Zdenka Neuhäuslová
| RNDr. Zdenka Neuhäuslová, CSc. | |
|---|---|
| Rodné jméno | Zdeňka Novotná |
| Narození | 4. dubna 1934 Kutná Hora |
| Úmrtí | 31. března 2021 (ve věku 86 let) Nové Strašecí |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | botanička |
| Ocenění | Čestné členství České botanické společnosti |
| Choť | Robert Neuhäusl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdenka Neuhäuslová, též Novotná či Dovolilová, (* 4. dubna 1934 Kutná Hora – 31. března 2021 Nové Strašecí) byla významná česká botanička.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 4. dubna 1934 v Kutné Hoře[1] v rodině švadleny a továrního pracovníka.[2] Otec zemřel v jejích 12 letech a nadále vyrůstala s matkou v obtížných sociálních podmínkách. Kutnohorské gymnázium však absolvovala s vyznamenáním.[3] V letech 1952–1957 studovala botaniku-geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[3][4] Tématem její diplomové práce byla fytocenologie a synekologie lesní vegetace. V roce 1961 obhájila kandidátskou práci na téma lesů středního Polabí.[3] V roce 1966 byla promována doktorkou přírodních věd.[2]
V roce 1957 nastoupila do Geobotanické laboratoře Československé akademie věd, později pracovala jako vědecká pracovnice Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích a jako vedoucí tamního geobotanického oddělení.[3] Pracovala také v komisi pro přírodovědnou bibliografii při Národní knihovně ČR v Praze.[5] Od studentských let byla členkou České botanické společnosti[4], později v ní získala čestné členství, byla členkou redakční rady časopisu Preslia,[5] psala recenze zahraničních geobotanických publikací[4] a připravovala též pro periodika Preslia a Zprávy ČBS přehled jubileí a úmrtí členů společnosti.[5] Stala se členkou Mezinárodní společnosti pro výzkum vegetace (Internationale Vereinigung für Vegetationskunde).[4] V letech 1964–1967 také externě přednášela speciální geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.[5]
Se svým manželem RNDr. Robertem Neuhäuslem, DrSc. se od 60. let 20. století věnovala mimo jiné geobotanickému mapování Československa a od roku 1979 oba spolupracovali na mapě potenciální přirozené vegetace Evropy. V projektu pokračovala i po manželově náhlém úmrtí v roce 1991.[3][4] Po otevření hranic v roce 1989 navázala spolupráci na Ukrajině či Korejském poloostrově.[4] Za publikaci Mapa potenciální přirozené vegetace ČR získala v roce 1998 Cenu Josefa Hlávky za původní knižní práci v oblasti věd o živé přírodě.[6] Vydala zhruba 400 publikací z oblasti botaniky a ochrany přírody.[2][7]
Stala se matkou dcery Zdeňky a babičkou dvou vnuček.[2][7] Zemřela 31. března 2021 a poslední rozloučení bylo ohlášeno na 7. dubna téhož roku v obřadní síni v Novém Strašecí.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Neuhäuslová-Novotná, Zdeňka, 1934- [online]. Katalog knihovny AOPK [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d wewerka. Životopis: Zdenka Neuhäuslová (*04.04.1934) [online]. Český-jazyk.cz aneb studentský underground [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Rybníček (1994). S. 87.
- ↑ a b c d e f Kubíková (2004). S. XVII.
- ↑ a b c d Rybníček (1994). S. 88.
- ↑ Živa – Za Zdeňkou Neuhäuslovou (Jiří Kolbek). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Kubíková (2004). S. XVIII.
- ↑ RNDr. Zdeňka Neuhäuslová CSc. (smuteční oznámení). Nové Strašecí: Pohřební služba PIETAS, 2021. 1 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RYBNÍČEK, Kamil. RNDr. Zdenka Neuhauslová, CSc. - 60 let. Preslia. Praha: Česká botanická společnost, 1994, roč. 1994, čís. 66, s. 87–95. Též Rybníček (1994).
- KUBÍKOVÁ, Jarmila. Laudatio k životnímu jubileu Zdeny Neuhäuslové. Živa. Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, 2004, roč. 2004, čís. 2, s. XVII–XVIII. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Též Kubíková (2004).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdenka Neuhäuslová
- Zdenka Neuhäuslová – životopis na webu Český-jazyk.cz
