Wikipedista:Richard Zoban/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dropkick Murphys
Dropkick Murphys na festivalu v Leedsu (2005)
Dropkick Murphys na festivalu v Leedsu (2005)
Základní informace
PůvodUSA Quincy (Massachusetts)
Žánryceltic punk
punk rock
Aktivní roky1996—současnost
VydavatelHellcat
Příbuzná témataFlogging Molly, Real McKenzies
Webdropkickmurphys.com
Současní členové
Tim Brennan
James Lynch
Al Barr
Ken Casey
Matt Kelly
Scruffy Wallace
Jeff DaRosa
Dřívější členové
Marc Orrell
Mike McColgan
Rick Barton
Spicy McHaggis
Ryan Foltz
Jeff Erna

Dropkick Murphys je irsko-americká kapela hrající především celtic punk. Kapela byla založena roku 1996 v americkém městě Quincy.[1] Hrají směs tradičního folk rocku a punk rocku, což je subžánr známý jako celtic punk. Nechali se ovlivnit skupinami Stiff Little Fingers, The Pogues, The Clash, Thin Lizzy, The Dubliners a Swingin' Utters.[2] Krátce po zformování podepsala kapela smlouvu s nezávislou punkovou nahrávací společností Hellcat Records, pro kterou vydala svých prvních pět studiových alb. Proslavili se díky nepřetržitému koncertování a také díky svému angažmá na Bostonských slavnostech ke Dni svatého Patrika. Roku 2004 vydali svůj první úspěšný hitparádový singl Tessie. Poslední studiové album vydané pod Hellcat Records bylo v roce 2005 The Warrior's Code. Na albu vyšla mimo jiné píseň I'm Shipping Up to Boston, která byla součástí soundtracku oscarového filmu Skrytá identita. Nahrávka se stala jediným singlem kapely, který získal platinovou desku a je jednou z jejich nejznámějších písní. Dropkick Murphys jsou známí svými hlasitými energickými živými vystoupeními.

Od roku 2007 vydává kapela svá alba pod vlastním vydavatelstvím Born & Bred. Album The Meanest of Time z roku 2007 se umístilo na dvacáté příčce žebříčku prodejnosti časopisu Billboard. Jedna ze skladeb z tohoto alba (The State of Massachusetts) zaznamenala také úspěch jako singl. Roku 2011 vydala skupina ještě úspěšnější nahrávku s názvem Going Out in Style, která se dostala na šesté místo prodejnosti a stala se tak jejich historicky nejprodávanějším albem. Následující deska Signed and Sealed in Blood figurovala na deváté příčce žebříčku. Zatím posledním studiovým albem Dropkick Murphys je 11 Short Stories of Pain & Glory, vydané 6. ledna 2017.

Dropkick Murphys jsou známí podporou odborů a dělnické třídy.[3] Skupina také podporuje Boston Red Sox, Boston Bruins a Boston Celtics. V roce 2014 kapela vystoupila na českém hudebním festivalu Mighty Sounds v Táboře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky: 1996 – 1998[editovat | editovat zdroj]

Hudební skupina Dropkick Murphys vznikla roku 1996 ve městě Quincy, stát Massachusetts v USA. Zakládajícími členy byli Mike McColgan (zpěv), Ken Casey (basová kytara, zpěv), Rick Barton (kytara) a Jeff Erna (bicí). Posledně jmenovaný byl rok po vzniku kapely nahrazen bubeníkem Mattem Kellym. Skupina si dala název podle zápasníka a provozovatele protialkoholní léčebny Dr. Johna Murphyho, kterému se také přezdívalo „Dropkick“. Kapela ve svých začátcích zkoušela ve sklepě kamarádova holičství a brzy začala koncertovat a nahrávat.

První průlom pro ně znamenala společná koncertní šňůra s kapelou The Mighty Mighty Bosstones v roce 1997. Ve stejném roce také vydali několik EP a podepsali smlouvu s nahrávací společností Hellcat Records. Roku 1998 vydali své první plnohodnotné album Do or Die, produkované kytaristou a zpěvákem skupiny Rancid, Larsem Frederiksenem.

Hlavní zpěvák skupiny, Mike McColgan, opustil formaci roku 1998 v průběhu turné s The Business po Spojených státech. Podle jeho vlastních slov byla důvodem k odchodu touha jít ve stopách svého strýce a nastoupit k bostonským hasičům. Toto přání se mu splnilo v roce 2001. Kapela však ve svém prohlášení z roku 1998 podala jiné vysvětlení zpěvákova odchodu: „Rádi bychom využili tuto příležitost k tomu, abychom vám oznámili, že Mike McColgan, náš bývalý frontman, opustil kapelu. Omlouváme se všem fanouškům, avšak Mike, navzdory kolující fámě, neopustil kapelu proto, aby se stal hasičem. Důvodem k jeho odchodu bylo to, že už nadále nemá zájem být členem kapely a toho, co tato kapela reprezentuje.“ Dále zbývající členové vysvětlili, že berou svou tvorbu velice vážně a že není správné mít frontmana, který se plně neztotožňuje s názory kapely. Mike také cítil, že si kapela zaslouží mít na jeho místě člověka, který je emočně spjatý s její tvorbou. Později se Mike znovu objevil na punkové scéně jako zpěvák kapely Street Dogs.

Hellcat 1998 – 2007[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu McColgana se zpěvákem kapely stal Al Barr, který do té doby učinkoval v kapele The Bruisers. Barr Dropkick Murphys dobře znal, avšak vadil mu rychlý vzestup slávy této kapely. Měl pocit, že se mladá kapela tlačí na pozice slavnějších kapel, jako byli právě The Bruisers. Krátce po McColganově odchodu se domníval, že Dropkick Murphys brzy skončí. Producent Derek TC byl jiného názoru a Barrovi poradil, aby co nejdříve kontaktoval Kena Caseyho. Barr si tedy domluvil s kapelou schůzku v době, kdy zkoušela novinkovou skladbu 10 Years of Service. Skupina nabídla Barrovi místo hlavního zpěváka a nabídku přijal. První vydanou nahrávkou, kde hlavní vokály zpívá Al Barr se stal singl z roku 1998, Curse of a Fallen Soul.

Dne 9. března 1999 vydala kapela své druhé studiové album The Gang's All Here. Na této desce je oproti předchozímu albu patrnější irský vliv a její styl je podobnější hudbě The Bruisers. Videoklip k nahrávce 10 Years of Service byl odvysílán v pořadu 120 minutes na televizní stanici MTV a Dropkick Murphys vyrazili na roční turné k tomuto albu. Koncem roku 1999 vyšel ve spolupráci s The Business singl Mob Mentality. V následujícím roce pak vyšlo pod stejným názvem také album, na kterém se podílely obě kapely. Album kromě společné nahrávky Mob Mentality obsahuje několik vzájemných coververzí, coververze písní jiných rockových kapel a byla na něm znovu vydána skladba Boys on the Docks, kde vokály zpívá nový zpěvák.

Během prací na dalším albu v roce 2000 opustil kapelu kytarista Rick Barton (důvodem byla vzájemná nenávist s Caseym.[4] Po odchodu Bartona angažovala kapela čtyři jiné muzikanty. Bývalého kytaristu The Ducky Boys Jamese Lynche, sedmnáctiletého kytaristu Marca Orrella, mandolínistu a hráče na irskou píšťalu Ryana Foltze a dudáka Robbieho „Spicy McHaggis“ Mederiose, který nahradil hostujícího Joa Delaneyho. V nové sestavě pokračovala kapela až do konce roku v nahrávání svého třetího alba.

Album Sing Loud, Sing Proud! bylo vydáno 9. února 2001. Na třech skladbách hraje v té době již bývalý kytarista Rick Barton. Na albu také spolupracoval Shane MacGowan z The Pogues a Colin McFaull z Cock Sparrer. K albu bylo vydáno několik singlů a videoklipů a Dropkick Murphys vyrazili na své doposud největší turné. V roce 2002 bylo vydáno první živé album kapely – Live on St. Patrick's Day from Boston, MA. V témže roce založil Mike McColgan kapelu Street Dogs, která v roce 2003 vydala své debutové album Savin Hill. Na albu se podílel také Jeff Erna, jako stálý bubeník kapely a hostující zpěváci Al Barr a Ken Casey. Casey měl podle původních plánů zajistit produkci tohoto alba, ovšem z důvodu časové vytíženosti k tomu nedošlo.

Počátkem roku 2003 kapela odehrála turné Sing loud, sing proud a po něm kapelu opustili dudák Spicy McHaggis (nahrazen Kanaďanem Scruffym Wallacem) a mandolinista Ryan Foltz, kterého nahradil multiinstrumentalista Tim Brennan.

Čtvrté studiové album kapely byla deska Blackout, vydaná 10. června 2003. Album obsahuje posluchači oblíbenou nahrávku Fields of Athenry a také skladbu The Dirty Glass s hostující zpěvačkou Kay Hanleyovou.


Členové kapely[editovat | editovat zdroj]

Časová osa[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dropkick Murphys na anglické Wikipedii.

  1. Hellcat Records Dropkick Murphys Biography Page. hell-cat.com. Accessed February 9 2007.
  2. Hellcat Records [Web]. www.hell-cat.com, 2007 [cit. 2007-02-09]. (Website). Dostupné online. 
  3. DROPKICK MURPHYS LYRICS - Worker's Song
  4. SUMMERS, Michael. The Return of Rick Barton. Fort Wayne Reader [online]. 2014-03-06 [cit. 2017-06-16]. Roč. 2014. (anglicky)