William Eden, 1. baron z Aucklandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
William Eden, 1. baron z Aucklandu
William Eden, 1st Baron Auckland. Stipple engraving by C. Pi Wellcome V0000240.jpg
Narození 3. dubna 1745
Úmrtí 28. května 1814 (ve věku 69 let)
Londýn
Alma mater Christ Church
Eton College
Durham School
Zaměstnavatel Foreign Office
Ocenění člen Královské společnosti
Děti Emily Eden
Robert Eden, 3rd Baron Auckland
William Eden
George Eden, 1. hrabě z Aucklandu
Příbuzní Sir Robert Eden, 1st Baronet, of Maryland a Morton Eden, 1st Baron Henley (sourozenci)
Funkce ambassador of the United Kingdom to Spain (1788–1789)
ambassador of the United Kingdom to the Netherlands (1790–1793)
Prezident obchodní komory
Člen irského Privy Council
poslanec Irského parlamentu
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Eden, 1. baron z Aucklandu (William Eden, 1st Baron of Auckland) (3. dubna 174528. května 1814) byl britský diplomat, politik a právník. Během své kariéry byl britským vyslancem ve Francii, Španělsku a Nizozemí, v různých funkcích byl také členem několika vlád jako generální poštmistr nebo ministr obchodu. Uplatnil se také jako spisovatel v oboru práva a byl členem Královské společnosti. Od roku 1793 byl s titulem barona z Aucklandu členem Sněmovny lordů. Jeho jméno nesou Aucklandovy ostrovy u Nového Zélandu.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z venkovské šlechty, byl synem Sira Roberta Edena. Jeho nejstarší bratr Sir Robert Eden (17391784) byl guvernérem v Marylandu, další bratr Sir John Eden (17401812) byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, nejmladší bratr Morton Eden (17521830) působil jako diplomat a řadu let byl vyslancem převážně v německých zemích.

Vystudoval práva v Oxfordu a původně působil v justici, v roce 1771 přešel do diplomatických služeb. V letech 17721778 byl státním podsekretářem zahraničí, v letech 17741780 a 17841793 též členem Dolní sněmovny. Jako lord komisař pro obchod a kolonie (17761782) byl podřízeným 5. hraběte z Carlisle a v roce 1778 jej doprovázel do Severní Ameriky. Hraběte z Carlisle jako místokrále v Irsku pak následoval i do Irska, kde byl státním sekretářem pro Irsko (17801782), zároveň se stal členem irské Tajné rady a v letech 17811783 byl i poslancem irského parlamentu.

Mezitím se v roce 1783 zúčastnil mírových jednání ve Versailles, která ukončila válku se Spojenými státy, v návaznosti na to byl jmenován i členem britské Tajné rady. V letech 17851787 byl mimořádným vyslancem v Paříži s posláním upravit obchodní vztahy mezi Británií a Francií. Poté byl vyslancem v Madridu (17871789) a v Haagu (17891793). Jako diplomat v Nizozemí pomáhal zorganizovat první koalici proti revoluční Francii. V roce 1789 získal irský titul barona z Aucklandu, platnost titulu byla v roce 1793 rozšířena pro celou Británii s členstvím ve Sněmovně lordů. Jako peer v Horní sněmovně obhajoval finanční náklady na válku proti Francii. V Pittově vládě pak zastával funkci generálního poštmistra (17981804), kterou si udržel i za následujícího premiéra H. Addingtona. Do druhé Pittovy vlády se nedostal (viz níže), později byl ale ještě ministrem obchodu (18061807).

Již v mládí se uplatnil jako spisovatel a v roce 1771 vydal tiskem práci k modifikaci trestního zákona (Principles of Penal Law, 1771). Od roku 1786 byl členem Královské společnosti. Jeho deníky a korespondenci vydal ve čtyřech svazcích syn Robert (The Journal and Correspondence of William lord Auckland, 18601862). Jeho jméno nesou neobydlené Aucklandovy ostrovy objevené v roce 1806, kdy byl ministrem obchodu.

Rodina a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Eleanor Eden (1777–1851), dcera 1. barona z Aucklandu, manželka ministra kolonií 4. hraběte z Buckinghamsire

V roce 1776 se oženil s Eleanor Elliot (17581818), sestrou pozdějšího indického generálního guvernéra 1. hraběte z Minto. Z jejich manželství pocházelo čtrnáct dětí, tři z nich zemřely v dětství. Nejstarší dcera Eleaonor (1777–1851) se kolem roku 1797 stala předmětem veřejného zájmu, když byl zvažován její sňatek s premiérem W. Pittem. Pitt však poté popřel, že by nabídku k sňatku učinil, což zhoršilo jeho vztahy s rodinou Edenů a promítlo se to i do Aucklandovy kariéry, když jej Pitt v roce 1804 nepřizval do svého druhého kabinetu.

Potomstvo:

Rodovým sídlem byl bývalý lovecký zámek Jindřicha VIII. ve West Auckland v hrabství Durham, od nějž byl také odvozen titul barona.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 2., Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1010 ISBN 80–7185–063–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]