Přeskočit na obsah

Zdeněk Pololáník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Pololáník
Základní informace
Narození25. října 1935
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. srpna 2024 (ve věku 88 let)
Ostrovačice
Žánryklasická hudba, dodekafonie, scénická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, hudební pedagog a dirigent
Nástrojevarhany
OceněníCena Jihomoravského kraje (2005)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Pololáník (25. října 1935 Brno – 12. srpna 2024) byl český hudební skladatel, varhaník a pedagog působící v Ostrovačicích. Jeho tvorba zahrnovala kromě skladeb pro koncertní provozování a hudby filmové, televizní a scénické také duchovní hudbu, psanou k praktickým liturgickým účelům.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Na brněnské konzervatoři studoval varhany u Josefa Černockého a skladbu u Františka Suchého. Po absolutoriu konzervatoře v roce 1957 pokračoval ve studiu skladby na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Po absolutoriu v roce 1962[1] se věnuje skladbě jako svobodnému povolání. Je autorem více než 700 děl, z toho cca 400 kompozic tvoří filmová, televizní a scénická hudba. Pedagogicky působil na JAMU. V roce 2005, u příležitosti jeho 70. narozenin, byl po něm pojmenován Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, jehož dramaturgyní je Irena Chřibková.

Po roce 1989 působil jako varhaník v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla a založil na JAMU oddělení duchovní hudby. Jeho skladby se stále hrají nejen v pětadvaceti zemích Evropy, ale i v Japonsku, Spojených státech amerických, Rusku, či na Novém Zélandu.

V roce 2001 byl na Velehradě oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje, v roce 2007 mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla. Obec Ostrovačice mu udělila čestné občanství.[2]

Zemřel 12. srpna 2024.[3]

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • SMOLKA, Jaroslav a kol.: In: Malá encyklopedie hudby. Editio Supraphon Praha, 1983.
  • VYSLOUŽIL, Jiří. In: Hudební slovník pro každého II. Vizovice, 2001.
  • BENEŠ, Jiří. Zdeněk Pololáník oslavil jubileum. Harmonie, Praha, 2006, č. 5.
  • SALÁKOVÁ, Leona. Na ohlížení není čas. Cantus, Praha, 2007, č. 1.
  • PTÁČEK, Ondřej. Komponovat duchovní hudbu je pro mne přirozené a nutné. Katolický týdeník, 2000, č. 50.
  • PTÁČEK, Ondřej. Chrámová hudba nesmí rozptylovat. Katolický týdeník, 2001, č. 26–27.
  • KITTNAROVÁ, Olga. Pestrá paleta Zdeňka Pololáníka. Harmonie, Praha, 2001, č. 5.
  • VLKOVÁ, Ludmila. Koncert z tvorby Zdeňka Pololáníka. Opus musicum, Brno, 1996, č. 1
  • FRYDRYCH, Karol. Dá sa byť celý život iba skladateľom? Kultúra, Bratislava, 2007, č. 16.
  • FRYDRYCH, Karol. Dá se být celý život jen skladatelem? Psalterium, Praha, 2007, č. 6. Hlasy národa, Voices of the nation (Měsíčník české misie v Chicagu) , USA-Chicago, 2008, č. 11.
  • MAREK, Jan. Životní jubileum Zdeňka Pololáníka. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2005, č. 5.
  • FRYDRYCH, Karol. IV. Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2008, roč. 16, č. 5, s. 6–9.
  • FRYDRYCH, Karol. Koncert z mimořádných skladeb Zdeňka Pololáníka. Opus musicum, Brno, 2009, roč. 41, č. 3, s. 56–57. 
  • FRYDRYCH, Karol. Křížová cesta Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2010, roč. 18, č. 2, s. 11–12.
  • FRYDRYCH, Karol. Koncert k jubileu Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2010, roč. 18, č. 5, s. 5–6.
  • FRYDRYCH, Karol. Čas radosti, veselosti Zdeňka Pololáníka. Cantus: magazín pro sborové umění, Praha, 2012, roč. XXIII, č. 1, s. 46.
  • FRYDRYCH, Karol. Zdeněk Pololáník jubilující (* 1935). Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2015, roč. 23, č. 4, s. 3–5. ISSN 2336-5374.
  • KUDRNA, Jiří. Zdeněk Pololáník – Musica Sacra. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, 2015. Vedoucí bakalářské práce: František Vaníček.
  • FRYDRYCH, Karol. Zdeněk Pololáník – vitální hudební skladatel. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2020, roč. 28, č. 3, s. 9–12. ISSN 2336-5374.
  • REDAKCE. Rozhovor s varhaníky – spoluautory edice Varhanní preludia: Zdeněk Pololáník. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2022, roč. 30, č. 2–3, s. 2–6. ISSN 2336-5374.

Diskografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Pololáník-Dvořák. Brněnský filharmonický sbor. Antiphona 1996.
  • Gloria in excelsis. Kantiléna. Panton 1994.

Literární dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Hudební dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Žert (1968) – hudba k filmu
  • Střepy pro Evu (1978) – hudba k filmu
  • Opera ve vinici (1981) – hudba k filmu
  • Neúplné zatmění (1982) – hudba k filmu
  • Katapult (1983) – hudba k filmu
  • Prodloužený čas (1984) – hudba k filmu
  • Lev s bílou hřívou (1986) – hudba k filmu
  • Před tvou tváří – námět písně č. 322 z Kancionálu (text Jan Jiří Vícha)
  • Člověk proti zkáze (1989) – hudba k filmu
  • Nikola šuhaj, loupežník (1977) – hudba k TV inscenaci
  • Synové a dcery Jakuba skláře (1985) – hudba k TV seriálu
  • Gottwald (1986) – hudba k seriálu
  • Chtěla bych ten strom (1989) – hudba k TV inscenaci
  • Zbabělec (1990) – hudba k TV inscenaci
  • Návrat do cizí země (1991) – hudba k TV inscenaci
  • Silák Hungerfield (1975) – opera
  • Mladá garda (1975) – muzikál
  • Slavnost na Stříbrné hoře (1977) – muzikál
  • Holátka (1982) – muzikál
  • Mechanismus (1964) – balet
  • Popelka (1966) – balet
  • Pierot (1976) – balet
  • Sněhová královna (1978) – balet
  • Paní mezi stíny (1984) – balet
  • Šír haš-šírím (1970) – oratorium
  • Popelka nazaretská (1991) – oratorium
  • Napřed je třeba unést kříž (1992) – oratorium
  • Bůh je láska (1993) – oratorium
  • Missa solemnis (2001) – mše
  • Te Deum (1991)
  • Ave Maria (1995)
  • Divotvůrkyni Moravy (2003) – minioratorium – premiéra 1. listopadu 2014 v Žarošicích, Collegium musicale bonum
  • Toccata pro kontrabas, 2 harfy, cembalo, klavír, žestě a bicí (1959)
  • 2. symfonie pro 11 dechových nástrojů (1962)
  • 3. symfonie pro varhany a orchestr bicích nástrojů (1962)
  • 4. symfonie (1963)
  • 5. symfonie (1969)
  • Musica spingenta I-III. (1961–1962)
  • Musica concisa (1963)
  • Stabat Mater speciosa (2019)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 158. 
  2. ↑ Zdeněk Pololáník oslaví v říjnu 2010 životní jubileum [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://www.biskupstvi.cz/2024-08-13-zemrel-skladatel-zdenek-pololanik

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • FRYDRYCH, Karol. Minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka zaznělo v premiéře. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Občanské sdružení Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 2015, č. 24, s. 120-127.
  • FRYDRYCH, Karol. Premiéra minioratoria Divotvůrkyně Moravy Zdeňka Pololáníka. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2014, roč. XVI., č. 11, s. 14.
  • FRYDRYCH, Karol. Příspěvek k hudební kultuře Žarošic: skladby věnované Žarošicím. Vlastivědný věstník moravský, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2014, roč. 66, č. 3, s. 306-308. ISSN 0323-2581.
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Pololáník&oldid=24323797“