Zdeňka Patschová
| JUDr. Zdeňka Patschová | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (od 1946) |
| Narození | 24. dubna 1905 [Smíchov]], Praha [  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | ??? |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | soudkyně a politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdeňka Patschová (24. dubna 1905, Praha-Smíchov – ???[1]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Zdeňka Patschová se narodila 24. dubna 1905 do rodiny revizního úředníka Ministerstva financí Eugena a Eleonory Patschových. Vystudovala první dívčí gymnázium Minerva a poté nastoupila na Právnickou fakultu Unviverzity Karlovy. Na této fakultě odpromovala dne 17. května 1929.[2] O rok později byla zapsána na listinu soudních čekatelek a roku 1934 byla první ženou jmenovanou v Československu soudkyní.[3][4] Nejprve působila u Okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu, v roce 1936 pak byla přesunuta na Krajský soud civilní v Praze.[5][6]
Před druhou světovou válkou byla členkou Ženské národní rady.[7] Za okupace působila v domácím odboji. Po válce byla od roku 1945 jednatelkou Rady československých žen, v prosinci téhož roku dokonce spolu s Miladou Horákovou, Julií Prokopovou a dalšími podepsala dopis žádající o obnovu Ženské národní rady. V roce 1946 vstoupila do Komunistické strany Československa.[8] Byla v kontaktu s Miladou Horákovou, kterou navštěvovala u ní doma a snažila se jí přesvědčit k inklinaci ke KSČ.[9][10][11] V roce 1948 se také vyslovila pro větší rovnoprávnost žen a mužů v nové ústavě. Tou mělo být například zrušení automatického přejímání příjmení manžela, lepší možnost rozvodu či větší práva pro nemanželské děti. [12] Pravidelně přispívala do pohraničního deníku Stráž severu či hovořila v rozhlase, zejména na téma rodinného práva, jímž se zabývala.[13]
Ve volbách do národního shromáždění v roce 1948 byla zvolena jako poslankyně za KSČ za VIII. volební kraj – Liberec, ačkoliv jako místo svého bydliště uvedla Prahu.[14] Dne 21. července 1948 vystoupila v Národním shromáždění na obranu zákona k úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.[15]
Působila jako právnička a podílela se v 50. letech na politických procesech. V roce 1954 byla například předsedkyní soudního senátu v procesu s duchovním Vojtěchem Koderou, který byl odsouzen na sedm let (roku 1969 rehabilitován).[16] V parlamentu setrvala až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[17]
Po odchodu z NS publikuje v časopise Vlasta. V roce 1956 píše o změně předpisů o rozvodech[18] a v roce 1963 hovoří při besedě o praxi osvojování dětí „Aby už nestály paragrafy mezi rodiči a dětmi“, kde je uváděna jako soudkyně Nejvyššího soudu ČSSR.[19]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zdeňka Patschová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931). S. 3121. is.cuni.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. S. 3121. Dostupné online.
- ↑ Věstník ministerstva spravedlnosti. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 16.04.1934, 16(4), s. 78. ISSN 1805-5362. Dostupné online
- ↑ První notářce v Evropě blahopřál k promoci Masaryk [online]. iforum.cuni.cz [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.
- ↑ ZEJDLOVÁ, s. 50.
- ↑ Sto let od zrovnoprávnění českých žen a uzákonění jejich hlasovacího práva. Témata [online]. 2020-02-29 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Ženská rada. Praha: Ženská národní rada, 1934, 10(3), s. 4. Dostupné online
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora; DOLEŽAL, Jiří. O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. [s.l.]: M. Nevole, 2001. 320 s. Dostupné online. S. 287.
- ↑ WIRNITZER, Jan. „Šlo mi o to, ideově ozbrojit lidi.“ Horáková aktivně iniciovala odpor proti KSČ, ukazuje nová studie. Deník N [online]. 2020-06-25 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, NETservis. Ideály svobodného Československa a Milada Horáková. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora, DOLEŽAL, Jiří, HORÁKOVÁ, Milada. O Miladě Horákové: a, Milada Horáková o sobě. Praha: Eva, 2001, s. 67. ISBN 80-238-9161-8. Dostupné online
- ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 12.06.1948, 4(137), s. [1]. ISSN 2336-419X. Dostupné online
- ↑ Náš rozhlas. Praha: Orbis, 27.11.1950, 17(48), s. 11. Dostupné online
- ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 02.06.1948, 4(128), s. [1]. ISSN 2336-419X. Dostupné online
- ↑ ŠTĚTKA, Jan. Staré časy Jana Štětky: Jak komunisté zpětně legalizovali Únor. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2018-07-25 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ SECURITAS IMPERII, 11 [online]. cdct.cz [cit. 2012-01-18]. Dostupné v archivu.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Vlasta. Praha: Mona, 15.03.1956, 10(11), s. 6. ISSN 0139-6617. Dostupné online
- ↑ Aby už nestály paragrafy mezi rodiči a dětmi. Vlasta. Praha: Mona, 22.05.1963, 17(21), s. 10. ISSN 0139-6617. Dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEJDLOVÁ, Veronika. Feminizace českého soudnictví – cesta tam (a zase zpátky). Brno, 2019 [cit. 2024-02-13]. 97 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce JUDr. David Kosař Ph.D., LL.M., J. S. D.. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeňka Patschová
- Zdeňka Patschová v parlamentu
