Zbojné

Zbojné
	Řeckokatolický kostel ve Zbojném
Poloha
Souřadnice	49°8′24″ s. š., 21°59′46″ v. d.
Nadmořská výška	265 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Medzilaborce
Tradiční region	Horní Zemplín
	Zbojné
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	18,2 km²
Počet obyvatel	162 (2021)
Hustota zalidnění	8,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Anna Koščová
Vznik	1960
Oficiální web	www.zbojne.sk
Telefonní předvolba	057
PSČ	067 13 (pošta Rokytov pri Humennom)
Označení vozidel (do r. 2022)	ML
NUTS	521060
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbojné je obec na Slovensku v okrese Medzilaborce, která vznikla roku 1960 sloučením Nižného a Vyšného Zbojného. Žije zde 162^[1] obyvatel. Ve Zbojném žijí převážně Rusíni řeckokatolického vyznání.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Zbojné se nachází v severovýchodní části Slovenska, leží v Papínské brázdě Laborecké vrchoviny a v údolí řeky Výrava. V severní části jsou Nízké Beskydy, Chráněná krajinná oblast Východní Karpaty a v západní části Laborecká vrchovina v nadmořské výšce nad 265 metrů, 22 km jihovýchodně od Medzilaboců. Do roku 1918 obě obce administrativně patřily do Zemplínské stolice.

Obec se skládá z části Nižné Zbojné, Vyšné Zbojné a Polesí (Hájenka).

Přes obec protéká řeka Výrava s přítoky potoků Hluboký, Černinský a Volový.

Severně od obce Zbojné je v údolí Výravy přehradní jezero, které bylo původně po 2. světové válce postaveno jako nádrž pro vodní elektrárnu. V 60. letech 20. stol. došlo k protržení hráze, poškození elektrárny a zaplavení obce. V roce 1968 došlo k odstranění elektrárny a k částečné opravě hráze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nižné Zbojné[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že obec Nižné Zbojné založil šoltýs s valašskými usedlíky kolem roku 1100. V části obce Husjaše (slovenský Husací) se nachází hraniční kámen Kyjevské Rusi. Základem obce Nižné Zbojné byl kopec Hrun (slovenský Grúň) s kruhovým valem usedlosti a cestou kolem šoltýské usedlosti se studnou ve středu. Usedlost sloužila jako pevnost se třemi vstupními cestami a dříve asi jako hradiště. Tato část obce byla opuštěna až v 80. letech 20. století. O obci je první písemný doklad z roku 1479.

Nižné Zbojné patřilo šlechticům Drugetovým jako majetková součást jejich humenského panství. V roce 1600 tam bylo 12 poddanských domů a jeden nebo dva domy šoltysů. V 17. století tam došlo k výrazným změnám v počtu obyvatel a domů. V letech 1715 a 1720 v obci Nižné Zbojné hospodařilo postupně 5 a 6 poddanských domácností. V roce 1828 bylo 33 domů a 246 obyvatel.

Vyšné Zbojné[editovat | editovat zdroj]

Obec Vyšné Zbojné založil šoltys s rolnickými usedlíky kolem roku 1400. Základem obce Vyšné Zbojné bylo úpatí kopce Dúbrova (Slovenská Dúbrava), kde byl dřevěný chrám a dřevěné usedlosti. Usedlost vícekrát vyhořela a zbyly jen kamenné základy a jeden kamenný dům. Nejstarší doklad o vesnici je z roku 1463, kdy patřila zamanům ze Zbudzy. Kolem roku 1600 tam žily jen šoltyské domácnosti. Později se tam usadily i poddanské rodiny. V roce 1715 ve Vyšném Zbojném hospodařilo 12 poddanských domácností, v roce 1720 jen 8 domácností, v roce 1828 zde bylo 47 domů a 359 obyvatel.

Obyvatelé se v minulosti zabývali tradičním zemědělstvím, chovem dobytka, dřevorubectvím a povoznictvím. V obci byl kamenolom, kde se těžil kámen na stavby usedlostí, kurie, chrámu a školy a mlýn.

1. světová válka[editovat | editovat zdroj]

V 1. světové válce Rusové zastavili frontu nad obcí Zbojné. V této oblasti začaly urputné boje muže proti muži. Na jaře roku 1915 z Výravy útočila ruská vojska, z Valentovců a Zbojného rakousko-uherské a německé vojsko. Údajně tam padlo na obou stranách 8000 vojáků.

2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během 2. světové války na podzim roku 1943 byla v lesích okolo Bystré založena první partyzánská skupina na Slovensku – Pugačev, složená ze zajatců.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V soupisu památek a dominantou obce je chrám sv. Mikuláše Biskupa – řeckokatolický chrám barokně-klasicistního stylu, který byl postaven v roce 1788. Hlavní oltář s přestavěným ikonostasem z první poloviny 19. století, který byl částečně doplněný roku 1858.
Mezi nejstarší usedlosti obce patří dům číslo 3 (zbytek kurie).
Rod Škodů zde vlastnil značnou část lesů a širokého okolí. Z Pytlova přes Vrh byla postavena cesta Krivule na hranici obce Zbojné a Valentovce, kde v 19. století dal Škoda postavit velký zděný patrový lovecký zámeček (jagdschloss), nazývaný kaštel – byl zničen během bojů v 1. světové válce.
Nedaleko zřícenin zámečku na hranici obci Zbojné, Valentovce a Výrava je vojenský hřbitov pro rakousko-uherská vojska, nacházejí se tam i další hřbitovy směrem na Výravu a Krásný Brod. Hřbitov pro německá vojska se nachází v katastrálním území obce část Kút-Hrabiny. Padlí ruští vojáci byli pohřbeni na obecním hřbitově, velká část byla převezena do Osadného.
Mezi další památky na rod Škodů patří dřevěná myslivecká chata Milena s rybníkem a vysazenými sibiřskými borovicemi na hřebenu Kudrovce na hranici obci Zbojné a Svetlice.
Na přelomu 19. a 20. století byl vybudován samospádový vodovod v katastrálním území Bystré, který zásoboval vodou policejní kasárny (zničené po 2. světové válce) a sídlo správy Škodových lesů s velkou ovocnou zahradou a rybníkem.
Pamětní tabule na obecním domě za účast ve 2. světové válce.