Wikipedista:OtaKra/Pískoviště 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[1]NÁZEV: Biatlonový areál Eduard[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista:OtaKra/Pískoviště 1
Geografie
[[Soubor:
Biatlonový areál Eduard
|290px|]]
Souřadnice

Biatlonový areál Eduard je sportoviště zbudované na severozápadě České republiky u lázeňského města Jáchymov a blízko vrcholu Božídarský Špičák. Vznikl na výsypce a dalších prostorách bývalého uranového dolu Eduard.

Historie okolí[editovat | editovat zdroj]

Od raného novověku až do konce 19. století[editovat | editovat zdroj]

Celé okolí areálu Eduard je úzce spjato s hornictvím již od raného novověku. Již na začátku 16. století v roce 1512 byly nalezeny první výskyty stříbrné rudy na Zámeckém vrchu (nyní zřícenina hradu Freudenstein). Velmi bohatá žíla na stříbro byla objevena roku 1526 v tzv. Schweizerově žíle.

Eliášské údolí, jehož součástí je areál Eduard, je příkladem pozůstatků po hornické činnosti a to zvláště po těžbě stříbrné rudy v 16. až 19. století a také velmi poznamenán těžbou uranu ve 20. století. Pozůstatky z nejstarší hornické činnosti jsou stále dobře vidět ze silnice vedoucí z Nového Města do Abertam i nad dolem Eduard, kde se nachází desítky hald a pinek, které sledují průběh stříbrorudných žil. Množství vody potřebné pro provoz důlních zařízení bylo velké a proto byl v polovině 16. století v Eliášském údolí na Eliášském potoce vybudován báňský rybník Heinzenteich (dnes Horký rybník). V sedmnáctém a osmnáctém století postihly Jáchymovskou hornatinu morové rány a války zvláště 30-letá válka, jejíž výsledkem byl i velký odliv nekatolíků do sousedních zemí. Těžba stříbrných a cínových rud upadla, lidé neměli práci a významně zchudli. Během těchto let byly prováděny pokusy těžbu obnovit, avšak téměř všechny zkrachovaly kvůli velkému potřebnému množství financí, především na složité odvodňování místních štol a dolů. Výjimkou se stal Jáchymovský revír, kde se podařilo obnovit produkci barevných kovů z hydrotermálních ložisek, jako byly kobalt, bismut a arzén. Do efektivity a hornictví i hutnictví (na Jáchymovsku neželezných kovů) v 19. století vyrazně přispěla mechanizace manufakturních provozů. Především díky uhlí, jako palivu, mohly být využívány parní stroje k odvodňování a těžbě z větších hloubek. Zároveň díky zavádění těchto strojů značně vzrostlo využití známých rud.

20. století až dodnes[editovat | editovat zdroj]

Stříbro, které bylo hlavním produktem a hnací silou rozvoje Jáchymovska bylo již na konci 19. století produkováno ve velmi malém množství a zájem se , soustředil na barevné kovy, olovněné rudy a uranové rudy. Zlom na stal v roce 1898, kdy z odpadu při výrobě barev z původní suroviny smolince, objevili manželé Curieovi polonium a radium. Dalším rokem velkého objevu byl rok 1905, kdy byla objevena radioaktivita jáchymovských důlních vod a již o rok později byly v Jáchymově založeny první radonové lázně na světě.

Zásadní změnou celého Jáchymovska v létě roku 1945 bylo obsazení stávajících dolů Rudou armádou a poté velmi brzy již od 1.ledna 1946 (založení antedatováno) byl založen n.p. Jáchymovské doly plně pod kontrolou SSSR. Nedostatečné stavy horníků byly doplňovány vězni již od roku 1945 a to zpočátku ze zajateckých táborů a od roku 1946 a po vzniku pracovních táborů jejich trestanci.

Po 45.. Ve výstavbě

Sportovní historie[editovat | editovat zdroj]

Pod názvem Krušnohorský areál branných sportů začal biatlonový areál Eduard vznikat v polovině 70. let. Celá výstavba areálu s názvem Krušnohorský areál branných sportů byla samozřejmě pod hlavičkou tehdejšího SVAZARMu. Hlavními formálními účastníky a investory byl Okresní výbor Svazarmu v Karlových Varech a také základní organizace Svazarmu v Božím Daru za podpory Ústředního výboru Svazarmu. Práce byly z valné většiny prováděny dobrovolnicky pod vedením jednoho z prvních biatlonových závodníků u nás, Svatopluka Fencla. S odbornými pracemi vypomohly i mnohé další organizace z karlovarského okresu. V roce 1979 v areálu byl uspořádán závod prvního ročníku[1] Světového poháru a roku 1981 se podařilo opět získat možnost uspořádat závod Světového poháru znovu a současně se zde se konal první mezinárodní biatlonový závod žen. Biatlonový areál měl být podle plánů tehdejšího Československa největším československým biatlonovým areálem, nicméně všechny investice byly v konečném rozhodnutí směrovány do slovenského Osrblie. Pro menší úspěch biatlonu na zimních olympijských hrách v Lake Placid roku 1982 kde československým biatlon dosáhl pouze jednoho šestého místa nastal s tím související útlum zájmu Svazarmu i ČSTV o biatlon. Proto došlo k výraznému snížení podpory a financí na areál. I přesto se podařilo roku 1983 zkoulaudovat lyžařské tratě, střelnice, kratší asfaltovou trať a startovní a cílovou budova. Roku 1990 byla zkolaudována budova pro ubytování, přípravu lyží i rekonvalescenci sportovců v těsné blízkosti areálu. Areál sloužil jako tréninkové středisko mládeže i vrcholového sportu.  Po rozpadu Československa na konci roku 1992 ustaly v této oblasti veškeré finance směrem k biatlonu.

Jak bylo výše uvedeno, mezi hlavní osobnosti, které se o rozvoj i provoz biatlonového areálu zasloužili byli hlavně

Svatopluk Fencl

Bronislav Grulich

Popis[editovat | editovat zdroj]

Areál[editovat | editovat zdroj]

Eduard_tratě

Tratě v areálu jsou rozsáhlé, část tvoří i lyžařské trasy nástupní ke Krušnohorské magistrále. Areál má k dispozici dvě střelnice, tzv. horní a dolní střelnice. Dle potřeby pro závody biatlonové i v běžeckém lyžování jsou tratě vhodně kombinovány.

Okruhy, které jsou k dispozici jsou obvykle nazývány takto:

  • Malá halda popis
    • nejvíce používaná pro treningové účely, začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka do stoupání na jižní svah odvalové haldy a poté doleva svahem kde odbočuje doprava další okruh "Velká halda" a stoupáním k dalšímu sjezdu na rozcestí a zde končí. Popis je proti směru hodinových ručiček.
  • Velká halda popis
    • začíná stejně jako "Malá halda" na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka do stoupání na jižní svah odvalové haldy a poté doleva svahem adále zde odbočuje doprava táhlým sjezdem a prudkou zatáčkou doleve stoupáním na rozcestí, kde spoují oba okruhy stoupání a poté sjezda k "náměstíčku"a zde končí. Popis je proti směru hodinových ručiček.
  • Spodní zelená popis
    • začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko" a poté podél "horní" střelnice a trestného kolečka, kde odbočuje sjezdem k Eliášovu potoku/náhonu, který překonává můstkem a zatáčkou. Poté pokračuje téměř k silnici na Abertamy a pod ní se opět vrací k Hornímu rybníku a podél proti produ Potoka nahoru k můstku, kde již končí vpravo na "náměstíčku".
  • Horní zelená popis
    • začíná na rozcestí s informační tabulí zvaném "náměstíčko", kde navazuje na "spodní zelenou" za můstkem přes Eliášův potok. Odbočuje od potoka vlevo opět k Abertamské silinici až k místu, kde křižuje lesní cestu. Zde se otáčí vpravo a klesá sjezdem, někdy i náročným k bezejmennému přítoku Eliášova potoka, který můstkem překonává a stoupáním směrem k silnici se poté stáčí vpravo mírným sjezdem k potoku. Dále pokračuje přes můstek sjezdem až k dolní střelnici.
  • Náhon popis
  • Červená popis
  • Střelnice horní popis
  • Střelnice dolní popis

Zázemí[editovat | editovat zdroj]

Sport na Eduardu[editovat | editovat zdroj]

Biatlon[editovat | editovat zdroj]

Lyžařský orientační běh[editovat | editovat zdroj]

Překážkové závody[editovat | editovat zdroj]

Závody psích spřežení[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Jáchymovská hornatina

Jáchymov

Důl Eduard

Naučná stezka Jáchymovské peklo

Český svaz biatlonu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

https://www.biatlon.cz/

https://www.palfi.cz/clanky/pamatky-a-zajimavosti-jachymova/dulni-pamatky/dul-eduard.html

https://www.politictivezni.cz/cz/naucna-stezka-jachymovske-peklo.html

http://www.zaniklekrajiny.cz/atlas/modelova-uzemi/2019/jachymovsko

http://www.deutschefotothek.de

https://skrover.cz/

https://www.jachymov-joachimsthal.cz/

https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/#

https://www.arealeduard.cz/sportovni-areal-eduard/

http://www.majnek.cz/cyklotrasy/jachymovske%20peklo.htm

http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/jachym/JACHYM2.htm

https://bezky.net/clanek/1474-vzpominky-na-zacatky-biatlonu-u-nas

https://www.biatlonpraha.cz/ubytovani-chata-eduard-krusne-hory/

https://biatlonmag.cz/historie-biatlonu/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jáchymov - Joachimsthal - I. a II. díl[2]

  1. a b TROJAN, Josef. Biatlon. 1. vyd. [s.l.]: Helena Rezková, Vlkov, 2014. 222 s. ISBN 978-80-905700-0-9. Kapitola SZBZ a malorážný biatlon. 
  2. JAN HLOUŠEK, Jan. Jáchymov - Joachimsthal - I. a II. díl. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 978-80-270-2156-7. 

[1]

  1. VESELÝ, Vojtěch. INOVACE BIATLONOVÉHO AREÁLU EDUARD Bakalářská práce. Praha: [s.n.], 2010. 67 s.