Willi Forst
| Willi Forst | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Wilhelm Anton Frohs |
| Narození | 7. dubna 1903 Vídeň |
| Úmrtí | 11. srpna 1980 (ve věku 77 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | hřbitov Neustift |
| Povolání | filmový režisér, zpěvák, scenárista, filmový herec a filmový producent |
| Ocenění | Německá filmová cena |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Willi Forst, vlastním jménem Wilhelm Anton Frohs (7. dubna 1903 Vídeň – 11. srpna 1980 Vídeň), byl rakouský herec, zpěvák, režisér a scenárista. Byl představitelem žánru Wiener Film, zaměřeného na nostalgické hudební komedie vycházející z operetní tradice.[1]
Od roku 1919 působil v divadle v Těšíně. V roce 1920 natočil první film. Ve filmu Café Elektric hrál po boku Marlene Dietrichové. Od roku 1925 působil v Berlíně a spolupracoval s Maxem Reinhardtem. Jako zpěvák natáčel pro společnost Odeon Records. V roce 1933 debutoval režijně filmem Tiše, lkají moje písně a v roce 1937 založil vlastní produkční společnost Willi Forst-Film.
Za druhé světové války uplatnil svůj vliv, aby pomohl nacisty pronásledovanému Oldřichu Novému.[2]
V roce 1951 natočil film Hříšnice s Hildegard Knefovou v hlavní roli. Film vzbudil protesty katolické církve, protože hlavní hrdinkou byla prostitutka.
Hrál ve čtyřiceti šesti filmech a dvacet filmů režíroval. Kariéru ukončil v roce 1957.[3] V roce 1968 obdržel Německou filmovou cenu.
Zemřel v roce 1980 a je pochován na hřbitově v 19. městském okrese, ve čtvrti Neustift am Walde, jež leží na severozápadním okraji rakouského hlavního města.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Willi Forst na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Filmové Brno. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Skutečné životní příběhy jsou mnohdy napínavější než filmové thrillery. Na některé se ale velmi rychle zapomnělo | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
