Wyrzysk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wyrzysk
kostel
kostel
Wyrzysk – znak
znak
Wyrzysk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 90 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Velkopolské
okres Piła
gmina Wyrzysk
Wyrzysk
Wyrzysk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 4,12 km²
Počet obyvatel 5 232 (2009)
Hustota zalidnění 1 269,9 obyv./km²
Správa
Starosta Bogusława Jagodzińska
Vznik 1320
Oficiální web www.wyrzysk.pl
PSČ 89-300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wyrzysk [vyžysk] (dříve německý Wirsitz) je město v Polsku s 5 232 (2009) obyvateli, ležící v okrese Piła, ve Velkopolském vojvodství. Je sídlem městsko-vesnické gminy Wyrzysk.

Geografická poloha Wyrzysku[editovat | editovat zdroj]

Gmina (obec) Wyrzysk má asi 14 500 obyvatel a rozkládá se na území o rozloze 160,7 km2. Leží na severním okraji Velkopolského vojvodství; na východě hraničí s okresem Sadki v Kujavsko-pomořanském vojvodství. Z katastrálního území obce je 117,11 km2 obsazeno ornou půdou a 19,65 km2 lesem.

Obcí prochází státní silnice č. 10 vedoucí ze Štětína do Varšavy. Tato silnice spojuje Wyrzysk s Piłou (37 km) a z Bydhoští (55 km). Železniční stanice v Osieku nad Notečí poskytuje železniční spojení s Piłou (39 km) a s Bydhoští (48 km).

Wyrzysk leží na plošině Krajna. Jeho jižní hranice je tvořena řekou Noteć s jejími přítoky Lobzonkou, která teče přes nádherné morénové kopce stoupající nad širokým údolím řeky Noteć. Jeden z těchto kopců, Dubová hora (Dębowa Góra), dosahuje výšky 192 m n. m. a je nejvyšším bodem regionu Krajna. Přes 60 % okresu je chráněno jako území mimořádné krásy.

Podmínky vhodné k osídlení se v současném regionu Wyrzysk objevily v období po době ledové. Její pozůstatky jsou nyní k vidění na morénových kopcích podél řeky Noteć. Dřevěné mosty v blízkosti současné Zulawky byly postaveny lidskou činností v této oblasti v následujících 3500 letech, což je jedinečný příklad stavitelských schopností v pravěké Evropě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku se Noteć stala přirozenou hranicí mezi regiony Velkopolsko a Pomořansko, které dlouho odolávaly expanzi polské dynastie Piastovců, německých markrabat a od 13. století také Řádu německých rytířů. Časem lidé používali jméno Krajna pro území na sever od řeky Notec. Polský princ Boleslav Ukrutný (1106–1138) dobyl hrady nad řekou Noteć a začlenil Krajnu do svého státu. V následujících staletích byla Krajna připojena k Velkopolsku.

První dochovaná zmínka o Wyrzysku se datuje do roku 1326; jméno tohoto místa bylo později zaznamenáno v tzv. Velkopolském kodexu. Před rokem 1450 byla Wyrzysku pravděpodobně udělena královská privilegia; v roce 1565 se stal městem pod Magdeburským právem. Následkem série válek v druhé polovině 17. a na začátku 18. století se z Wyrzysku fakticky stala vesnice. V roce 1772, po prvním rozdělení Polska, byl Wyrzysk anektován Pruskem. V roce 1773 byla pruským králem Frederickem Velikým obnovena městská práva; král udělal z města centrum administrativy pro stavbu Bydhošťského kanálu a pro regulaci řeky Notec. V letech 1807 - 1815 bylo město součástí Napoleonova Varšavského vévodství a následně bylo vráceno Prusku na základě výsledků Vídeňského kongresu. Až do konce 1. světové války zůstal Wyrzysk pruský.

V roce 1772, po prvním rozdělení Polska, byla Krajna včleněna do Pruského království. Pruský vládce a jeho následovníci se snažili o germanizaci téměř celého získaného území. Metody, které sloužily tomuto účelu, zahrnovaly zavedení pruské administrativy a vzdělání, podporu pruského osídlení a nákup majetku od polské šlechty. Proto byl Wyrzysk prodán Karolem Rydzynskim králi Frederickovi II. ihned v roce 1773. V letech 1807 - 1815 náležela oblast Wyrzysku Varšavskému vévodství a v roce 1815 byla opět dobyta Prusy. V roce 1818 se stal Wyrzysk sídlem správního obvodu ve Velkovévodství poznaňském.

Období pruské vlády zrychlilo hospodářský rozvoj, především v zemědělství, kde Prusové na počátku 19. století zrušili zákon roboty. Konflikt vrcholil především v období "Kulturkampfu". Nicméně tlak na germanizaci podpořil narůstající odpor polské populace v Krajně, která tvrdošíjně trvala na svém rodném jazyce a na římskokatolickém náboženství. Tento odpor byl vyjádřen v založení polských institucí, sborů, sportovních klubů, bank a ostatních organizací.

Nově vzniklému Polsku byl Wyrzysk navrácen Versailleskou smlouvou, ačkoliv 53 % obyvatel města byli v té době Němci. Většina z nich dala přednost návratu do Německa jako tzv. optani. Během druhé světové války bylo město okupováno Německem a bylo včleněno do nově vzniklé provincie Danzig-Západní Prusko. V roce 1945 byl Wyrzysk vrácen zpět do Polska.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]