalapítások s. 243
  5. Magyar államalapítások s. 243–251
  6. a b Magyar államalapítások s. 246-247
  7. a b Magyar államalapítások s. 248
  8. a b c d e Magyar államalapítások s. 260
  9. Magyar államalapítások s. 257, 260

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARTLEDGE, Bryan. The Will to Survive: A History of Hungary. Londýn: Columbia University Press, 2011. 604 s. ISBN 978-0199327348. S. 11. 
  • ENGEL, Pál. The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. New York: Tauris Publishers, 2001. ISBN 1-86064-061-3. S. 19. (anglicky) Dále jen The Realm of St Stephen. 
  • KONTLER, László. Millennium in Central Europe: A History of Hungary. Budapešť: Atlantisz Publishing House, 1999. 537 s. ISBN 963-9165-37-9. S. 53. (anglicky) 
  • KRISTÓ, Gyula. Saint Stephen and His Country: A Newborn Kingdom in Central Europe – Hungary. Budapešť: Lucidus, 2001. 183 s. ISBN 963-86163-9-3. S. 18. Dále jen St. Stephen. 
  • SZABADOS, György. Magyar államalapítások a IX-X. században. Szeged: Szegedi Középkorász Műhely, 2011. ISBN 978-963-08-2083-7. S. 240, 243 - 244. (maďarsky) Dále jen Magyar államalapítások. 
  • SZEGFŰ, László. Korai magyar történeti lexikon (9–14. század). Budapešť: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 963-05-6722-9. S. 368. (maďarsky)