Zábečví
Vzhled
Zábečví je národopisnou podoblastí Hané. Obyvatelé Zábečví jsou Zábečváci, Zábečáci nebo také Bečváci.[1]
Oblast se nachází východně od řeky Moravy a jižně od řeky Bečvy až k Holešovu.[2] Nebo dokonce až k Otrokovicím.[3][4] Největšími městy jsou Přerov, Holešov, Chropyně. Na nejstarší mapě Hané z přelomu 18. a 19. stol. je název zachycen.[5]
Zábečvácký kroj se odlišoval od Hanáků kalhotami žluté barvy.[6] Praktikuje se během hodů obyčej obřadního zabíjení zvířat tupou šavlí.[7]
Hanácký dialekt zde má na konci měkký infinitiv -ť. Rozlišují se typy ł-l-ľ.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov [online]. Státní okresní archiv Přerov, 2008 [cit. 2024-01-25]. S. 123. Dostupné online.
- ↑ a b BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. [s.l.]: V Brn Nákl. Matice Moravské 548 s. Dostupné online. S. II,9,16.
- ↑ Zlínský kraj v lidové písni IV [online]. Zlín: Muzeum Kroměřížska, 2022 [cit. 2024-01-25]. S. 7. Dostupné online.
- ↑ ÚSTAV PRO ETNOGRAFII A FOLKLORISTIKU (ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD). Ceský lid. [s.l.]: Praha, Academia 553 s. Dostupné online.
- ↑ Svatá Haná, země zaslíbená, Hanáci druhé kategorie a město Olomouc. Olomoucký REJ [online]. 2019-01-20 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ KULTURNÍ TRADICE REGIONU A JEJICH VYUŽITÍ V PRIMÁRNÍ ŠKOLE - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ VEČERKOVÁ, Eva. Posvícení a hody v Čechách a na Moravě. [s.l.]: Albatros Media a.s. 289 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7601-903-4. Google-Books-ID: P5biEAAAQBAJ.