William Bligh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Bligh
William Bligh
William Bligh
Narození 9. září 1754
Plymouth
Úmrtí 7. prosince 1817 (ve věku 63 let)
Londýn
Povolání cestovatel
Ocenění Člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Bligh (9. září 1754 St Tudy,[1] Cornwall7. prosince 1817 Londýn, Spojené království) byl anglický viceadmirál královského námořnictva (Royal Navy), člen Královské společnosti. V letech 1788 – 1789 byl v hodnosti poručíka velitelem lodi Bounty, na které došlo proti němu ke vzpouře. Z lodi byl vzbouřenci vysazen s loajálními členy posádky do člunu, s kterým podnikli strastiplnou plavbu k ostrovu Timor. Patnáct let po vzpouře byl jmenován guvernérem Nového Jižního Walesu v Austrálii.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Do Royal Navy byl zapsán ve věku sedmi let v roce 1761. V té době bylo běžné zapisovat mladé chlapce do stavů posádek v raném věku, aby získali potřebnou délku praxe na lodi nutnou ke kariérnímu postupu. V roce 1776 se v hodnosti navigačního důstojníka (sailing master) účastnil třetí plavby kapitána Jamese Cooka do Pacifiku, na které byl James Cook zabit. On sám mohl po návratu poskytnout informace o této plavbě. Jeho vynikající námořnické a navigační schopnosti oceňoval sám James Cook. V roce 1787 byl na doporučení přírodovědce sira Josepha Bankse jmenován velitelem lodí Bounty, která měla přivézt z Tahiti do Západní Indie sazenice chlebovníku. Na plavbě z Tahiti se část posádky vzbouřila a Bligh byl vysazen s 18 věrnými členy posádky do otevřeného člunu, ve kterém vykonal plavbu dlouhou 3600 mil neznámou částí Tichého oceánu, přes ostrovy Tonga, Fidži a Nové Hebridy k Velkému bariérovému útesu a poté přes Torresův průliv k ostrovu Timor a nakonec do Batávie. V říjnu 1790 byl válečným soudem britské Admirality zproštěn viny za ztrátu lodi.

Na další plavbě v roce 1791 do Pacifiku objevil ostrov Bounty, Viti Levu, Kadavu a Jasawa. Později prozkoumal Tasmánii. V roce 1797 byl velitelem 64dělové řadové lodi HMS Director, jejíž posádka se připojila k velkým vzpourám námořníků britské floty ve Spitheadu a v Nore. Jako velitel HMS Director se vyznamenal v bitvě proti holandské flotě u Camperdownu (holandsky: Zeeslag bij Kamperduin) 11. října 1797, kdy jeho loď bojovala se třemi holandskými loděmi a zajala jednu z nich, Vrijheid, na jejíž palubě byl velitel holandské floty viceadmirál Jan de Winter. V roce 1801 jako kapitán HMS Glatton sloužil Bligh pod velením viceadmirála Nelsona v bitvě u Kodaně. Blighovy bojové schopnosti a aktivitu vysoce ocenil Nelson osobně. Když admirál Parker vyvěsil signál k přerušení útoku, který Nelson ignoroval (podle legendy si přiložil dalekohled ke slepému oku a prohlásil, že žádný signál nevidí), Bligh, který z paluby Glattonu viděl oba signály, se rozhodl ponechat na stěžni Nelsonův signál k pokračování útoku - všechny lodě plující za Glattonem pak následovaly tento signál.

V roce 1804 byl guvernérem Nového Jižního Walesu, kde se opět dostal do problému při pokusu o reformu přídělu alkoholu pro vojáky. Po vzpouře byl dva roky vězněn.[3] Po osvobození se vrátil do Anglie. V posledních letech svého života žil ve Farninghamu, v Kentu. Zemřel 7. prosince 1817, ve věku 64 let, v Bond Street v Londýně. Je pohřben ve východní části hřbitova Lambeth[4] po boku své ženy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • A Voyage to the South Sea. Londýn 1792.
  • The Log of the Bounty. 2 sv. Londýn 1936.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kapitán Bligh - online anglicky
  2. Kapitán Bligh: mezi sadistou a lidumilem
  3. Životopis na Stránkách Hospodářských novin - online
  4. Pitcairn Islands Study Center - online anglicky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACKANESS, George. The Life of Vice-Admiral William Bligh, R.N., F.R.S. Sydney : Angus and Robertson, 1951.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]