Wikipedista:FilipékWygo/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stročín
Pohled na Stročín
Pohled na Stročín
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška210 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresSvidník
Stročín
Stročín
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel568 (31.12. 2019)
Správa
Oficiální webwww.obecstrocin.sk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Stročín je obec na Slovensku v okrese Svidník. Ke konci roku 2019 v ní žilo 568 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Stročín leží v Nízkých Beskydech v dolině řeky Ondavy. Povrch západní části obce je rovinatý a na východě mírně kopcovitější. Řeka Ondava, která protéká obcí vytváří mírné údolí. Západní část tvoří pastviny a pole, ve východní části se nachází habrovo-bukové lesy. Nadmořská výška je 210 m.n.m.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci Stročín pochází z roku 1317, kdy je zmíněna v listině uherského krále Karla Roberta z Anjou.[1]

  • 1773 Sztrocsin, Strocžin,
  • 1786 Strocschin,
  • 1808 Sztrocsin, Stročín,
  • 1863 Sztrocsin,
  • 1873 – 1902 Szorocsin,
  • 1907 – 1913 Szorocsány,
  • 1920 – Stročín až do současnosti

Územý obce patřilo feudálním Abovcom. V roku 1317 skonfiškoval uherský král Karel Róbert majetky nevěrného feudála Petra Peteňa, ktéremu patřilo i území Stročína a daroval je magistrovi Mikčovi, synovi Machala, comesovi a kastelánovi na hrade Šariš.[1] V 13. – 14. století byla obec významním střediskom panstva Stročín v kterém byl tržnice s mýtnicí. Pod panství patřili i součastné obce: Dubová, Duplín, Bokša, Chotča, Tisinec, Nižný Orlík a město Svidník. V roce 1378 panství Stročín zaniká a bývalé území připadá panství Makovica.

Během vlády Habsbursko-Lotrinské dynastie se v obci obyvatelé zajímají převažne zemědělstvím v obci se nacházel i kovář.[1]

Obec během první světové války byla značne poškozena.

V rozmezí let 1919-1939 za ČSR se v obci vybudovala obecná škola. Obyvatelé se stále věnovali zemědělství a práci v lesích.

Během druhé světové války když obec patřila Slovenskému státu s obce byla deportována jedná židovská rodina. Během Karpatsko-dukelský operace Němci obec evakuovali a následně vypálili.

Po ukončení druhý světový válce byla obec znovu vybudovaná a v obci se postavila nová obecní škola. Jednotné zemědělské družstvo bylo založené v roce 1958 a roku 1964 bylo sloučené s JZD Nová Polianka.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází římskokatolický kostel, který byl postaven v gotickém slohu, byl několikrát přestavěný a rozšírený, barokizovaný kolem roku 1700, interiér kostela byl klasicisticky upravený a začátkem 19. století poté opravovaný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stročín na slovenské Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LEĽO, Jozef; HRIŽ, Jozef. Stročín kultúra-poznanie-spolupráca. 1. vyd. Svidník: Tlačiareň Svidnícka, 2012. 167 s. ISBN 978-80-89392-53-7. S. 41. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEĽO, Jozef; HRIŽ, Jozef. Stročín kultúra-poznanie-spolupráca. 1. vyd. [s.l.]: Tlačiareň Svídnicka, 2012. 167 s. ISBN 978-80-89392-53-7.