Diskuse s wikipedistou:Ozzy/Archiv 2007 až 2009

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Jevíčko

Vážený kolego, byl bych rád, kdybyste příště v žádném článku nevytvářel takové odstavce jako byl ten "Čechy nebo Morava" ve článku Jevíčko. Jevíčko bylo odjakživa na Moravě a žádné bolševické a další správní reformy, při nichž vznikly nesmyslné novotvary zvané "kraje" na tom nic nemění. S pozdravem --Kirk 15:26, 12. 1. 2007 (UTC)

K vaší reakci

Takže si to shrňme. Jevíčko nikdy neleželo na hranici Moravy a Čech, protože se nachází nejméně 15 km od této zemské hranice již relativně hluboko na území Moravy. Za další: Východočeský kraj neleel jen v Čechách, ale patřila k němu i řada obcí ležících na Moravě. Jinak v dotyčném odstavci nebylo ani zmínky o Zemi Moravskoslezské... --Kirk 15:17, 15. 1. 2007 (UTC)

Původně jsem chtěl napsat něco jako „A co s tím má co dělat Země Moravskoslezská, když jde o Čechy a Moravu“ + pár dalších argumentů, ale raději se budu řídit heslem: „Never argue with an idiot. They'll drag you down to their level and beat you with experience“...--Ozzy 08:33, 16. 1. 2007 (UTC)

Wikimedia Commons

Děkuji za obrázky, které nahráváte do české Wikipedie. Chci Vás ale upozornit na existenci Wikimedia Commons, jež slouží jako centrální úložiště obrázků a dalšího multimediálního obsahu přístupné všem projektům. Má mnoho výhod, obrázky tam jsou kategorizované a lze je použít i v dalších jazycích, Vámi nahrané soubory tak budou užitečné stovkám tisíc dalších uživatelů po celém světě, nikoliv pouze českým čtenářům. Na Commons patří i obrázky opatřené českým textem nebo s českými popiskami – často se stává, že jsou popisky přeloženy do dalších jazyků a obrázek je poté použit v dalších projektech po celém světě. Nahrávané obrazky samozřejmě musí mít vyřešena autorská práva.

Používání Wikimedia Commons není složité, je k dispozici český návod i české uživatelské rozhraní. Tamějšími správci jsou i někteří správci české Wikipedie, na které je možno se obrátit. Není třeba se ničeho obávat. Děkujeme za Vaši pomoc! --Martin Kozák 08:19, 25. 5. 2007 (UTC)

Shrnutí editací

Já vím, že člověka příliš nepotěší, když se něco snaží uložit a je to jeden edit konflikt za druhým, ale i tak bych ocenil slušnější shrnutí editací než v tomto případě. Dík Jedudědek 08:02, 7. 6. 2007 (UTC)

Omlouvám se, ale opravdu to naštve... m^_^m --Ozzy 08:54, 7. 6. 2007 (UTC)

Von der Tann

Ahoj. Díky za hezký článek SMS Von der Tann. Mám jen malou poznámku k pravopisu: podle Wikipedie:Pravopisné rady#10 kg, nebo 10kg se píše „dělo ráže 305 mm“ (s mezerou, jsou to dvě slova), ale „305mm dělo“ (bez mezery, je to jedno slovo). A ještě otázku: v textu jsou některé reference uváděny pomocí tagů <ref></ref> a další jsou bez nich - je to záměr nebo jen opomenutí?--Pazuzu 14:08, 3. 12. 2007 (UTC)

Zdravím… Děkuji za uznání. Tu poznámku k pravopisu si pokusím zapamatovat. Když se na to koukám, tak jsem to měl v článku několikrát. Děkuji za opravu. A ad reference… Asi je míněno to, že například reference k prosincovému (1914) nájezdu na Scarborough jsou uváděny přímo jako odkaz na dané stránky. Pokud je to ono, tak to je spíš tím, že už jsem k nim neměl co dodat (snad jenom ještě víc rozšířit tendle článek na jejich základě - k tomu možná dojde, ale psíš by to chtělo nový článek, protože stejné informace se budou objevovat i u dalších lodí účastnících se akce) a tak by reference vypadala jenom jako <ref>viz [http://…]</ref>. Ale asi bude dobré to předělat… Zatím…

bitva u d. b.

Dobry den kolego, rad bych se zeptal co znamena: "předzvědný svaz německých bitevních křižníků" ? (jdemi o to prvni slovo) Diky --Zacatecnik 11:54, 25. 12. 2007 (UTC)

Zdravím... Tento termín (uznávám, že podivný) jsem použil, protože ho ve svém díle používá i J. Hrbek, jehož práci jsem vzal jako hlavní výchozí bod. Teď když se koukám do jiných zdrojů, tak zjišťuji, že Y. Heřtová používá termíny „předsunutá skupina bitevních křižníků“ a „1. průzkumná skupina bitevních křižníků“, což se vzhledem k německému originálu „1. Aufklärungsgruppe“ výstižnější… Opravím to a děkuji za upozornění, ale jinak platí: Editujte s odvahou ^_~ --Ozzy 16:46, 25. 12. 2007 (UTC)

hh ono sice edituj s odvahou, ale kdyz clovek nevi co..resp. neni ve svych vodach...ja opravuji preklepy pomoci pluginu kontrola gramatiky pro Firefox a ten mi nabizi předzvědný -> přezvědný. Takze jsem spravne vytusil moznost spatne editace preklepu :o) Jinak bych moc editovat s odvahou nedoporucoval zkusenejsim wikipedistum. V poslednich par tydnech mi to napsali asi 3 lide a prijde mi to trosku iritujici O:-) Jinak hezky vecer --Zacatecnik 20:48, 25. 12. 2007 (UTC)

Wikivyznamenání

Uděluji ti tímto Wikivyznamenání 1. stupně za tvou sérii pěkných a ozdrojovaných článků o válečných lodích (+ ten Dogger Bank se taky počítá;-) Jen houšť. --Nadkachna 10:29, 18. 4. 2008 (UTC)

Moc děkuji. Těší mě, že moje práce dosáhla takového ocenění ^_^--Ozzy 12:53, 18. 4. 2008 (UTC)

USS Enterprise (CV-6)

Ahoj, měl bych takovou menší rýpavou připomínku k tomuto článku. Chápu, že napsat a doladit článek do kvalitní podoby nějakou dobu trvá, ale u této lodě už mi to připadá dost extrémní. Šablona:Ve výstavbě je v článku neustále od 17. dubna, přičemž je v ní napsáno: Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Navíc historie tohoto článku vypadá dost otřesně a může být problém v ní najít, kdy byl přidán nějaký konkrétní údaj. Doporučuji příště napsat článek offline (např. ve Wordu) nebo si založit vlastní pískoviště, kde si můžeš článek doplňovat a dolaďovat do jakého stavu potřebuješ (a hlavně jak dlouho chceš a nikdo se ti v něm nebude rýpat) a přitom "nezasvinit" (omlouvám se za ten výraz) hlavní jmenný prostor. Díky za pochopení. --Harold 4. 8. 2008, 18:51 (UTC)

Zdravím!

Princip pískoviště znám a používám, ale jenom když to imho má smysl. Nepředpokládám, že by někdo jiný tady začal psát článek o dynastii Jižní Ming, či o nějaké málo známé lodi. Ale Enterprise je natolik známá a slavná loď, že je více než pravděpodobné, že by jí začal psát někdo paralelně se mnou. To se stalo například když jsem začal offline psát článek o Akagi. Přijde mi jako menší zlo, mít takto rozpracovaný a vystavený článek a ten postupně inkrementovat, než někoho nechat, aby se psal se svou verzí, ktrou mu nakonec stejně de facto přeplácnu svojí verzí. Samozřejmě bych uvítal, kdyby se se mnou někdo domluvil a s Enterprise mi pomohl, ale obávám se, že v takové míře detailu, jak píši já, na to nikdo nebude mít nervy/čas/…

Ad nepřehlednost historie: Stejně jsem editorem jenom já (pokud jde o to, kdo tam který údaj vložíl) a kdy byl nějaký údaj přidán lze zjisti metodou půlení intervalu.

Zatím… --Ozzy 5. 8. 2008, 09:03 (UTC)

Jasně, chápu tě, zvlášť když už máš takové zkušenosti. Neber to jako výtku, prostě jsem procházel Kategorii:Rozpracované stránky a tento článek s takovou historií mě prostě upoutal :-)

P.S.: A přeji ještě hodně takových pěkných článků. --Harold 5. 8. 2008, 14:29 (UTC)

USS Hornet

Ahoj, moc mě potešil tvůj USS Hornet mezi články týdne, takže si zasloužíš alespoň malou kytičku:-) Přeju hodně zdaru a pěkných článků.--Nadkachna 26. 9. 2008, 18:06 (UTC)

Děkuji ^_^ Chtěl bych tento článek dotáhnout na „dobrý článek“, ale ještě musím doplnit refernce.--Ozzy 29. 9. 2008, 07:29 (UTC)

Není zač, já ti tam aspoň zkusim zamodřit pár odkazů:-)--Nadkachna 29. 9. 2008, 07:58 (UTC)

Ok, diky… Koukal jsem, že už jsi zamodřil odkaz na George H. Gay.--Ozzy 29. 9. 2008, 09:50 (UTC)

Šablona - rada

Ahoj, rozumíš trochu šablonám? Udělal jsem tuhle Šablona:Torpédoborce třídy Kageró, ale celé mi to nějak ustřeluje na stranu a přímo v hesle Tanikaze (1940) leze do infoboxu. Tak si lámu hlavu čím to tak může být. Dík. --Nadkachna 30. 9. 2008, 08:16 (UTC)

Ahoj! Mě se to zdá být v pořádku. Spíš bych hledal chybu v prohlížeči? Co používáš? Já na to koukám ve Firefoxu 2.0.0.17. Ale máš pravdu. teď jsem se na to podíval v IE6 a vypadá to jak píšeš. Možná bych zkusil vyhodit to width: 100%. Tendle parametr jsem použil např. v Šablona:Třída Yorktown, ale tam si to můžu dovolit, protože všechny články (teda až na pahýl o samotné třídě) jsou dostatečně dlouhé, než aby se to bilo s infoboxem…--Ozzy 30. 9. 2008, 08:29 (UTC)

Ahoj, no v Mozille je to ok, ale v IE se to tluče. Ten parametr jsem zkusil vyhodit, ale přijde mi to stejné. Ale díky za radu;-)--Nadkachna 2. 10. 2008, 19:27 (UTC)

Ed. konflikt

Ahoj Ozzy, je škoda toho textu. V případě ed. konfliktu zůstává Tvůj text v dolním poli stránky. Tedy není ztracen! Lze ho zamodřit a zkopírovat, a tak ho znovu přenést do článku po editaci jiného kolegy, kde ho vložíš. --Kacir 23. 10. 2008, 08:08 (UTC)

Ahoj… Já vím, ale z nějakého důvodu mi XPčka čas od času takto při kopírování nahradí všechny ne-ASCI 0-127 znaky (tedy veškerou diakritiku, japonské znaky, etc...) za "rozsypaný čaj", což se stalo právě teď. Když jsem se to pokoušel opravit, tak jsem o ten text přišel definitivně. Když se má něco po***, tak důkladně… Y_Y --Ozzy 23. 10. 2008, 08:26 (UTC)

Ahoj, koukal jsem na časy editací. Pokud byl ten konflikt se mnou, tak sorry. Škoda zmařené práce. Měj se. --Nadkachna 23. 10. 2008, 12:03 (UTC)

Vyznamenání

Jste tu pane kolego přes dva roky a vložil do cs-wiki přes 1000 editací. Proto so dovoluji Vám připsat malé vyznamenání „Učeň“. Protože poslední týdny editujete často a na úrovni, jistě přijde brzy metál další. Přeji dobrý večer --Zákupák 19. 11. 2008, 15:37 (UTC)

Děkuji ^_^ Potěší, když jeden vidí, že jeho editace někdo sleduje a jsou oceněny. --Ozzy 19. 11. 2008, 15:43 (UTC)

Krátká poznámka k USS Hornet, popř. k třídě Yorktown

1.) Délka — letová paluba 251,4 m

en.text uvádí 824 ¾ ft (cca 251,384 m), ovšem celkovou délku plavidla (LOA, Length Over All)
kvalitní výkresy ani k třídě, ani k Hornetu nemám, spíše jen takové náhledy, ale letová paluba nejspíše nepřesahuje příď. Třeba viz. foto „Big E“, zde:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CV-6_Enterprise.jpg

— čili se naskýtá otázka, jak byla letová paluba dlouhá, popř zda-li ten údaj (cca 251,4 m) skutečně není údajem o celkové délce plavidla? (Mimo to odkaz u Big E uvádí rozměry letové paluby 802×86 ft, tedy cca 244,45×26,21 m.)

2.) Výtlak standardní, plus množství paliva…

Big E 19,800/25,500 l/t
- palivo: 6500 t (l/t?) ... tons (viz. link)

Yorktown 19,900/25,500 l/t
- palivo: ?

Hornet 26,507 (?!) 19,900 (Hubáček, Yarnall, Hrbkové „Loďstva států…“), 29,144 l/t
- palivo (pro kotle): 2682,5 t (?), mazutu (?!)

A) Pokud vyjdeme z toho, že standardní výtlak je výtlak úplně vystrojené a vyzbrojené lodě, pouze bez paliva a vody pro kotle? (Hmotnost „zásobní“ vody můžeme v našem případě považovat za zanedbatelnou — voda resp. kondenzát z turbíny není, na rozdíl od pístových parních strojů, znečištěn olejem, čili voda „putuje“ dokola v uzavřeném okruhu, zásoba slouží pouze k doplňování úniku.) Sice, čistě teoreticky… (26,507 + 2,682 = 29,189) Čistě teoreticky to je odchylka od těch 29,144 l/t cca 0,2%, ale — už teď máme navíc 45 l/t (čili už teď máme „přesah“; i pokud budeme uvažovat řekněme jen 50-100 tun „rezervní vody“ pro kotle, stále nám „záporná“ odchylka poroste).

B) Hmotnost paliva pro Hornet je jen necelých 2700 t (l/t), na rozdíl od cca 6500 t/s u Big E?

C) Yorktown a Enterprise má standardní výtlak kolem 19,800-19,900 l/t (při zásobě paliva u Enterprise cca 6500 l/t?), zatímco do stejné třídy řazený Hornet má standardní výtlak více než o čtvrtinu větší? Něco mi tady skutečně silně nehraje…

3.) Překlad textu citace: »za mimořádnou statečnost a vynikající službu mimo rámec povinnosti« Nevím, ale nemělo by tam spíše být ne „mimo rámec“, ale „nad rámec“?

4.) Ad vzdálenost od Japonska (plánovaná), při náletu Mitchellů, vedených LT-COL Doolittlem? »Informací, kterou máme, je údaj v mílích. Předpokládám že v „normálních“ (z čehož vychází přepočet), ale je jistá nenulová pravděpodobnost, že tím mohou být myšleny i námořní míle. V hlášení se nicméně nemluví o „námořních mílích“, ale jenom o „mílích“. Přepočet do metrické soustavy je až druhotná informace, neboť je zatížen jednak zaokrouhlovací chybou a také onou nejasností o typu míle. Proto preferuji uvádět údaje v „původním znění“.« S preferencí původních dat (ať rozměry, vzdálenosti, či hodnosti) se mohu jen ztotožnit. Čirou náhodou, neexistuje někde údaj o plánované zeměpisné poloze, která měla být dosažena pro původně plánovaný vzlet Mitchellů? Dodatečně potom spočítat vzdálenost k pobřeží by již bylo záležitostí vcelku triviální.

5.) „Seriály“: »Sériové číslo a v tomto případě i trupové číslo. Jednoznačný identifikátor konkrétního stroje. Přidal jsem „klíč“ k rozluštění těch závorek za úvodní blok. Je to běžné v odborné literatuře (odborné, ne popularizační) a bez nich potom všechna tvrzení o letadlech mají hodnotu asi jako komentář sportovního hlasatele „jeden hráč přihrává druhému“.« Plus článek: »Identifikace konkrétních strojů je uváděna následovně: (trupové číslo, #výrobní číslo)«

Docela bych se i zeptal, o kterou odbornou (nikoli populární) literaturu konkrétně jde?
V žádném případě nejde o žádná „výrobní“ čísla, nýbrž o (ano, pravda, skutečně jen jednou použitá, čili sloužící jako bezpečný „identifikátor“ konkrétního stroje) čísla přidělená „příslušným úřadem“ (bez rozdílu či ohledu na výrobce jde o „kontinuální řadu“ — zatímco u výrobních čísel bychom vcelku zákonitě, dříve či později, narazili na duplicity ve skutečných výrobních (!) číslech u strojů od různých výrobců).
- Armádní letectvo, USAAC/USAAF (i pozdější a až poválečné USAF) používá s/n, serial number, sestávající z dvoumístného čísla (fiskální/rozpočtový rok za který na stroj byly uvolněny peníze), odděleného pomlčkou od „pořadového čísla“ stroje za konkrétní fiskální rok (fiskální rok není totožný s kalendářním, a má pevně stanovený začátek). Kupř. stroj (B-25B, na kterém letěl LT-COL Doolittle na Tokio) s/n 40-2344; 40 je rozpočtový rok 1940, 2344 číslo stroje (v daném fiskálním roce). Seriál se uvádí na stroji (vesměs na SOP), ovšem bývá zkrácený do podoby „poslední číslo roku-spojovník vypuštěn-pořadové číslo“. Třeba tedy stroj 42-108525 bude mít na SOP nejspíše napsáno 2108525.
- Stroje USN pak mají tzv. BuNo., tedy Bureau Number.
- Obojí se ovšem v literatuře značí spíše (s/n 41-2344; BuNo. 04775 — konkrétně tohle byl vůbec první sériový Grumman F6F Hellcat), nikoli nějakou „mřížkou“? Abych řekl pravdu, tak zatím jsem se s tím značením „#něco“ nejčastěji (resp. spíše výhradně) setkal v publikacích InAction — většinou dobré fotky, ale odbornou literaturou z oblasti letectví zrovna tohle nazvat nemůžu.

Zdravím, --Algernon 21. 12. 2008, 16:56 (UTC)

Zdravím ^_^ Mam pocit, ze bych si asi mel sypat popel na hlavu za tolik chyb… Takže to vezmu taky postupně:

ad 1) Podle toho, co říkal Nadkachna, tak Válečné lodě 4 uvádějí „shodné údaje pro celou třídu Yorktown bez rozlišení, na kterou loď se údaje vztahují… délka letové paluby 251,38 m a výtlak v anglických tunách 19 875 standardní a 25 484 plný.“ Nechal jsem se zmást tímto a fotografií a neuvědomil si, jak perspektiva zkresluje. Na této fotografii je vidět, jak na přídi trup o něco přečnívá pod letovou palubou. Vzhledem k tomu, že na údaji cca 251,4 m coby celkové délce se shodují jak Yarnall, tak Rose (byt s podivným překladem), pravděpodobně půjde o celkovou délku.
ad 2) Standardní výtlak a palivo… Ano, tohle opravdu nesedí. Ale co s tím? To množství paliva je z Rose (chtělo by to ověřit s anglickým originálem, jestli nejde o překlep). Btw: když si vezmeme Enterprise [1], tak tam se uvádí standardní výtlak 19800T a kapacita paliva 6500 tun (ať už metrických nebo long tons - rozdíl v tomto případě činí zanedbatelných 104 t), takže dostáváme 26 300 T plného výtlaku. Na rozdíl od deklarovaných 25500T jsme přestřelili nejméně (v případě paliva v T, jinak ještě víc) o 800T a to nezbyla žádná rezerva pro vodu…

Btw: Standardní výtlak Hornetu není 26 507 T, to jste pro svoje výpočty vzal už plný výtlak, takže tím se vysvětluje bod 2C.

ad 3) Překlad… Jo, zní to líp ^_^
ad 4) Původně plánované souřadnice neznám a nikde jsem je nenašel. Mám ale souřadnice startu prvního stroje: 35°40′ s. š., 153°40′ v. d. (podle Doolittlova navigátora). Ano, ten výpočet je vcelku triviální, ale problém je se vstupními daty. Je potřeba znát průměrný poloměr Země na 35° severní šířky (co jsem ale zkoušel provést výpočet s hodnotou 6378 km i 6371 km, tak se výsledek lišil v řádech jednotek km, takže pravděpodobně lze zanedbat) a je třeba znát bod, ke kterému Američané tuto vzdálenost propočítali. Oněm 650 mílím podle Murrayova hlášení by odpovídalo 1 046,1 km v případě „normálních“ mil, respektive 1 203,8 km v případě námořních mil.

Vzdálenost z místa startu k výběžku východně od Tokia [2], na kterém leží Chōshi potom vyšla cca 1156 km.

Mám dojem, že Rose píše o tom, že ta vzdálenost se počítala vzhledem k nějakému majáku u vstupu do Tokijské zátoky. Ale momentálně to nemohu ověřit, neboť Rose jsem k rodičům na vánoce nebral ^_^ Ale kdyby to byla pravda, tak: Nevím přesné umístění majáku, ale vzal jsem souřadnice onoho poloostrova (vzhledem k jeho velikosti jsem se mohl seknout o cca +/- 5 km ve směru východ-západ) a vyšla mi vzdálenost od místa startu cca 1255 km. Což je asi o 50km víc, než 650 námořních mil. Což by se 1) dalo omluvit tím, že Murray udává vzdálenost „přibližně“ a že 2) mohl být zvolen nějaký bližší referenční bod na východním pobřeží poloostrova Bósó.

Na základě tohoto výpočtu se domnívám (to ale není zrovna moc wikipedistické, co?), že v hlášení jde o míle námořní… Uf.

ad 5) seriály:

a) Například časopisy REVI a APKR (i když APKR uvádí většinou jenom trupové číslo, ale i to je mnohem víc, než většina ostatní literatury) a z knih pak Shores & Cull & Izava: Krvavá jatka I. a II., a snad bych v knihovničce našel i další.

b) Děkuji za upozornění na rozdíl mezi výrobním a sériovým/Bu číslem. Ten hash (#) si nevybavuji, kde přesně jsem ho viděl, ale použil jsem ho pro odlišení těchto čísel od trupových (říká se jim tak?) čísel. Ale máte pravdu, bude lepší to přepsat na s/n a BuNo.

A ještě na okraj: Krásný příklad zkracování s/n na SOP je tady u stroje 40-2298.

Děkuji za poznámky, pokusím se je v nejbližší době zapracovat do článku. --Ozzy 21. 12. 2008, 22:16 (UTC)

Zdravím, postupně několik poznámek…

Ad poloha Hornetu — to by bylo až příliš jednoduché… Hrbkové (Krvavé oceány) uvádějí odhalení svazu 620 mil od Japonska (samozřejmě bez toho že by bylo uvedeno, jedná-li se o míle námořní, nebo statutární). »Mám ale souřadnice startu prvního stroje: 35°40′ s. š., 153°40′ v. d. (podle Doolittlova navigátora).« (Právě proto jsem se výše ptal na… Doufaje, že třeba někde v literatuře z Tvých zdrojů konkrétně citují záznam z palubního deníku Hornetu.) To je docela smutný — tady zase píšou tohle:

REPORT OF NAVIGATOR ATTACHED TO COL. DOOLITTLE'S REPORT
Take-off 35° 43'N 153° 25'E
Landfall 36° 20'N 140° 40'E

Nicméně tam alespoň máme místo, kde bylo překročeno pobřeží… Což by dávalo vzdálenost, „takřka exaktně“ (ehm), 620 tehdejších U.S. námořních mil, počítáme-li ovšem s dnešními modely. (Po loxodromě, při kursu cca 273,4 stupně.)

Smůla ovšem je, zadáme-li tuhle („konečnou“, landfall) polohu do dnešního googlemaps… Tady: Vypadá to že je to v moři, k pobřeží to je nějakých 2,5-3 námořní míle? Naskýtá se potom otázka, nakolik se tehdejší mapy kryjí s těmi dnešními, že. Navíc, aby to bylo ještě složitější… »Vzdálenost z místa startu k výběžku východně od Tokia [2], na kterém leží Chōshi« …tak J. Scutts v monografii Mitchellu uvádí, že pobřeží Japonska mělo být překročeno u Inuboe Saki (?), což jsem ale nikde nenašel — pravda, nikterak intenzivně jsem nehledal.

»…co jsem ale zkoušel provést výpočet s hodnotou 6378 km i 6371 km, tak se výsledek lišil v řádech jednotek km…« Tak zrovna u tohohle bych byl v naprostém klidu — jednak nám asi ani nesedí tehdejší mapy „přes“ ty dnešní, jednak ani nevím, počítali-li podle elipsoidu definovaného Krasovským, nebo Hayfordem, popř, nějaké referenční koule o poloměru (…), nebo… (Škoda, že většina mé „navigační literatury“ teď je u kamaráda. Nicméně mám ten pocit, že u patřičně sestaveného vzorce „vypadne“ výsledek přímo v n.m.; ostatně i když vyjdeme z Hayforda a obvodu poledníkového, resp. rovníkového, potom „míle“ vychází 40 009,152÷21 600, tedy cca 1852,3 m, resp. „rovníková“ cca 1855,4 m. Což konkrétně u těch 620 n.m. dává 1148,4/1150,3 km.)

»Na základě tohoto výpočtu se domnívám (to ale není zrovna moc wikipedistické, co?), že v hlášení jde o míle námořní… Uf.« Vzhledem k tomu, že wikipedistickým standardem je, jak to tak vypadá… Kupř. nikomu moc nevadí fakt, že u Sopwithu Camel (stroje s pravotočivou vrtulí i motorem) jaksi není možná „blesková pravá zatáčka“ (a rovněž popisovaný vliv gyroskopického momentu potvrzuje „pravotočivost rotujících hmot“), ehm… Potom jsi vysoko nad standardem, čili snažíš se „tuhle věc“ táhnout/tlačit/kutálet (etc., etc., etc.) kvalitativně nahoru. --Algernon 26. 12. 2008, 11:34 (UTC)

Zdravim!

Jenom ve strucnosti: ta druha poloha startu pochazi se stejneho serveru, jen z jine stranky a obe se odvolavaji na tehoz navigator. Zrejme nekdo nezvladl opisovani souradnic z hlaseni (pokud si to navigator nerozmyslel a casem neudelal druhe hlaseni s jinyma hodnotama). Tak jsem do clanku dal obe hodnoty. (nicmene se obe polohy lisi tak asi o 10-20 mil)

To „Inuboe Saki“ bude pravdepodobne Inubo Saki (v hlasenich uvadeno rovnez v jakesi zkomolene podobe). Doolittle pise, ze pobrezni caru preletely severne od tohoto mysu, coz odpovida souradnicim navigatora. Je otazka, zda meli namireno primo na ten mys a zda se vzdalenost pocitala vzhledem k nemu, ale jinak je to ten mys, ke kteremu jsem vzdalenost pocital ja. --Ozzy 27. 12. 2008, 21:42 (UTC)

Zdravím, ještě poznámka k technickým datům.

U výtlaku mne na enwiki zaráží údaj „full load“ a „maximum“ (Hornet: 26,507 tn, 29,114 tn). Našel jsem k tomu zajímavost (U.S. Naval Carriers, An Illustrated Design History; poněkud děsivý název, jen podle něj bych očekával nějakou dětskou obrázkovou „encyklopedii všeho“, ale Naval Institute Press nezklamal):

Among the weights, the margin is a designer’s figure. Applied to returned weights, it is the very small weight still remaining to be placed aboard at the time of the final weight report. Machinery liquids include lubricating oil and fuel oil “in the system”, that is, not in storage tanks. Note that prewar standard displacements were computed on the basis of a “normal”, or design, conditions, with ⅔ stores and other loads (except ammunition) aboard. Generally, standard displacement did not include gasoline or aviation lubricating oil, although it did include the aircraft.

Ad výtlaky — mne v první řadě zarazila ta hodnota množství paliva uváděná u Hornetu, 2682 ½ tn? Srovnáme-li si množství paliva u CV-5, CV-6 a CV-8, spolu s údaji o „dojezdu“ lodí? (Cswiki: 12,500 n.m., 12,500 n.m., a opět 12,500 n.m. — vše při 15 uzlech, ovšem u Hornetu s cca 2682 tn paliva, zatímco u Enterprise s cca 6500 tn paliva.) Že by u strojů na Hornetu natolik poklesla spotřeba paliva turbín, že by mu pro stejný (!) dosah při stejné rychlosti postačilo cca 42% paliva, co bylo u Big E?! Přijde mi to přinejmenším značně zarážející, ne-li přímo podivné…

»Btw: když si vezmeme Enterprise [1], tak tam se uvádí standardní výtlak 19800T a kapacita paliva 6500 tun (ať už metrických nebo long tons - rozdíl v tomto případě činí zanedbatelných 104 t), takže dostáváme 26 300 T plného výtlaku.« Ovšem u výtlaků… Hlavní problém nejspíše je v tom, že jsou kombinovány různá data (řekněme že reálná), ať již námi a nebo autory literatury nám dostupné — ovšem třeba pocházející z různých období, popř. i příslušející k různým zkouškám (ne vždy bude loď „natankovaná až po špunty“, etc.). Tj. těch 6511 tn paliva na Enterprise asi patří až k „velké přestavbě“ — výše zmíněná publikace uvádí „as refitted, November 1943“, standardní výtlak CV-6 plných 24,128 tn (!), maximální množství paliva pro kotle 6511 tn, a maximální výtlak 32,060 tn. (Pro onen údaj „2682.5 tn paliva“ pak lze nalézt standardní výtlak 19,576 tn a 23,507 tn celkem.) Ovšem konstrukční údaje uvádějí zásobu paliva 4280 tn (pro „plný“? výtlak 25,484 tn pak je přiřazen údaj 4,270.9 tn paliva pro kotle). Samozřejmě, standardní výtlak lodě se mění nejen při velkých přestavbách, stačí i změny obranné výzbroje — třeba náhrada 28mm kanónů 40mm Boforsy, plus postupné zvyšování počtu PL hlavní —, jiná letecká výzbroj (přeci jen, takový F6F Hellcat byl o dost těžší, než F4F Wildcat), a třeba po přestavbě se u Enterprise uvádí množství 1237 tn munice (zatímco po zavedení do služby je uváděno maximální množství munice jen 670 tn).

Pro Enterprise je tamtéž uveden max. výkon strojů (při zkouškách) 120,517 hp (89 869 kW), a při výtlaku 22,959 tn bylo dosaženo max. rychlosti 33.65 kts.

»Btw: Standardní výtlak Hornetu není 26 507 T, to jste pro svoje výpočty vzal už plný výtlak, takže tím se vysvětluje bod 2C.« Nicméně to nevysvětluje body A a B. Nicméně to vytváří další věc, týkající se přehlednosti, a to jak „všech“ údajů, tak i samotné šablony.
- Oněch 20,000 tn (20 321 t) zůstává nahoře, zatímco následující text „přetéká“ na další řádek (co tam je jsem zjistil teprve v „editaci“, kde jsou vidět tagy BR na ukončení řádků; možná by se taky vyplatilo u Hornetu v řádku 20,000 tn/20 321 t projektovaný [1] standardní tu poznámku číslo [1] dát až na konec, ne mezi slova). Nebylo by lépe poněkud rozšířit ten pravý sloupec? (Třeba šablona k letadlům je širší.) Popřípadě technická data umístit do „normální“ tabulky (široké přes celý sloupec) někde do textu, třeba do části „technický popis USS Hornet“?
- Popř. co ona „technická data v pravém postraním sloupci“ zestručnit (…), a v plném rozsahu je vepsat dolů, do nějaké (pokud možno přehledné) tabulky? Tady bych měl další poznámku, asi bych „nelepil“ dohromady data z různých zdrojů — nemusí k sobě vůbec patřit. (Tj. vybral bych si ta „nejkompletnější“, ale nelepil třeba standardní výtlak z jednoho zdroje, a když nemám plný výtlak z téhož, tak k tomu domáznu údaj z jjného pramene; z toho tuším třeba u Big E je ten problém s 6500 tunami paliva, vs. plný výtlak „z let předválečných“.)

Stroje, kotle… Kotle u CV-8, „Babcock & Wilcox Express“, zatímco u předchozích plavidel „Babcock & Wilcox“? A turbíny — Curtis-Parsons, zatímco u předchozích turbíny Parsons? (Dovolím si předpokládat, že „Parsons“ pouze označuje typ, tj. Parsonsovu — čili též přetlakovou — parní turbínu, nikoli výrobce či cokoli jiného. Mimochodem, nebyly hnací stroje Hornetu vyrobeny firmou Westinghouse?) Zdravím, --Algernon 26. 12. 2008, 22:02 (UTC)

A zdravim jeste jednou ^_^

Tu publikaci jsem si nasel na googlebooks a upravil podle ni hodnoty paliva u Hornetu s tim, ze jsem tam napsal ze jsou to hodnoty podle CV-6. Da se predpokladat, ze se zas o tolik lisit nebudou (aspon ne o tolik, jako 2682 ½ a 6500 tn). Nicmene ta hodnota 2682 ½ byla i tam uvedena pod polozkou "normal" a teprve az pod polozkou "ful load" se skryvalo 4 270,9 T. Zajimalo by me, co tim chtel basnik rici, jestli to mel byt nejaky prumer, kolik tak paliva v nadrzich bylo za celou cestu? Kdo by plnil nadrz jenom z poloviny? (pokud zrovna nechce jenom provadet nejake testy, ci neplanuje plout do melkych vod a nezalezi mu na kazdem cm ponoru navic)

Ad prehlednost: poznamku jsem posunul, ale jinak co jsem se koukal, tak sablona k lodim je dokonce jste sirsi, nez sablona k letadlum. Delat jeste zvlast nejakou dalsi tabulku se mi nezda dobry napad. Imho to je prehledne dostatecne. Staci si vsimnout, ze napriklad u toho vytlaku je vzdy cislo a pak popisek, co ten vytlak zamena, takze pak je jasne, ze to "standard" je pokracovani predchoziho radku. Napadlo me spis jestli trosku jeste nezmensit pismo, nebo delat tyto poznamky jako <small />.

Snazil jsem se brat data z jednoho zdroje, kterym byl v pripade Hornetu Rose, ale jak je videt, neni uplne presny (rovnez jsem narazil na rozpor mezi Rose a U.S. Naval Carriers, An Illustrated Design History ohledne zamerovacu pro 127mm dela).

ad stroje a kotle: Napsal jsem tam to, co je v Rose. Predpokladam, ze Parsons je typ turbiny, ale s Westinghouse jako vyrobcem si nejsem jist. Trida Essex mela turbiny od Westinghouse, to je napsano skoro vsude, ale u Hornetu jsem na to narazil jenom tady, tak kdo vi… A co se tyka „Babcock & Wilcox Express“ vs „Babcock & Wilcox“ - zase jsem vychazel z toho, co praveny k jednotlivym plavidlum uvadely. Nevim, zda jenom nektere to „Express“ vynechaly, ci zda se jedna o nejake oznaceni nejake modifikace… Proto jsem to radsi ponechal v puvodnim zneni.

Diky za pripominky a zatim --Ozzy 27. 12. 2008, 21:42 (UTC)

Infobox

Ahoj Ozzy, když se tak dívám na tu Macon, řikám si, jestli by nestálo za to, udělat pro vzducholodě nějakou jednoduchou šablonu pro infobox (chybí i pro civilních lodě – viz třeba RMS Lusitania). Nerozumíš tomu trochu? PS: A díky za hvězdu, ani jsem ještě nestihl poděkovat, takže tak činím teď;-) --Nadkachna 23. 12. 2008, 20:35 (UTC)

Ahoj! Jo, infoboxy by to chtelo, jak pro civilni lode, tak pro vzducholode. Sablonu bych klidne udelal, to neni zas tak pracne, ale pak najit toho dobrovolnika, co je vsude umisti ^_^ --Ozzy 25. 12. 2008, 19:10 (UTC)

Ahoj. To by bylo skvělé, kdyby ses toho ujmul! V zásadě myslim, že můžeme vycházet z EN verze: Macon a Lusitania. Postupně bych ty šablony začal přidávat. Měnim je teď postupně i u lodí, protože šablona válečná loď vznikla také poměrně nedávno. Měj se.--Nadkachna 26. 12. 2008, 14:20 (UTC)

Tak jsem udělal šablonu zatím aspoň pro civilní lodě: Šablona:Infobox civilní loď Snad jsem nezapomněl na žádný důležitý parametr, případně není problém cokoliv doplnit. Koukal jsem se, jak jsou dělané ty anglické šablony a oni to mají dělané jako stavebnici šablon en:Template:Infobox Ship Begin, en:Template:Infobox Ship Career, en:Template:Infobox Ship Characteristics a en:Template:Infobox Ship Image. Uvažoval jsem, zda by nestálo za to mít jenom jednu šablonu a rozdíly řešit nepovinnými parametry (tak jak je to na en Wikipedii), ale nakonec jsem se na to vykašlal m^_^m --Ozzy 26. 12. 2008, 20:15 (UTC)

K „lodní“ šabloně bych měl jednu poznámku. Místo „tonáž“ uvést „hrubá prostornost“ (BRT) a „čistá prostornost“ (NRT). A možná by se i (u výkonu strojů) vyplatilo používat nějaké souměřitelné jednotky — tj. výkon uvádět vedle hp (popř. k, u lodí „z metrizovaného kontinentu“) v kW, nikoli v MW. --Algernon 26. 12. 2008, 20:37 (UTC)

Ahoj, moc dobré, děkuju! Ovšem za prostornost bych se také přemlouval. Do článků ji začnu vkládat, až tohle pořešíme. Měj se. --Nadkachna 28. 12. 2008, 16:08 (UTC)

Ahoj. Imho je na tom, kdo sablonu vyplnuje, aby tam uvedl tonaz v BRT, NRT, ci v obojim. A nazvat tu kolonku "prostornost" misto "tonaz" mi prijde divne (ano, vim, ze to jsou jednotky objemu, ale proste jsem se afaik jeste nesetkal s tim, ze by se nekde psalo o prostornosti a ne o tonazi – kdyz uz se primo nepise o vytlaku uvedenem v BRT). S tim vykonem je to imho podobne: zase zalezi na tom, kdo infobox vyplnuje, jake jednotky zvoli. Nicmene vzhledem k tomu, ze vykon je velice casto "zaokrouhlen" na tisice (s)hp, prijde mi odpovidajici, uvadet prepocet v MW. Navic MW neni o nic mene pomeritelna jednotka, nez kW. Muzem to rovnou nechat ve W - sice se vysledek zalomi na par radku, ale… ^_^ --Ozzy 28. 12. 2008, 21:19 (UTC)

Dobrý článek

Ozzy, přidělovat si statut dobrého článků svým vlastním článkům si nikdo nesmí. Ani ty. [3] --Daniel Baránek 6. 2. 2009, 14:53 (UTC)

V tom případě se omlouvám, asi jsem špatně pochopil význam slova každý na Wikipedie:DČ– viz:
Každý sem může zanést kterýkoliv článek, který si to obsahově i formálně zaslouží. Doporučuje se předem nechat článek projít recenzí ve Wikiprojektu Kvalita a připomínky zapracovat.
Recenzí již článek prošel. O tom, že by se to nemělo slyším prvně, zatím jsem byl svědkem jenom vlastního přidělení stutusu, proti kterému nikdo nic nenamítal. --Ozzy 6. 2. 2009, 15:04 (UTC)

V pohodě, klidně si to přidat sám můžeš. Daniel se překoukl :) Je potřeba pouze v takovém případě počítat s tím, že pak jsou lidi k tomu článku více obezřetní. Ale věřim ti, že máš rozum a pokud si chceš puzzlíka dát, že na to ten článek má :) Tím bych to asi uzavřel a popřál hodně dalších dobrých a nejlepších článků na kontě :) Hezký víkend --Chmee2 6. 2. 2009, 15:07 (UTC)

Děkuji. Další metou bude nejlepší článek (ale nominaci dám asi až příští týden) ^_^ --Ozzy 6. 2. 2009, 15:19 (UTC)

Omlouvám se, měl jsem za to, že tak zní psané zvyklosti. No, nestačím zírat.. až doposavad jsem byl přesvědčen, že DČ může udělovat jen někdo jiný. Ale očividně to dovoleno je, takže se ještě jednou omlouvám. Nicméně hrubě s touto praxí teda nesouhlasím. --Daniel Baránek 6. 2. 2009, 15:10 (UTC)

To je v pohodě, hlavně že se to vyjasnilo ^_^ A děkuji. --Ozzy 6. 2. 2009, 15:19 (UTC)

Kotevní vyznamenání

Čau, chtěl bych TI moc poděkovat za Tvé články o lodích a spol., zejména za DČ Niizuki! Jen tak dál, milý Ozzy, --Podzemnik 7. 2. 2009, 21:03 (UTC)

Děkuji za ocenění ^_^ --Ozzy 9. 2. 2009, 10:02 (UTC)

Šablona:Citace elektronické monografie

Ahoj, vrátil jsem zpátky tvou poslední úpravu na čtvrtého autora, protože citace se na stránkých úplně rozhodily. Asi je tam nějaká drobná chyba, bohužel se v tom tak nevyznám, abych to poznal. Zkus se na to prosím ještě kouknout. Dík --Packa 17. 2. 2009, 10:58 (UTC)

Ok, diky. Všiml jsem si toho ve článku o křížových výpravách, ale nebyl jsem si jist, jestli to bylo způsobeno mojí editací. Bohůmžel, také se v tom moc nevyznám. Potřeboval jsem to kvůli jedné citaci v Rjúdžó (1931), ale asi to teda vyřeším tak, že toho čtvrtého nebo všechny dám jako spoluautory. --Ozzy 17. 2. 2009, 11:26 (UTC)

Taky jsem to jednou potřeboval, myslím že jsem tehdy dal prvního jako autora a všechny ostatní do spoluautorů. Necháme to odborníkům, je jich tu dost. --Packa 17. 2. 2009, 11:45 (UTC)

Ahoj, pokud vím, tak dle citačních norem se jmény uvádějí nejvýše tři autoři. Když jich je více, už se všichni nevypisují... jen nevim, jestli se píše první autor a kol., nebo se to dělá jinak. To bych musel zkusit nějak dohledat. Hodně zdaru.--Nadkachna 17. 2. 2009, 12:50 (UTC)

Ahoj! Diky. Problem je v tom, ze nevim kdoz nich je ten "hlavni", ktereho bych mel uprednostnit pri tom vyberu "nekdo & kol". --Ozzy 17. 2. 2009, 14:02 (UTC)

No obvykle by mělo být nějaké pořadí už v samotném zdroji. Mám vedle sebe knížku, kde jsou autoři v pořadí Vaněk, Muecke, Pelikánová a není to náhodou;-) Třeba u českých publikací je závazná první strana uvnitř knihy, kde je copyright. Adios amigos. --Nadkachna 17. 2. 2009, 17:23 (UTC)

Niizuki

Dobrý den Ozzy. Za to, že jste svou první nominaci tak perfektně zvládl a za její produkt – nejlepší článek Niizuki – nechť Vám náleží tato válečná hvězda! Mějte se hezky! أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 21. 3. 2009, 11:28 (UTC)

PS: nezapomeňte připnout článku připnout zlatý plíšek ;) {{nejlepší článek}}

Děkuji za vyznamenání ^_^ Zlatý puzzlík již připnul Mozzan. --Ozzy 23. 3. 2009, 08:35 (UTC)

Ahoj Ozzy, dodatečně gratuluju ke zlatému puzzlíku! Dobrá práce;-)--Nadkachna 24. 3. 2009, 10:01 (UTC)

Díky ^_^ --Ozzy 24. 3. 2009, 10:45 (UTC)

Série „technických poznámek“

Srdečně zdravím, měl bych několik dotazů k technice — nových (ještě něco časem přibude i k těm již postarším, napsaným výše).

Japonské válečné lodi
- Letadlová loď Rjúdžó (1931):
  - Setrvačníkový stabilizátor Sperry:
    U dna lodě byl umístěn stabilizátor typu Sperry. Měl omezit boční výkyvy plavidla, ale neosvědčil se. Již při slabém vlnobití (vlny 3-4 m) se loď podélně kolébala tak, že letecké operace musely být zastaveny. Přesto ale zůstal stabilizátor zachován i při následujících modifikacích plavidla, protože aspoň poskytoval tolik potřebný balast.
    Ehm… Nechápu..? Že by „nezamezení podélným pohybům“ na vlnách skutečně znamenalo „selhání“ gyrostabilizátoru, určenému k omezení bočních (!!) výkyvů plavidla? (Upřimně řečeno, dost silně pochybuji, že by kdokoli, a to včetně Japonců, i při značném optimismu očekával od setrvačníkového stabilizátoru cokoli více — třeba omezení podélných pohybů plavidla na vlnách… Od kterého ostatně nic jiného, než omezení bočního kývání plavidla, skutečně očekávat nelze. Resp. dost by mne zajímalo, jak zamezit oněm podélným pohybům — kupř. v případě „Rjúdžo“, či Ryujo [?], plavidla o délce téměř 180 metrů.)
  - Novotvar (…) „protitorpédové bubliny“? Proč ne protitorpédová obšívka?
  - TTD — výtlak, „po dokončení 8000 T standard, 10 tisíc T bojový“ (jak se to konstuktérům a loděnici povedlo, že se strefili do „kulatých“ hodnot?), po modernizaci (1936?) 10,500 T standard, 12,732 T normální (co je to?), 13,650 T plný (?) bojový? Vypadá to sice zajímavě, ale… Jednak lze předpokládat, že se (v případě až takového nárůstu výtlaku — tzn. i hmotnosti plavidla) významně změnil kupř. i ponor. Jednak že významně poklesne rychlost plavidla. Tzn. „zbývající TTD“ platí k čemu? K (hypotetickým?) prvním hodnotám výtlaku, nebo k „podobě po přestavbě“? Mimochodem… Loď zajisté po přestavbě prodělala nové plavební zkoušky, včetně třeba měření rychlosti (spolu se zjištěním momentálního — MOMENTÁLNÍHO — výkonu hnacího soustrojí, tzn. za v tu dobu daných podmínek).
- Všeobecně — proč výkon hnacích strojů u japonských plavidel z 2nd WW uvádíš v HP? Resp. — používali Japonci (v oné době) jakou měrovou soustavu, metrickou, či anglosaskou-britskou, nebo anglosaskou-severoamerickou? (Mimochodem, termíny shp, ihp, bhp… Proč, či k čemu, shp používáš, co značí, jaký má význam..?)

--Algernon 3. 4. 2009, 13:04 (UTC)

Zdravím a děkuji za připomínky ^_^ Vezmu to postupně.

Stabilizátor: Mea culpa, tady jsem popletl osy. Nowak opravdu pise o snaze omezit boční výkyvy, která se neosvědčila. Opravím. Ale ono to i tak nebude úplně jednoduché, neboť Smith (Pěst z nebe (Životopis námořního kapitána Takešige Egusy, Císařské japonské námořnictvo). Praha : Naše Vojsko, 2009. ISBN 978-80-206-0970-0) popisuje, jak na přelomu 30. a 40. let (přesné datum si teď nepamatuji) na Rjúdžó (což je český přepis upřednostňovaný českou Wikipedií, Ryujo je anglický) přistávaly dva letouny v blížícím se tajfunu, použití stabilizátoru a i to, že fungoval a kolébání se velmi znatelně omezilo. Jistě svoji roly sehrály i proběhlé úpravy, které zlepšily stabilitu, ale i tak to nezní úplně jako selhání stabilizátoru. Až budu mít knížku zas po ruce (nechal jsem jí v Olomouci), tak to plánuji doplnit.
Novotvar: Už jsem se s tímto popisem někde setkal, ale není problém to nahradit. Chtěl jsem tím vyjádřit i tvar oné obšívky, protože protitorpédová obšívka sama o sobě nemusí na trupu vytvářet ony "bubliny" (viz např. trup Bismarcku)
TTD: Nevím, jak se podařilo konstruktérům trefit do kulatých hodnot, ale takto je jako hodnoty po dokončení (tedy _ne_ konstrukční) uvádí Nowak. Nechápu ten otazník u modernizace "1936?". Co je na tom divného? Jde o údaje po modernizaci v roce 1936 a co ta modernizace obnášela je napsáno v sekci věnované pozdějším modifikacím. Co mají znamenat ty jednotlivé výtlaky? Tak nejasný je asi jenom ten "normální", který jsem použil tak, jak o něm píše Nowak (wyporność normalna). Podle en Wikipedie se jedná o „výtlak plně vybavené lodě s 2/3 zásob, munice…“ Nepíše se tam explicitně o palivu, ale to do toho imho patří taky a pak by to odpovídalo výtlaku při zkouškách, neboť ten Japonci uváděli jako výtlak se 2/3 paliva. Takže tam asi taky místo normální, dám „výtlak při zkouškách“, neboť tak to (afaik) používají Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák a Tomáš Hájek ve Válečné lode 4.
Pokud jde o změnu ponoru, ta je uvedena po dokončení a pak i po oné modernizaci. Bohúmžel Nowak neuvádí změny TTD po každé dílčí modifikaci a ani nikde jinde jsem je nenašel, takže se musíme spokojit jenom s tím, co máme. Předpokládám, že ostatní TTD se vztahují k „po dokončení“, aspoň tak to vyplývá z toho, jak TTD popisuje Nowak. Provedení zkoušek po přestavbě je možné/pravděpodobné, ale nikde jsem o nich nenašel žádné záznamy.
Výkon v HP: Podle PATTON, Wayne. Japanese Light Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications (Warships in action; sv. 25). ISBN 0-89747-497-X. 4025. S. 10. (anglicky) přešlo Japonsko v roce 1921 na metrický systém (což mělo i pár vedlejších efektů, ale to není podstatné). Jinak předtím používalo anglosasko-britskou. Výkon uvádím v koňských silách, neboť tak jej uvádějí i zdroje ze kterých čerpám a nechci se dopouštět dalších zbytečných zaokrouhlovacích (a jiných) chyb v převodech. Já používám jenom shp, jakožto Shaft HorsePower.

Ještě bych poprosil o radu (a ať se to drží pohromadě tak to píši sem a ne na tvoji diskusní stránku): Nowak píše, že Rjúdžó měla v každé sestavě turbín ještě jednu, označovanou jako „krźownicza“. Mělo se jednat o vysokotlakou parní turbínu, do které se vháněla pára z vysokotlaké a nízkotlaké turbíny, aby ještě v této turbíně předala zbytek energie. Nikde nemůžu najít, jak se taková turbína nazývá v češtině. Nesetkal ses s tím už? Díky ^_^

Zatím --Ozzy 6. 4. 2009, 07:54 (UTC)

Ještě jednou jsem se koukal na ty "shp". Nowak uvádí koňské síly KM a globalsecurity uvádí shp. Všechny zdroje se ale shodují v tom, že to bylo 65 000 jednotek, ať už jsou těma jednotkama KM, či shp. Takže bych to asi nechal na těch shp. Jak jsem si všiml v Nadkachnově diskusi: moje tvrzení, že používám "jenom shp" bylo vyřčeno v kontextu termíny shp, ihp, bhp…. Jinak ano, občas použiju hp, občas shp, podle toho, co používá zdroj, ze kterého čerpám.

Btw: nenapadá tě teda něco k té dodatečné vysokotlaké turbíně?

Zatím… --Ozzy 26. 5. 2009, 08:17 (UTC)

Bible

Dobrý den. Mohl byste prosím do diskuse k článku Bible napsat ta tvrzení, která jsou nepřesná či potřebují doložit? Takhle se s tím jinak nedá pracovat a šablona je k ničemu. Díky --bab_dz 13. 6. 2009, 10:06 (UTC)

Zdravím! No, když se na ten článek podíváte, tak jsou tam celé odstavce a dokonce celé sekce, které nemají ani jednu referenci. Myslíte si, že je to takto v pořádku? Ale můžu zkusit později něco sepsat. Zatím… --Ozzy 13. 6. 2009, 14:17 (UTC)

O to přeci nejde. Chceme článek přeci zlepšit. Pokud se dává šablona, tak by se měla řádně odůvodnit. Takováto šablona se zpravidla dává před články, kterým chybí jakékoliv zdroje, ne do článků, kde Vám chybí zdroje k nějakým odstavcům. K tomu je lepší šablona fakt?. Jinak je s článkem špatně pracuje. Každá samozřejmá věta se zdrojovat nemusí. Proto prosím dopište buď pomocí šablony fakt? k jednotlivým tvrzením, která žádáte doložit nebo napište do diskuse k článku, protože z Vašeho shrnutí nelze moc něčemu vyrozumět.--bab_dz 13. 6. 2009, 14:40 (UTC)

Obávám se, že právě o to Wikipedii (resp. její komunitě) jde. Šablona fakt? imho slouží spíš k dožadování se zdroje ke konkrétnímu tvrzení a nikoliv dožadování se zdrojů k celému odstavci či sekci. Nerad bych ten článek předělal takovým stylem, že bude šablona fakt? prakticky za každou větou. A když už jste na to narazil: co je to samozřejmá věta? Něco může jako samozřejmé připadnout vám, jakožto jednomu z editorů, ale člověk neznalý to za samozřejmost brát nemusí a neví, kde si má co ověřit. Ale nějaký ten seznam zkusím doplnit. --Ozzy 13. 6. 2009, 19:34 (UTC)

V tom případě to právě napište do diskuse. Mně je o to, aby se na tom dalo pracovat. Takhle to nejde. Nevím, co je vše třeba udělat k tomu, aby jste důvod pro šablonu již neměl.--bab_dz 13. 6. 2009, 19:54 (UTC)

OK

Dobře, tak navrhni dva jiné, náhradní. Možná že firefox to nezmákne, ale ani opera nemá problém s galerii. ano, dávat do textu je lepší, ale když je článek krátký a výstinžých obzků je moc, jinak to nejde... --Fredy.00 18. 8. 2009, 14:53 (UTC)

A proč tam nutně dávat dva jiné (či vůbec celou tu galerii)? Nestačí odkaz na Commons? nebo tam snad chceš dát všechny obrázky z Commons? A imho bombardování H&N by si zasloužilo samostatný článek a pak by ty fotky patřily spíš tam (a když se ten článek dobře udělá, bude dost dlouhý na to, aby se tam ty fotografie vešly do textu ^_^).

Zatím… --Ozzy 19. 8. 2009, 06:47 (UTC)

No všechny samozeřjmě ne :-)

jen těch pár co jsou zajímavý a dokuentují to co se Japoncům přihodilo --Fredy.00 19. 8. 2009, 07:52 (UTC)

Vyznamenání

Ahojda Ozzy, dneska jsem kouknul do statistik a máš už hodně přes 2000 editací a můžeš si tedy klidně vyměnit/přidat nový puzzlík;-) Na patříčných místech jsem tě už jmenoval „Studentem“. Držim palce a ať se ti povede těch pár megačlánků úspěšně dokončit.--Nadkachna 29. 8. 2009, 10:02 (UTC)

Díky ^_^ (jo, nějak jsem se do těch pár článků zamotal) --Ozzy 31. 8. 2009, 06:33 (UTC)

Pomocná ruka

Koničiva Ozzy, kdyby ses někdy hodně nudil, chtěl bych tě jako zkušeného lodičkáře prosit o skouknutí seznamu, který se právě rodí na mém pískovišti. Trošku se mi to vymklo z rukou, rád bych ten seznam dostal do dobrých a zajímal by mě tvůj názor, co tomu případně chybí, než ho vůbec hodim do recenze:-) Díky a měj se.--Nadkachna 9. 9. 2009, 14:08 (UTC)

Ook! Dobrá práce. Až bude čas, tak na to zkusím mrknout. ^_^ --Ozzy 9. 9. 2009, 14:50 (UTC)

Britské námořní hodnosti

Zdravím Vás kolego! Momentálně se snažím dát nějak dohromady seznam posádky Bounty, nicméně moc se mi nedaří správně přeložit hodnosti a funkce. :( Ptám se, zda byste mi mohl pomoci? Předem díky! أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 15. 10. 2009, 11:33 (UTC)

Zdravím! Chválihodná činnost, ale obávám se, že moc nepomůžu. Plachty přece jen nejsou moc můj obor Y_Y Něco málo viz Námořní rozpaky paní Češtiny 3.

Commissioned Officers je důstojník (od podporučíka výš)

Wardroom Officers a Cockpit Officers překlad netuším (zřejmě poddůstojnické nebo důstojnické hodnosti). Ti první jsou (aspoň podle en wikipedie) důstojnící, kteří mají právo využívat důstojnickou jídelnu, tedy od poddůstojníků výš. To druhé bych tipoval na důstojníky, kteří mají nárok na kajutu… Ale takovéto dělení vidím opravdu poprvé a prijde mi minimalne divne. (a mimochodem: google spojení "cockpit officer" a "Royal Navy" take nezna…)

Warrant officer je praporčík nebo dozorčí důstojník (starší poddůstojník)

Midshipmen je plavčík, či kadet – starší poddůstojník (senior non-commisioned officer). Hodnost, kterou zastávali čekatelé na důstojníka (Commissioned Officer).

Able Seamen je námořník první třídy, tedy hodnost mužstva - což mi přijde ve spojení Midshipmen mustered as Able Seamen divné… Odhaduji, že to jsou tedy poddůstojníci, ale na pozici (funkcí? platem?) mužstva

Petty Officers jsou lodní mistři, nižší poddůstojníci

To je asi tak vše, co k tomu mohu říct… Přeji hodně štěstí a držím palce ^_^ --Ozzy 15. 10. 2009, 12:31 (UTC)

Díky! Zkusím se tím provrtat, příběh Bounty mám už jakž takž projetý a chtěl bych ho u nás vyzdvihnout, ale zrovna tohle není můj šálek ;) Mějte se pěkně! أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 15. 10. 2009, 13:15 (UTC)

Kokosy (+ portál Loďstvo)

Dobrý večer, kolego! Nedávno jste se zmínil, že na plachty moc nejste :) Zrovna jsem narazil na článek bitva u Kokosových ostrovů a chtěl jsem se zeptat, nevíte o nějaké literatuře v češtině k této bitvě? أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 30. 10. 2009, 21:05 (UTC)

Zdravím! Z toho, co mám v knihovničce mohu doporučit Dan van der Vat: Posledni korzár (Příběh křižníku Emden), Paseka 2002. Tam je toho asi v češtině nejvíc. Jinak něco je i v Jaroslav Hrbek: Velká válka na moři - 1. díl - rok 1914, Libri 2001. Pak by jeste neco mohlo byt ve Valecne lode, tusim ze to byl 2. nebo 3. dil (spis 3.).

Jinak když už jste se ozval a občas se také motáte kolem lodiček: uvažujeme, že bychom rozjeli portál o lodích, plavbě, etc... Na Nadkachnovu stránku jsem teďka dal své malé dilema, možná byste se k tomu také mohl vyjádřit. (Nadkachna mě nebude mít rád, že si z jeho diskusní stránky dělám fórum ^_^ Tak možná můžete odpovědět tam a nebo zde.) Děkuji ^_^ --Ozzy 30. 10. 2009, 21:20 (UTC)

Díky za tip, zejtra zajdu do knihovny a mrknu, co seženu. :)

Jinak na jsem si všiml vašeho dilematu. Kolem lodiček se občas motám, svého času jsem i modelařil, snad proto k nim ještě občas přičichnu. :) Napadá mě, co třeba Portál:Loďstvo, Světová loďstva, Loďstva světa (to spojení se světem se mi líbí a připadá mi výstižné), nebo nějak podobně. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 30. 10. 2009, 21:29 (UTC)

Rovněž děkuji! Mě nejvíce upoutalo to Loďstvo ^_^ Ps: taky sem modelaril, snazim se k tomu vratit, ale cas tomu nepreje, takze uplne chapu ^_^ --Ozzy 30. 10. 2009, 21:32 (UTC)

Ahoj, do kokosů určitě jděte, už jsem se na ně několikrát chystal, ale vždycky jsem narazil na nějakýho ostudnýho červenáčka:-) Z toho co sám mám, tak Hrbek vše přehledně rekapituluje včetně celé korzárské plavby a Válečné lodě 3 to zmiňují, ale jen ve stručnosti. Z hlavy více nenapovím, ale musí toho být víc;-) Můžu zapátrat. @Ozzy: no problema, u mě jako doma...--Nadkachna 30. 10. 2009, 21:37 (UTC)

Tak koukám, že portál už je na světě, gratuluju:-) Z přebohatých možností bych navrhoval SMS Panther za článek měsíce, nad fotkou dumám, ale ty bych měnil častěji... je jich opravdu bohatá zásoba. U letadel je měnim cca 3 dny. Jinak pomůžu s čím bude potřeba;-)--Nadkachna 30. 10. 2009, 22:46 (UTC)

No, kdyby tě napadlo něco, co by se dalo sepsat do úvodu. já si zatím asi dneska budu hrát jenom s obsahama těch jednotlivejch modrejch boxu... (a casem snad vymyslim i nejake barvne kombinace, aby vse nebylo jen modre...) Az budu mit hotovou podstranku Informace, predpokladam, ze se tam pripises ^_^ --Ozzy 30. 10. 2009, 22:51 (UTC)

Já bych zatím mohl založit poslední články, asi bych to udělal se zpětnou platností měsíc či dva. Pár jich poslední dobou bylo:-) Název myslím celkem ok, zahrnoval bych tam všechno co plave... kromě kachen. @Emír: Já nemodelařil před 10 let a teď mě to nějak chytlo a občas si kutim USS Astoria;-)--Nadkachna 30. 10. 2009, 23:00 (UTC)

Tak jsem hodil nějaké poslední podle letectví a asi jsem to nějak zeslonil, páč se to celé rozhodilo... nevěděl bys co s tím?--Nadkachna 30. 10. 2009, 23:32 (UTC)

Potrapils me, ale nakonec jsem to nasel: zapomenuty ukoncovaci div ^_^ Btw: to by jeden nerekl, kolik je novych clanku a vsechny od tebe... Pridam tam tech par svych, ale tech bude opravdu jen par ^_^ --Ozzy 31. 10. 2009, 00:02 (UTC)

Díky, že ses na to kouknul a přidal své moc pěkné úlovky. Já teď dělám spíš krátká přehledová hesla o jednotlivých třídách, aby se vytvořila základní posloupnost. Jinak do návrhů začnu přidávat články a fotky, které se mi zdají slibné;-) --Nadkachna 31. 10. 2009, 11:30 (UTC)

Aktuality

HOj, mrkl jsem se na stránku 1933 v loďstvech a ty opravdu chceš dávat všude různá spuštění a zahájejí stavby lodí?? Nestačila by ta pasáž o Lodí vstoupivšich do služby?? Zdravím --Petr Losert 18. 11. 2009, 10:51 (UTC)

Ahoj! Asi stacila, ale kdyz uz jsem byl v tom psani, tak jsem tam vypsal vse, na co jsem narazil (ale i tak ten seznam neni na 100% kompletni). Zatim... --Ozzy 18. 11. 2009, 11:10 (UTC)

Zajímavosti

Zdravím. Všiml jsem si, že jste kontroloval nějaké návrhy zajímavostí pro hlavní stranu. Na diskusní stránce jsem tam uvedl návrh na systematičtější postup, budu rád, když se vyjádříte. Díky. Jan.Kamenicek 24. 11. 2009, 16:04 (UTC)

Admiralitní kolegium

Hoj Ozzy, tak jsem psal do shrnutí editace, ať tam nedáváte ty interwiki do článku a ty je tam hodíš. Problém je v tom, že ten anglický článek pojednává 1. o admiralitním kolegiu 2. o budově admirality. Ostatní interodkazy pak směřují jen na tu budovu, proto nejsou relevantní. --Petr Losert 27. 11. 2009, 11:15 (UTC)

Aha, promin... Ja jsem shrnuti editace necetl. Ale ty planujes samostatny clanek o budove? Imo by to nemuselo vadit. Zatim... --Ozzy 27. 11. 2009, 11:48 (UTC)

Samostatný článek o budově neplánuji. Problém je v tom, že můj článek jako jediný odkazuje jen na námořní orgán, zatímco ostatní jen na budovu (no nevím jak je to u ruského, vypadá to, že valná část je o budově). Anglický pak stojí jako spojovatel (proto nebyl přidán ani on mezi interodkazy, protože by bot přidal i ty ostatní o budově). Navíc ta budova se ani nejmenuje admiralitní kolegium, ale Admiralita, proto bych tam ty odkazy nedával. --Petr Losert 27. 11. 2009, 11:53 (UTC)