William Eden, 1. baron z Aucklandu

William Eden, 1. baron Auckland
William Eden, 1. baron Auckland
Ministr obchodu Spojeného království
	Ve funkci:; 5. února 1806 – 31. března 1807
Předchůdce	James Graham, 3. vévoda z Montrose
Nástupce	Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst
Britský vyslanec v Nizozemí
	Ve funkci:; 1790 – 1793
Předchůdce	Alleyne Fitzherbert
Nástupce	Lord Henry Spencer
Britský velvyslanec ve Španělsku
	Ve funkci:; 1788 – 1790
Předchůdce	Philip Stanhope, 5. hrabě z Chesterfieldu
Nástupce	Alleyne Fitzherbert
Státní sekretář pro Irsko
	Ve funkci:; 29. listopadu 1780 – 7. dubna 1782
Předchůdce	Sir Richard Heron
Nástupce	Richard Fitzherbert
Stranická příslušnost
Členství	Toryové
Narození	3. dubna 1745
Úmrtí	28. května 1814 (ve věku 69 let) ; Londýn
Titul	baron (1793)
Choť	Eleanor Elliot (od 1776)
Rodiče	Sir Robert Eden, 3rd Baronet a Mary Davison
Děti	Emily Eden; Robert Eden, 3rd Baron Auckland; William Eden; George Eden, 1. hrabě z Aucklandu; Eleanor Eden; Catharine Isabella Eden; Elizabeth Eden; Henry Eden; Mary Louisa Eden; George Charles Frederick Eden; Mary Dulcibella Eden; Morton Eden; Frances Eden; Caroline Eden
Příbuzní	Sir Robert Eden, 1st Baronet, of Maryland, Morton Eden, 1st Baron Henley a Thomas Eden (sourozenci)
Alma mater	Christ Church; Etonská kolej; Durham School
Profese	diplomat, politik, ekonom, sociolog a spisovatel
Ocenění	společník Královské společnosti
Commons	William Eden, 1st Baron Auckland
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Eden, 1. baron z Aucklandu (William Eden, 1st Baron of Auckland) (3. dubna 1745 – 28. května 1814) byl britský diplomat, politik a právník. Během své kariéry byl britským vyslancem ve Francii, Španělsku a Nizozemí, v různých funkcích byl také členem několika vlád jako generální poštmistr nebo ministr obchodu. Uplatnil se také jako spisovatel v oboru práva a byl členem Královské společnosti. Od roku 1793 byl s titulem barona z Aucklandu členem Sněmovny lordů. Jeho jméno nesou Aucklandovy ostrovy u Nového Zélandu.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z venkovské šlechty, byl synem Sira Roberta Edena. Jeho nejstarší bratr Sir Robert Eden (1739–1784) byl guvernérem v Marylandu, další bratr Sir John Eden (1740–1812) byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, nejmladší bratr Morton Eden (1752–1830) působil jako diplomat a řadu let byl vyslancem převážně v německých zemích.

Vystudoval práva v Oxfordu a původně působil v justici, v roce 1771 přešel do diplomatických služeb. V letech 1772–1778 byl státním podsekretářem zahraničí, v letech 1774–1780 a 1784–1793 též členem Dolní sněmovny. Jako lord komisař pro obchod a kolonie (1776–1782) byl podřízeným 5. hraběte z Carlisle a v roce 1778 jej doprovázel do Severní Ameriky. Hraběte z Carlisle jako místokrále v Irsku pak následoval i do Irska, kde byl státním sekretářem pro Irsko (1780–1782), zároveň se stal členem irské Tajné rady a v letech 1781–1783 byl i poslancem irského parlamentu.

Mezitím se v roce 1783 zúčastnil mírových jednání ve Versailles, která ukončila válku se Spojenými státy, v návaznosti na to byl jmenován i členem britské Tajné rady. V letech 1785–1787 byl mimořádným vyslancem v Paříži s posláním upravit obchodní vztahy mezi Británií a Francií. Poté byl vyslancem v Madridu (1787–1789) a v Haagu (1789–1793). Jako diplomat v Nizozemí pomáhal zorganizovat první koalici proti revoluční Francii. V roce 1789 získal irský titul barona z Aucklandu, platnost titulu byla v roce 1793 rozšířena pro celou Británii s členstvím ve Sněmovně lordů. Jako peer v Horní sněmovně obhajoval finanční náklady na válku proti Francii. V Pittově vládě pak zastával funkci generálního poštmistra (1798–1804), kterou si udržel i za následujícího premiéra H. Addingtona. Do druhé Pittovy vlády se nedostal (viz níže), později byl ale ještě ministrem obchodu (1806–1807).

Již v mládí se uplatnil jako spisovatel a v roce 1771 vydal tiskem práci k modifikaci trestního zákona (Principles of Penal Law, 1771). Od roku 1786 byl členem Královské společnosti. Jeho deníky a korespondenci vydal ve čtyřech svazcích syn Robert (The Journal and Correspondence of William lord Auckland, 1860–1862). Jeho jméno nesou neobydlené Aucklandovy ostrovy objevené v roce 1806, kdy byl ministrem obchodu.

Rodina a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1776 se oženil s Eleanor Elliot (1758–1818), sestrou pozdějšího indického generálního guvernéra 1. hraběte z Minto. Z jejich manželství pocházelo čtrnáct dětí, tři z nich zemřely v dětství. Nejstarší dcera Eleaonor (1777–1851) se kolem roku 1797 stala předmětem veřejného zájmu, když byl zvažován její sňatek s premiérem W. Pittem. Pitt však poté popřel, že by nabídku k sňatku učinil, což zhoršilo jeho vztahy s rodinou Edenů a promítlo se to i do Aucklandovy kariéry, když jej Pitt v roce 1804 nepřizval do svého druhého kabinetu.

Potomstvo: