Wilibald Franz Kammel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilibald Franz Kammel
Narození 27. května 1879
Kamenický Šenov
Úmrtí 16. dubna 1953 (ve věku 73 let)
Vídeň
Zaměstnavatel Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilibald Franz Kammel (27. května 1879 Kamenický Šenov16. dubna 1953 Vídeň) byl rakouský pedagog a psycholog.[1]

Studoval ve Vídni, Grenoblu, Salcburku, Hamburku a Lipsku. V Lipsku roku 1903 získal titul Dr. phil. a působil zde jako gymnazijní učitel. Poté působil na Dolnorakouské zemské pedagogické akademii ve Vídni jako docent. Roku 1931–1949 působil jako mimořádný profesor na Vídeňské univerzitě. Roku 1913 založil první institut experimentální psychologie a vědy pro mládež. Jeho mladším bratrem byl architekt Leo Kammel.

Je vynálezcem esteziometru (zařízení k měření hmatové citlivosti kůže). Také zveřejnil četná vědecká díla, jakými byly například První jednotlivá vzpomínka (1912), Experimentální výzkum výrazových symptomů pozornosti (1920), Vysoká škola výchovných věd (1922).

Dne 17. října 1956 byla ulice Langenzersdorfer Weg ve 21. vídeňském okrese rozhodnutím obecní rady přejmenována na Kammelweg.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eliten/dis/kontinuitäten. forum-zeitgeschichte.univie.ac.at [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (německy) 
  2. Kammelweg – Wien Geschichte Wiki. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (německy)