Wikipedistka:Kvetinka48/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

PhDr. Jiřina Kádnerová je česká knihovnice, bibliografka,

jiné jméno: Jiřina Bínová

Jiřina Bínová Kádnerová

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 2. října 1943 v Praze[1] do rodiny knihovnice a překladatelky Věry Kádnerové, otce ….. Jejím dědečkem byl univerzitní profesor a děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Otakar Kádner. Dětství prožila v Praze a na Kladně. S rodiči často procházela turistickými trasami v Československu, aktivně se věnovala dálkovým pochodům a mapy a orientaci v přírodě ovládá dokonale.

Po maturitě na….. studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vědecké informace. Po absolutoriu nastoupila v roce 1961 do Okresní knihovny v Rakovníku. Doktorskou práci na téma……. složila v roce……..Od srpna 1966 začala pracovat v knihovně na Kladně. V říjnu téhož roku se zúčastnila 1. československé bibliografické konference v Olomouci a od té doby se začala věnovat nově se rozvíjejícímu vědnímu oboru regionální bibliografii.[2] Této disciplíně se pak věnovala a neopustila ji ani po té, kdy byla v roce 1990 vybrána ve výběrovém řízení a jmenována ředitelkou Státní vědecké knihovny v Kladně (od roku 2001 Středočeská vědecká knihovna Kladno)[3] Spolupracovala i na projektu regionálního informačního působení kultury ve Středočeském kraji[4] Ve funkci působila do listopadu 2012.

Bibliografka[editovat | editovat zdroj]

Ve vědecké knihovně založila oddělení regionální bibliografie a pod jejím vedením byla zpracována velká řada odborných, personálních a výběrových bibliografií a regionálních kartoték.[5] Již od roku 1967 začala zpracovávat regionální bibliografii Středočeského kraje, stala se nejmladší členkou porady (komise) regionálních bibliografů krajských knihoven které se konaly od roku 1967 do roku 1994 v různých knihovnách v Československu a v České republice.[6] Tato komise byla v roce 1984 oficiálně uznána jako subkomise pro národní a regionální bibliografii při Bibliografické komisi Státní knihovny v Praze ( dnes Národní knihovna)[7].Věnovala se automatizaci zpracování regionálních informací a katalogů[8]

Byla v roce 1992 zakládající členkou Sdružení knihoven České republiky a iniciovala vznik odborných sekcí pracujících při tomto sdružení. Především to byla sekce akvizice, která vznikla jako pokračování seminářů pracovníků akvizičních oddělení pořádaných od roku 1991 knihovnami v Kladně a v Ústí nad Labem, kde společně s ředitelem knihovny v Ústí n. Labem ing. Alešem Brožkem dali základ odbornému doplňování knihovních fondů ve veřejných vědeckých knihovnách[9]. Dalším jejím významným postem bylo v roce 1994 založení a předsednictví sekce pro bibliografii při Sdružení knihoven.[10] Vzhledem k tomu, že Národní knihovna rezignovala na vedoucí pozici v národní bibliografii převzala tuto významnou celostátní roli sekce vedená Jiřinou Kádnerovou.[6] Jedním z cenných společenských výstupů sekce pro bibliografii bylo zpracování a vydání Bibliografie k dějinám Měst České republiky [11]a víceletý projekt zahrnující práci muzejníků, archivářů a knihovníků byla edice České retrospektivní bibliografie (CERBI).[12]Spoluprací všech krajských knihoven a jejich bibliografů se podařilo publikovat v relativní úplnosti informace o vydávaných periodikách a jejich výskytu v krajských a ústředních knihovnách. Takto byl dokončen úkol přijatý Komisí pro bibliografii periodického tisku ustavenou v roce 1929 z podnětu Mezinárodního výboru pro historické vědy.[6] Jejími významnými spolupracovníky na poli bibliografie byl doc. PhDr Jaromír Kubíček a PhDr. Marie Nádvorníková. Společně s nimi se zúčastnila v roce 1997 jednání českých a slovenských bibliografů v Diviakoch při Turčianských Teplicich[13] a stala se tak i spoluzakladatelkou každoročně, od roku 1998, pořádaných Kolokvií českých, moravských a slovenských bibliografů.[14]

Několik let působila jak předsedkyně Nadace knihoven. Při snaze zrušit vydávání odborného knihovnického měsíčníku Čtenář Ministerstvem kultury ČR, převzala jeho vydávání pod SVK Kladno a byla několik let i předsedkyní redakční rady.

Po ukončení práce v kladenské knihovně pracovala jako externí bibliografka Státního oblastního archivu v Praze a v Historickém ústavu AV. Ve volném čase se věnuje psaní a doplňování článků na české wikipedii a její propagaci. Věnuje se i genealogii svého rodu, připravila a s dalšími pamětníky vydala knižně historii rodu Rychetských[15], věnovala se historii života svého děda Otakara Kádnera.[16] Příležitostně provádí v Kašperských Horách zájemce o historii města a Šumavy.[17]

Žije v Praze a v Kašperských Horách.

Ocenění:

  • 1999 – Medaile Ľudivíta Vladimíra Riznera za dlouholetou slovensko-českou bibliografickou spolupráci[13]
  • 2003 – Medaile Zdeňka Václava Tobolky[18]

Dílo - výběrově[editovat | editovat zdroj]

  • Impresionismus a postimpresionismus v malířství: výběrová bibliografie. Kladno: Krajská knihovna, 1969. 24 stran.
  • Kladno: výběrová bibliografie literatury o Kladně, vydané v letech 1900-1969. Kladno: Krajská knihovna, 1970. 24 s. Bibliografie. velká řada; 4.
  • Bibliografie - malá řada: Jan Amos Komenský. Kladno: Krajská knihovna Kladno, 1970. 15 s.
  • Vladislav Vančura 1892-1942: výběrová bibliografie. V Kladně: Krajská knihovna, 1971. 24 stran. Bibliografie. Malá řada; 13.
  • Architektura: historie, teorie a estetika architektury, urbanizace, architektura měst: výběrová bibliografie. Kladno: Krajská knihovna, 1972. 25 stran. Bibliografie Krajské knihovny, Kladno. Malá řada; sv. 30.
  • Dodatky k Bibliografii z fondu Krajské knihovny, Kladno: 1968-1971: Chemie. Kladno: [nákl. vl.], 1972. 18 s. Edice Kraj. knihovny v Kladně. Bibliografie. Malá řada; Sv. 23.
  • Fyzika: dodatky k bibliografii z fondu KK Kladno. Kladno: Krajská knihovna, 1972. 19 s. Bibliografie. malá řada; 24.
  • Český kras. Kladno: Krajská knihovna, 1973. 23 s. Edice Kraj. knihovny v Kladně. Bibliografie. Malá řada; Čís. 33.
  • Bibliografická činnost Krajské knihovny v Kladně 1967-1977. Kladno: Krajská knihovna, 1977. 67 s.
  • Středočeský kraj v tisku 1976: výběrový soupis publikací a článků z roku 1976. Část 1. a 2. Kladno: Krajská knihovna, 1979. 435 s. [2 sv.]. Prameny k souběžné regionální bibliografii Čech a Moravy.
  • Středočeský kraj v tisku 1976: Soupis publikací a článků z roku 1976. 2. díl. Kladno: Krajská knihovna, 1979. 262-435.
  • Chráněná území ve Středočeském kraji. Kladno: Krajská knihovna, 1980. 136 s. Bibliografie. Velká řada.
  • Lidice: 1942-1982: výběrová bibliografie publikací, grafických materiálů a článků. Kladno: Krajská knihovna, 1982. 50 s. Bibliografe. Velká řada; Zv. 85.
  • Regionální bibliografie: metodická příručka pro zpracování ročenek regionální bibliografie. Praha: Státní knihovna, 1982. 130 s.
  • Kalendárium osobností a událostí Středočeského kraje na rok 1984. Kladno: Státní vědecká knihovna, 1983. 57 stran. Bibliografie. Velká řada; 92.
  • Přehled katalogů a kartoték Krajské knihovny v Kladně. Kladno: Krajská knihovna, 1983. 76 s.
  • Bibliografická činnost Státní vědecké knihovny Kladno v letech 1981-85 a nástin činnosti na léta 1986-1990: pro účastníky 3. národní konference o bibliografii v Hradci Králové. Kladno: Státní vědecká knihovna, 1987. 10 s.
  • Středočeský kraj v tisku 1968: soupis publikací a článků. Kladno: Státní vědecká knihovna, 1991. 132 s. ISBN 80-85191-02-04
  • Osobnosti Středočeského kraje. Praha: Středočeské krajské kulturní středisko, 1987. 191 s.
  • Rod Rychetských. Vydání 1. Praha: Josef Ženka st., 2018. 256 stran. ISBN 978-80-88082-11-8

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kádnerová, Jiřina, 1943-. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Regionální bibliografie: metodická příručka pro zpracování ročenek regionální bibliografie. 1. vyd. Praha: Státní knihovna, 1982. 130 s. 
  3. ↑ O knihovně - Středočeská vědecká knihovna v Kladně. svkkl.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ RIS KU [regionální informační systém kultury]: Koncepce informačního systému kultury regionu střední Čechy. 1. vyd. Kladno: Státní vědecká knihovna, 1991. 71 s. ISBN 80-85191-00-8.. 
  5. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Přehled katalogů a kartoték Krajské knihovny v Kladně. 1. vyd. Kladno: Krajská knihovna, 1986. 76 s. 
  6. ↑ a b c Bibliograf mezi regály. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2017. 1983 s. ISBN 978-80-7051-242-5. S. 25-30. 
  7. ↑ Třídění regionální bibliografie ČSR: předmětový rejstřík. 1. vyd. Praha: Státní knihovna ČSR, sektor bibliografie a informací, 1989. 68 s. ISBN 80-7050-040-9. 
  8. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Automatizované zpracování souboru regionálních osobností ve SVK v Kladně. Čtenář. 1989, roč. 41, čís. 8,9. ISSN 0011-2321. 
  9. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Aviziční politika. In: Funkce krajských knihoven. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002. ISBN 80-86249-17-4. S. 66-78. 
  10. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Knihovny současnosti 2002: Bibliografická sekce Sdružení knihoven České republiky v letech 1995-2002. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002. ISBN 80-86249-18-2. S. 182-185. 
  11. ↑ Bibliografie k dějinám měst České republiky. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1997. 275 s. ISBN 80-238-1256-4. 
  12. ↑ KUBÍČEK, Jaromír. Česká retrospektivní bibliografie.. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007–2010. ISBN 80-86249-26-3.. 
  13. ↑ a b KUCIANOVÁ, Anna. Kolokviá českých, moravských a slovenských bibliografov. In: Bibliograf mezi regály.. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna, 2017. 183 s. ISBN 978-80-7051-242-5. S. 38. 
  14. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Spolupráca českých, moravských a slovenských bibliografov od konca 60. rokov 20. storočia. In: Bibliografický zborník. 1. vyd. Martin: Slovenská národná knižnica; Národný bibliografický ústav, 2007. ISBN 978-80-89023-94-3. S. 1–9.
  15. ↑ HUŠKOVÁ, Jana; KÁDNEROVÁ, Jiřina; RYCHETSKÝ DOBROMIL. Rod Rychetských / s použitím rodinných vzpomínek, dokumentů a rozhovorů s pamětníky zpracovali Jana Hušková, Jiřina Kádnerová, Dobromil Rychetský, Dagmar Valenová. 1. vyd. Praha: Josef Ženka st., 2018. 256 s. ISBN 978-80-88082-11-8. 
  16. ↑ KÁDNEROVÁ, Jiřina. Pedagog Otakar Kádner (1870–1936) a jeho rod. Genealogické a heraldické listy. 2019, čís. 2. 
  17. ↑ HORY, Město Kašperské. Komentované prohlídky. www.kasphory.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ Noví nositelé medaile Z. V. Tobolky v roce 2003. Čtenář. 2003, roč. 55, čís. 11, s. 321-323. ISSN 0011-2321. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBÍČEK, Jaromír a kol. Noviny České republiky od počátku do roku 1918. Část 1, Bibliografie. V Brně: Vydalo nakladatelství Lector benevolus pro Sdružení knihoven ČR a Moravskou zemskou knihovnu, 2008. 415 s. Česká retrospektivní bibliografie Řada 1 Noviny; díl 1 Noviny České republiky od počátku do roku 1918 (Cerbi N1) část 1 Bibliografie.
  • KUBÍČEK, Jaromír a kol. Noviny České republiky 1919-1945. Část 1., Bibliografie. Brno: Lector benevolus, 2004. 446 s. Česká retrospektivní bibliografie. Řada 1., Noviny; D. 2, část 1.
  • KÁDNEROVÁ, Jiřina. Regionální bibliografie v ČR v období 1967–1987. In: Česká bibliografie; sborník statí a materiálů. Svazek 25. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s.52–96
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedistka:Kvetinka48/Pískoviště&oldid=23770867“