Wikipedista:RomanM82/pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Udeř a uteč ( anglicky Hit-and-run) je taktická doktrína, která využívá krátké překvapivé útoky s následným rychlým ústupem, dříve než nepřítel stihne zareagovat, a neustálém manévrování, aby se útočník vyhnul střetu s plnými silami nepřítele. Cílem není rozhodující porážka nepřítele nebo dobytí území, ale oslabování nepřátelských sil prostřednictvím přepadů, rušivých nájezdů a šarvátek, přitom však se snahou omezit riziko pro vlastní síly. Taková taktika může také odhalit slabiny nepřátelské obrany a dosáhnout psychologického účinku na morálku nepřítele[1][2].

Taktika „udeř a uteč“ je upřednostňována v případech, kdy síly nepřítele převyšují síly útočníka a ten se chce vyhnout jakýmkoliv trvalým bojům, příkladem je partyzánská válka, ozbrojený odboj nebo terorismus[3]. Taktiku „udeř a uteč“ však často používají krátkodobě také pravidelné armády, obvykle jako přípravu na pozdější plnohodnotné střetnutí s nepřítelem, až a kde budou příznivější podmínky. Příkladem mohou být útoky komand nebo jiných speciálních jednotek, průzkum v záloze nebo výpady z pevnosti, hradu či jiného opěrného bodu. Taktiku „udeř a uteč“ používali také lehce vyzbrojení lučištníci na koních, typičtí pro euroasijské stepní národy, kteří v ní vynikali. To platí zejména pro takové oddíly, které nebyly součástí velkého vojska (například zvědové), ale běžně se takto používaly i jako součást velkých sil.


Tulešice
hlavní budova, 2016
hlavní budova, 2016
Účel stavby

bez využití

Základní informace
Slohrenesanční, barokní
Výstavbapřed rokem 1368 (tvrz)
Přestavbapo r. 1575, po r. 1630, 20. stol.
Další majiteléLichtenštejnové, Žerotínové, Ditrichštejnové, čs. stát
Poloha
Adresačp. 9, Tulešice, ČeskoČesko Česko

Pouzdřany jsou zámek ve stejnojmenné obci v okrese Břeclav. Raně Barokní zámek uzavřené čtyřkřídlé dispozice vznikl přestavbou gotické tvrze z poloviny 14. století, později renesančně přebudované. Do současnosti se dochovalo pouze dvoukřídlé torzo. Zámek je chráněn jako jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě již na konci 14. století stávala v Tulešicích tvrz, která je poprvé písemně zmiňována v zápisu do zemských desek z roku 1536. Stávala pravděpodobně v místech současného zámku.[2] Ves Tulešice těžce postihla třicetiletá válka. Ještě za vizitace roku 1672 byla, až na dva mlýny, zcela zpustlá. Zničena byla i tvrz s hospodářským dvorem.[3]


Tvrz v Pouzdřanech vznikla snad před rokem 1368. Tehdy od Hynka z Lipé získal ves Mikuláš z Ohrozimi zvaný Dítě, který na pak na tvrzi sídlil.[1] Roku 1375 je označována jako hrad, jeho součástí měla být kaple Panny Marie. Od roku 1383 patřila ves i tvrz opět pánům z Lichtenštejna. Ti majetek drželi až do roku 1556. Sídlili zde někteří členové rodu, kteří zřejmě tvrz dále přestavovali. Po Lichtenštejnech ves krátce vlastnil Ambrož z Ottersdorfu. V roce 1575 získali Pouzdřany židlochovičtí Žerotínové, kteří tvrz renesančně přestavěli. Tvrz obíhal příkop, napájený potokem.[4] V roce 1630 zakoupili Pouzdřany Ditrichštejnové, kteří je připojili k mikulovskému panství, kde zůstaly až do zrušení patrimoniální správy.[4][5]

Během 17. století byla tvrz několikrát poničena, a to nejprve za vpádu Bočkajovců roku 1605, poté během třicetileté války a nakonec turecko-tatarským nájezdem v roce 1663.[1] Ditrichštejnové následně zpustošenou tvrz přestavěli na čtyřkřídlý raně barokní zámek s uzavřeným dvorem. Severovýchodní, jihovýchodní a jihozápadní křídlo měly na nádvorní straně arkády. Z osy jihozápadního křídla vystupovala věž. Severozápadní křídlo vystupovalo rizalitem s opěráky. Při západní straně zámku protékal potok. Za ním na západ se rozprostíral sad, obehnaný zdí, v nárožích doplněnou polygonálními bastiony. Severovýchodně k zámku přiléhala malá okrasná zahrada, taktéž obehnaná zdí s bastiony.[4][5]

Zámek následně sloužil pouze pro účely správy panství, pozdější úpravy byly utilitárního charakteru.[1] Před rokem 1825 byla značná část objektu zbořena.[5] Počátkem 20. století bylo nově vystavěno jihozápadní křídlo.[1] Ditrichštejnové o pouzdřanský statek a zámek přišli konfiskací státem v roce 1945. Zámek připadl státnímu statku a byl využíván k hospodářským účelům. Prošel řadou degradačních zásahů a neudržovaný chátral i po roce 1989. Roku 2018 zámek získal nový majitel, který roku 2020 nechal zpracovat studii rekonstrukce. Roku 2022 proběhl archeologický průzkum a pokračovala příprava projektové dokumentace.[1]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámek Pouzdřany stojí při severním okraji obce. Je trojkřídlá jednopatrová stavba, pozůstatek původní čtyřkřídlé stavby s uzavřeným nádvořím. Poslední autentickou částí je jihovýchodní křídlo, na něj navazuje pozůstatek severovýchodního křídla a novodobě od základů vystavěné jihozápadní křídlo. Budovy kryje sedlová střecha. Nádvorní fasády původních křídel vyplňují půlkruhově klenuté arkády na cihlových hranolových pilířích, a to v přízemí i patře. V přízemí jsou otevřené, v patře druhotně zazděné, osazené okny. Vnější fasády jsou hladké, na nárožích opatřeny nepravou bosáží. Okna jsou nepůvodního tvaru, nově osazená ve 20. století. Místnosti v přízemí i patře mají ploché stropy, pouze arkádové chodby jsou zaklenuty valenými klenbami s trojbokými styčnými výsečemi.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Identifikátor záznamu 158596 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. JAN, Libor. Tulešice 1239-2009: z dějin vesnice na Moravskokrumlovsku.. Tulešice: Obecní úřad v Tulešicích, 2008. 94 s. ISBN 978-80-254-2299-1. S. 19. Dále jen Jan (2008). 
  3. Jan (2008), s. 28.
  4. a b c Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené placek-2007 není určen žádný text
  5. a b c Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Samek není určen žádný text

Chybná citace: Na <ref> se jménem „Valeš“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „Hosák“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Sportovní areál TJ Tesla
pohled od jihu
pohled od jihu
Účel stavby

sportovní zařízení

Základní informace
Slohbrutalismus
ArchitektViktor Rudiš
Výstavba1973–1982
Současný majitelTJ TESLA BRNO z.s.
Poloha
AdresaHalasovo náměstí 826/7, Brno-Lesná, ČeskoČesko Česko

Sportovní areál TJ Tesla Brno je sportovní zařízení v městské části Brno-Lesná. Stavba ve stylu brutalismu, kombinující plavecký bazén a sportovní halu, byla vybudována v letech 1973–1982, podle návrhu architekta Viktora Rudiše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podnět k vybudování sportovního areálu vzešel od ředitele tělovýchovné jednoty podniku Tesla Jiřího Štětiny, který chtěl vytvořit zázemí pro ligové volejbalové družstvo TJ Tesla a současně plavecký bazén pro zaměstnance podniku.[1] Vypracováním projektu byl pověřen Stavoprojekt Brno, vedoucím projektantem se stal architekt Viktor Rudiš. Ten již předtím spolupracoval na projektu sídliště Lesná, kde se sportovní areál měl nacházet.[2] Rudiš navrhl objekt skládající se ze dvou symetricky umístěných hal, jedné hostící volejbalový sál, druhé pětadvacetimetrový plavecký bazén. Zastřešení hal Rudiš vyřešil ve spolupráci se statikem Zdeňkem Musilem ve formě obloukových deskových střech na prověšených lanech, ukotvených na ocelových sloupech.[1] K tomuto řešení jej inspiroval Olympijský bazén a sportovní hala (Alberca Olímpica Francisco Márquez a Gimnasio Olímpico Juan de la Barrera) autorů Morrisona, Gutiérreze Bringase, Recamiera a Valverdeho, postavené pro letní olympiádu v Mexico City 1968. Oproti tehdy v Československu obvykle používané příhradové konstrukci zvolil lanové zavěšení střechy především kvůli vizuálnímu dojmu[3], dalším přínosem byla úspora nedostatkové oceli[1]. Výsledná forma byla kompromisním řešením, daným omezeným sortimentem dostupných stavebních a konstrukčních materiálů a prvků.[3] Řešení interiéru a usazení prosklených ploch do obvodového pláště stavby navrhovala architektka Dagmar Glosová.[4]

Samotná výstavba měla být realizována dobrovolníky a brigádníky v rámci takzvané akce Z. Kvůli omezením, daným použitím nekvalifikovaných pracovních sil museli projektanti projekt opakovaně upravovat.[3] Brigádníci akce Z prováděli především výkopové práce a technicky méně náročné stavební práce. Složitější části, jako skelet střechy, zhotovovaly dodavatelské firmy. Obě haly stály už v roce 1976, avšak dokončovací práce se protáhly až do roku 1982.[1] Sportovní areál Tesla se tak stal druhou nejdéle budovanou stavbou v rámci akce Z, po rovněž brněnské hale Rondo.[4]

Od doby vzniku prošel areál pouze dílčími úpravami, nenarušujícími původní ráz.[1] V roce 2010 se uskutečnila částečná modernizace objektu. Došlo k rekonstrukci vyměníkové stanice, výměně podlahy ve sportovní hale došlo k výměně podlahy. Další úpravy proběhly při zařizování posilovny a úpravě sauny.[2]

Sportovní areál je ve vlastnictví organizace TJ TESLA BRNO z.s.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KŠ. Sportovní a plavecký areál Tesla [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  2. a b Víceúčelová hala TJ Tesla [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  3. a b c ŠVÁCHA, Rostislav; HORÁČEK, Martin. Naprej! : Czech sports architecture 1567-2012. 1. vyd. Prague: Prostor - architektura, interiér, design, 2012. 352 s. ISBN 978-80-87064-09-2. S. 220. (anglicky) 
  4. a b Sportovní a plavecký areál TJ Tesla [online]. Open House Brno [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.