Přeskočit na obsah

Wikipedista:Lynxlynx1/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMravenec množivý
alternativní popis obrázku chybí
Mravenec množivý - detail hlavy
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleďmravencovití (Formicidae)
PodčeleďFormicinae
Rodmravenec (Formica)
PodrodFormica s. str.
Binomické jméno
Formica polyctena
Foerster, 1850

Mravenec množivý (Formica polyctena), nazývaný též mravenec lesní menší, je druh mravence z rodu Formica, podrodu Formica s.str. Mravenec množivý preferuje suchá stanoviště v jehličnatých a smíšených lesích. Mraveniště na slunných místech jsou plochá, ve stinných smrkových lesích buduje velká, až dva metry vysoká mraveniště kuželovitého tvaru. Vytváří velké mraveništní komplexy.

Dělnice mravence množivého mají čelo, temeno a zadeček tmavohnědé až černé, stopka, hruď a přední část hlavy jsou rezavočervené až rezavohnědé. Na rozdíl od podobně zbarvených dělnic mravence lesního nemají na hlavě, hrudi a šupině chloupky. Délka dělnic je 4 – 8 mm.

Samičky a samci jsou tmavší, mají dva páry kouřově zbarvených křídel a jejich délka je 8 – 10 mm.[1][2]

Mravenec množivý se eurosibiřský druh a vyskytuje se v lesích mírného pásma v Evropě a na Sibiři až po Bajkal.

V České republice se vyskytuje na vhodných stanovištích po celém území od nížinného po horský stupeň. Mravenec množivý je naším nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem ze skupiny lesních mravenců.[1][2]

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Mravenci množiví žijí v jehličnatých a smíšených lesích. Jsou tolerantní vůči zastíněna, a tak se vyskytují nejen na světlých osluněných stanovištích na pasekách, podél lesních okrajů a cest, ale i hlouběji v hustých lesních porostech. V tom případě se uplatňuje i schopnost výroby vlastního metabolického tepla v početných koloniích.[1][2][3]

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]
Dělnice mravence množivého s kořistí

Mravenci množiví žijí, obdobně jako jiné druhy mravenců, v koloniích, ve kterých jsou tři kasty mravenců.

Dělnice jsou neplodné samičky a tvoří nejpočetnější skupinu. Jejich úkolem je zajištění chodu kolonie. Pečují o potomstvo, shánějí potravu, chrání mraveniště.

Samičky (královny) jsou po vylíhnutí okřídlené. Po spáření ztrácejí křídla a rozšiřují mateřskou kolonii, příp. zakládají nové kolonie. Jejich jedinou, ale zásadní rolí je kladení vajíček. Samičky jsou dlouhověké a mohou se dožít až 20 let.

Samci jsou rovněž okřídlení, ale žijí jen krátce. Po spáření záhy hynou.

Kolonie jsou v naprosté většině polygynní (s více královnami). Kolonie jsou velmi početné a bývá v nich i několik tisíc královen a několik milionů dělnic.[2]

V průběhu dubna až května se líhnou okřídlení pohlavní jedinci (samičky a samci) a vydávají se na tzv. svatební let, během kterého dojde k páření. Během letu se příliš nevzdalují od mateřského mraveniště a velká část samiček mravenců množivých bývá dokonce oplodněna přímo na povrchu mraveniště nebo na okolních rostlinách. Oplodněná samička si odlomí nebo odkousne křídla a začne se pokoušet o založení kolonie.[2]

Zakládání kolonií

[editovat | editovat zdroj]

Oplodněná samička se většinou snaží o návrat do mateřského mraveniště nebo o adopci v některém z dceřiných mravenišť. Méně často se pokouší založit vlastní novou kolonii. K tomu ale musí využít hnízd jiných druhů mravenců z podrodu Serviformica, zejména Formica fusca a Formica lemani, jejichž královnu zabije a osiřelé dělnice využije k odchování vlastního potomstva a následnému ovládnutí celého mraveniště. Jedná se o tzv. dočasný sociální parazitizmus.[4]

Z dosavadních poznatků vyplývá, že převažujícím způsobem zakládání nových kolonií je tvorba oddělků, kdy z velkého polygynního mraveniště odejde několik královen s dělnicemi a v blízkosti mateřského mraveniště si založí mraveniště dceřiné. Postupně tak vznikají shluky mravenišť a následně i velké mraveništní komplexy, ve kterých může být i několik set mravenišť.[1][2]

Pokusy prokázaly, že mravenci odebraní i z velmi vzdálených mravenišť rozsáhlého komplexu jsou příbuzní a nejsou vůči sobě agresivní.[3]

Mraveniště

[editovat | editovat zdroj]
Mraveniště mravence množivého v přírodním parku Hřešihlavsko

Mravenci množiví žijí v mraveništích, která mají dvě části: podzemní část a nadzemní kupu vybudovanou z větviček a jehličí. V obou částech mraveniště jsou chodbičky a komůrky. V podzemních komůrkách v hloubce 1 až 2 m žijí královny a tato část mraveniště slouží k odchovu potomstva i jako úkryt v zimním období. V teplém období jsou larvy a kukly přemisťovány do komůrek v nadzemní kupě. Zhutnělá povrchová vrstva jehličí zabraňuje zatékání dešťové vody do mraveniště. Nadzemní kupa je též slunečním termokolektorem a slouží jak k akumulaci tepla, tak i k udržování vhodné teploty a vlhkosti v obou částech mraveniště. Vlhkost a teplotu mohou dělnice regulovat rozšiřováním nebo uzavíráním ústí chodbiček v mraveništi.[2]

Intenzitu pohlcování tepla určuje i výška kupy, její tvar a sklon stěn a proto je tvar a velikost mraveniště ovlivněn zejména stanovištními podmínkami. Na osluněných místech na okraji lesa, podél lesních cest a průseků apod. jsou hnízda nízká a plochá, s mírným sklonem na osluněné straně. Naproti tomu na zastíněných stanovištích budují mravenci množiví velká kuželovitá mraveniště se základnou o průměru až 5 m a výškou i přes 2 m. Při nepříznivé změně stanovištních podmínek se celá kolonie přesune na jiné vhodnější stanoviště.[1][2][3]

Mravenci množiví se živí živým i mrtvým hmyzem a jinými drobnými živočichy. Jsou útočnější a kousavější než příbuzní mravenci lesní a při své početnosti zkonzumují ohromné množství hmyzu. Za potravou se vydávají až do vzdálenosti 100 m od svého mraveniště. Při lovu živé kořisti využívají k jejímu usmrcení též kyselinu mravenčí, která je produkována jedovými žlázami a kterou mravenci vystřikují malým otvůrkem v zadečku.[2]

Významnou součástí potravy mravenců množivých jsou výměšky mšic (tzv. medovice), které mají velkou výživnou hodnotu. Mravenci vyhledávají mšice i v korunách stromů a velká kolonie mravenců množivých nasbírá i několik set kilogramů medovice za rok.[2]

Ohrožení a ochrana

[editovat | editovat zdroj]

Mraveniště mravenců množivých bývají poškozována některými živočichy, zejména divokými prasaty, která v mraveništích hledají larvy a kukly nejen mravenců, ale i jiných hmyzích druhů hostujícího v mraveništi. Z ptáků nejčastěji poškozují mraveniště žluny. Ty při hledání potravy vyhrabávají v mraveništi hluboké tunely, čímž narušují izolační funkci nadzemní kupy. To je zvlášť nebezpečné při mrazech v zimním období nebo i při silnějších deštích.

Největším nebezpečím je ale těžba a stahování dřeva těžkou technikou, a to zejména při odstraňování následků rozsáhlých kalamit způsobených vichřicí nebo kůrovcem. Při této činnosti dochází k drastickému poškození nebi i k úplné likvidaci celých mraveništních komplexů. Navíc dochází k radikální změně prostředí.

Mravenci množiví jsou velmi cenným a efektivním pomocníkem při biologické ochraně lesa a proto se často odborně přenášejí do míst, kde chybí nebo se naopak provádějí záchranné přenosy z míst, kde jim hrozí zkáza (stavební činnost, těžba nerostných surovin apod.). Je třeba, aby alespoň při lokální těžbě dřeva byli lesní dělníci ohleduplní a nedocházelo ke zbytečnému ničení mravenišť..

V České republice patří všichni mravenci rodu Formica podle Zákona 114/1992 Sb. v platném znění ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh. Zavedením této zákonné ochrany došlo i k omezení dříve častého sběru mravenčích kukel akvaristy, teraristy a chovateli ptáků.

  1. a b c d e BEZDĚČOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Mravenci | prirodavysociny.cz. prirodavysociny.cz [online]. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, 2017 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky I.-žahadloví. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 520 s. ISBN 978-80-200-1890-8, ISBN 80-200-1890-5. S. 93-113. 
  3. a b c ZEMAN, Jiří. Faktory ovlivňující prostorové rozmístění mravenišť mravenců druhu Formica polyctena. Praha, 2011 [cit. 2024-02-02]. 40 s. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra zoologie. Vedoucí práce Jan Frouz. Dostupné online.
  4. PECH, Pavel. Jak na sobě naši mravenci sociálně parazitují. Živa [online]. AV ČR, 2008 [cit. 2023-02-20]. Roč. 2008, čís. 6. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. 1. vyd. Praha: Artia, 1987. 182 s. S. 90–102

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • BioLib.cz – Formica polyctena (Mravenec množivý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.