Wikipedista:Evgkl/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Faolit[editovat | editovat zdroj]

Komín teplárny, vyrobený z plastů na bázi faolitu

Faolit je název pro kyselinovzdorný kompozitní materiál tvořený azbestem (plnivo) a fenolformaldehydovou pryskyřicí rezolového typu (pojivo). Základním materiálem pro faolit je azbest. Typy faolitu se liší podle přidaného plniva. Typ A – faolit s chryzotilovým a antofylitovým azbestem, typ T – faolit s grafitem a chryzotilovým azbestem (speciální název – grafolit), typ P – faolit s pískem a chryzotilovým azbestem.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Chemická odolnost[editovat | editovat zdroj]

Faolit je velice odolný vůči řádě organických a neorganických kyselin (fosforečné, sírové, chlorovodíkové, fluorovodíkové, octové, citronové). Například výrobky z faolitu typu "A" dokážou se využívat v koncentrovaných kyselinách během 3-4 roky. Kromě toho faolit má chemickou odolnost vůči jiným organickým látkám (benzen, formalin, 1,2-dichlorethan, minerální oleje), avšak není odolný vůči jodu, bromu, alkáliím a acetonu.

Vlastnosti faolitu závisí na typu použitého azbestu. Přidání antofylitového azbestu zvyšuje kyselinovzdornost, ale snižuje adsorbční schopnosti a pevnost materiálu. Chryzotilový azbest zvyšuje elasticitu a žáruvzdornost produktu.

Při zahřívaní v prostředí koncentrovaných kyselin faolit se bobtná, přičemž čím je větší poréznost výrobku, tím je výraznější bobtnaní.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Výroba a zpracování[editovat | editovat zdroj]

Technologický postup zahrnuje další stadia: syntéza fenolformaldehydové pryskyřice, smísení pryskyřice s plnivem, mechanické zpracování a vytvrzování získaných výrobků.

Syntéza pryskyřice[editovat | editovat zdroj]

Základním procesem výroby pryskyřice je reakce polykondenzace mezi fenolem a formalinem, v níž nízkomolekulárním produktem je voda. Hlavním produktem je oligomer emulzní rezolové pryskyřice.

Fenol a formalin se dávkují do reaktoru podle určitého množství. Reakce se provádí při teplotě 50-70°C. Získaná heterogenní směs (oligomer-voda) se ochlazuje ve vakuu. Pak z reaktoru se odstraňuje voda a vysušenou pryskyřici převádějí do mísiče. Celkový čas syntézy dosahuje 10 hodin.

Struktura rezolu

Smíšení pryskyřice s plnivem[editovat | editovat zdroj]

Plnivo a přísady pro různé typy faolitu se dávkují podle následujících množství:

  • Faolit A - na 100 kg rezolového oligomeru: 95 kg antofylitového azbestu, 5 kg chryzotilového azbestu
  • Faolit B - na 100 kg rezolového oligomeru: 135 kg mastku, 35 kg chryzotilového azbestu, 3 kg stearinu
  • Faolit T - na 100 kg rezolového oligomeru: 26 kg chryzotilového azbestu, 104 kg grafitu

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Způsob zpracování polotovarů z faolitu závisí na oblasti uplatnění výrobku. Ze surové hmoty se vyrábí faolitový tmel, který se používá na vytmelování trhlin v betonu a zdivu. Pro výrobu faolitových desek hmota se po smíšení zpracovává metodou válcování. Pro výrobu trubek směs se po válcování mechanicky zpracovává pomocí extruderu při teplotě 60-70°C. Trubky, desky, tvarovky a další výrobky vytvrzují během 24 hodin při teplotě 60-120°C.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Faolit má široké uplatnění při výrobě aparatury pro chemický průmysl (reaktory, rektifikační a adsorbční kolony, filtry, krystalizátory, chladiče, trubky, ventily atd.).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ducháček V.: Polymery - výroba, vlastnosti, zpracování, použití. 3. vyd. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha, 2011. ISBN 978-80-7080-788-0.
  • Kuznetsov E.V., Prokhorova I.P., Fayzullina D.A., Album technologických schémat pro výrobu polymerů a plastických hmot na jejích bázi. Moskva, 1976; 108.