Leo Kammel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leo Kammel
Narození 15. března 1885
Kamenický Šenov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. července 1948 (ve věku 63 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Nábož. vyznání římskokatolické
Manžel(ka) Wilhelmína Kilian
Děti Leo (1922 – 1974), Willibald (1923 – 1994)
Rodiče

Willibald Kammel

Johanna rozená Palme
Příbuzní bratr Willibald
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leo Kammel senior (15. března 1885 Kamenický Šenov[1]25. červenec 1948 Vídeň) byl rakouský architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leo Kammel senior byl synem obchodníka se sklem Willibalda Kammela a Johanny rozené Palme. Po ukončení studia na střední odborné škole keramické studoval v letech 1902–1905 kresbu a malbu na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Pak navštěvoval Akademii výtvarného umění, kde studoval u profesora Jana Kotěry architekturu.[2]Po ukončení studia se kolem roku 1913 usadil ve Vídni, kde pracoval jako nezávislý architekt. V roce 1929 přednášel na Technické univerzitě ve Vídni. V meziválečném období projektoval v Rakousku, především ve Vídni, kde se podílel na na návrzích obytných celků a vytvořil i projekt tržnice (1935) a v Československu, jeho rozsáhlé dílo není plně zdokumentováno. V období před první světovou válkou tvoří v klasicistním stylu pod vlivem Otto Wagnera. Ve dvacátých létech je pod vlivem české kubistické architektury a byl považován za významného představitele kubismu.[3] V meziválečném období byl ovlivněn dekorativismem a expresionismem a dílem Petera Behrense (1868 – 1940) a Clemense Holzmeistera (1886 – 1983).[2] Tvorba expresionistická od 30. let přechází k funkcionalismu.

V roce 1921 se oženil s Wilhelmínou Kilian (1890 – 1961), z tohoto svazku vzešli dva synové: Leo (1922 – 1974) architekt a Willibald (1923 – 1994). Jeho vnukem je filmový režisér, producent, kameraman a spisovatel Bernhard Kammel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kino v Kamenickém šenově

V roce 1926 v Kamenickém Šenově navrhl v expresionistickém pojetí polyfunkční budovu městského divadla s kinem. Kino Hvězda prošlo několika rekonstrukcemi. V Krnově navrhoval v letech 1927–1928 budovu městského divadla. Expresionisticky řešená budova s prolamovanými fasádami je orientována na podélnou osou k nároží. Tři trojúhelníkové štíty a schodiště hlavního vchodu toto jen zdůrazňují. Původní kapacita sálu činila 1009 míst nyní (2015) činí 694 míst. Z období 60. let 20. století, kdy byly prováděny úpravy, foyer zdobí nástěnná malba Zdeňka Máčela a kovový figurální reliéf Svatoslava Böhma.[4]

Divadlo v Krnově.

V Novém Jičíně v roce 1930 projektoval budovu kina, doklad vlivu tvorby Ericha Mendelsohna (1887 – 1953).

  • 1914 činžovní domy, Vídeň 17, Rosensteingasse 84-86
  • 1914 činžovní dům, Vídeň 6, Haydngasse 14
  • 1925 obytný komplex, Vídeň 7, Bernardgasse 38
  • 1927 vila, Baden, Dolní Rakousko, Valeriestraße 5
  • 1927–1928 obytný komplex, Vídeň 19, Döblinger Gürtel 10
  • 1930–1930 obytný komplex pro zaměstnance veřejné správy "Austria", Vídeň 3, Salesianergasse 1b/Grimmelshausengasse 6-8
  • 1948–1950 radnice Neunkirchen, Dolní Rakousy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Kammel na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kamenický Šenov
  2. a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 326,188. 
  3. PROKOP, Ursula. Leo Kammel sen. [online]. Vídeň: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  4. Strakoš Martin ... c.d., s.188

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]