Wikipedie:WikiProjekt Československo/O čem psát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
WikiProjekt Československo Soutěžte s námi! O čem psát Minulé ročníky Samet na školách

Níže najdete témata, která by si zasloužila mít článek na Wikipedii (nebo ho mají ale je moc stručný). Vytipoval je Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete vybrat téma vlastní.

Prokomunističtí agitátoři v roce 1947
Šátek z XI. všesokolského sletu v Praze v roce 1948
Oldřich Pecl během procesu s Miladou Horákovou v roce 1951
Spartakiáda v Plzni roku 1960
Dukla Praha vyhrává nad Ajaxem 2:1. Vpravo Josef Masopust (1967)
Alexander Dubček, hlavní tvář Pražského jara, v roce 1968
Emil Zátopek na besedě o Pražském jaru na Fakultě sociálních věd a publicistiky, podzim 1968.
Dům u Hybernů v roce 1975
Přijímání do Pionýra (1979)
Držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert v roce 1981
Sametová revoluce v Brně (1989)
Volební lístek Občanského fóra do Sněmovny Národů v roce 1990

Osobnosti (političtí vězni, odbojáři i agenti StB, umělci...)[editovat | editovat zdroj]

  • Štěpánka Baloušková (manželka vojáka a politického vězně Jana Balouška, pomáhala vězňům v pracovních táborech)
  • Josef Bogataj (zpravodajský kurýr, bratr Františka Bogataje)
  • Miloslav Čapek (politický vězeň a odsouzený kurýr americké tajné služby CIC)
  • Čestmír Čejka (politický vězeň, v roce 1950 odsouzen Státním soudem v Praze jako člen ilegální skupiny Eduard k 17 letům odnětí svobody)
  • Dagmar Eisnerová (dcera Pavla Eisnera, překladatelka z němčiny)
  • František Falerski (skaut, politický vězeň, činný v K-231)
  • Leopold Färber (skaut, protinacistický i protikomunistický odbojář, politický vězeň)
  • Oldřich Fiala (politický vězeň, popravený pravděpodobně v roce 1951)
  • Jiří Formánek (plukovník) (*1924, bojovník proti totalitě, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
  • Josef Fric (politický vězeň, popravený v roce 1952)
  • Bohumil Gruber (člen skupiny Bílá legie, popravený v roce 1953 a pohřben na Ďáblickém hřbitově)
  • Karel Hájek (odbojář) (protikomunistický odbojář, odsouzený v kauze „Josef Pavelka a spol.“ a popravený v roce 1952 ve svých 28 letech)
  • Petr Hauptmann (syn neúspěšného emigranta, šikanovaný komunistickou mocí a v roce 1983 odsouzen k odnětí svobody)
  • František Hejný (advokát, politický vězeň a politik za ČSNS)
  • Josef Hodic (profesor Vojenské politické akademie v Praze, falešný signatář Charty 77, agent StB)
  • Alois Hofman (český filolog, autor mnoha publikací)
  • Jan Horáček (protikomunistický odbojář, popraven roku 1951)
  • Josef Horák (exilový politik) (protinacistický i protikomunistický odbojář, politik ČSSD, později emigroval do USA)
  • Štěpán Hovorka (příslušník druhého a třetího odboje, spolupracovník Štěpána Gavendy)
  • Milan Hulík (advokát disidentů, např. Františka Stárka, Petra Cibulky, Petra Uhla nebo Jarmily Bělíkové)
  • Čestmír Huňát (politický vězeň, spoluzakladatel Unijazzu)
  • Václav Hyndrák (historik, signatář Charty 77, spolupracovník StB)
  • Jaroslav Chnápko (signatář Charty 77, představitel undergroundu)
  • Jiří Janouch (politický vězeň, popraven v roce 1950)
  • Miroslav Jebavý (protinacistický i protikomunistický odbojář, popraven v roce 1949)
  • Ľudovít Jendreják (architekt, např. provozní budovy Chemapolu v Bratislavě)
  • Břetislav Jeníček
  • Alois Jeřábek (četař pohraniční stráže, který se pokusil o útěk na západ. Oběšen roku 1953)
  • Alois Kalábek (prostějovský živnostník, po nepovedeném pokusu o emigraci byl zatčen. Ve vězení byl brutálně zbit a na následky zranění zemřel)
  • Ludvík Karl (ředitel státního podniku Preciosa, kde vězni pracovali v nelidských podmínkách. V současnosti jeden z nejbohatších Čechů)
  • Zdeněk Kašťák (signatář Charty 77, politický vězeň)
  • Jiří Kauer (kurýr exilové zpravodajské skupiny, popraven v roce 1952)
  • Ludvík Kavín (herec, režisér, scénárista a dramaturg, signatář Charty 77, v letech 1991–1992 ředitel Zemského divadla v Brně)
  • Martin Klíma (z uskupení Nezávislých studentů)
  • Josef Kmínek (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Jarmila Kolářová (herečka)
  • Milo Komínek (vzdušný akrobat, protikomunistický odbojář, třikrát se pokusil emigrovat, politický vězeň, později emigrant do Kanady)
  • Tomáš Kořínek (odbojář) (spáchal atentát na komunistického funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Vladimír Kořínek (bratr atentátníka Tomáše Kořínka, obviněn z objednání vraždy funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Lubomír Koukal (politický vězeň, popraven 1951)
  • Zdeněk Kovařík (protikomunistický odbojář, skaut, politický vězeň, nucen pracovat v Jáchymovských dolech)
  • Jiří Krbec (lékař)
  • Bohumil Kruliš (spolupracovník vraha Tomáše Kořínka, popraven 1951)
  • Arnošt Kubík (protikomunistický odbojář, voják, politický vězeň, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
  • Alexej Kusák (publicista, přispěvatel do literárních a výtvarných časopisů, překladatel z němčiny, emigrant po roce 1968)
  • Vladimír Liberda (V roce 1963 odsouzen za hanobení prezidenta Novotného. Od 70. let 20. století rozšiřoval samizdatovou literaturu, za což byl v roce 1982 zatčen a odsouzen na 20 měsíců, signatář Charty 77)
  • Vladimír Lopaťuk (předseda Ústřední rady Svazu Pomocných technických praporů, v 50. letech v PTP strávil tři roky, nositel Řádu Tomáše Garrigue Masaryka)
  • Bedřich Lorenz (odbojář proti komunistickému režimu a agent západních zpravodajských služeb)
  • Klement Lukeš (nevidomý rozšiřovatel samizdatu, jeden z prvních signatářů Charty 77)
  • Jozef Macej (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Alois Macek (politický vězeň, později agent CIC, jeden ze zakladatelů K231, později emigroval do Rakouska)
  • Aleš Macháček (politický vězeň, činní v exilovém vydavatelství Palach Press)
  • Oldřich Mihola (spolupracovník vojenské rozvědky, v roce 1950 zatčen v SRN)
  • Karel Moudrý (novinář) (redaktor rádia Svobodná Evropa)
  • Otakar Nahodil (český profesor filologie, původně stalinista, později emigrant do Západního Německa a profesor na univerzitě ve Freiburgu)
  • Miloslav Nerad (zpravodajský kurýr, politický vězeň, nositel Medaile Za zásluhy)
  • Jan Nesládek (politický vězeň, autor Muklovského betléma)
  • Karel Nigrín (středoškolský pedagog, skaut, v roce 1949 odsouzen k doživotí)
  • Miroslav Novák (milicionář) (náčelník hlavního štábu Lidových milic)
  • Antonín Paleček (novinář a emigrant, člen redakce Rádia Svobodná Evropa)
  • Pavla Paloušová (manželka Martina Palouše a dcera Jiřího a Dany Němcových, signatářka Charty 77)
  • František Pergl (policista) (sadistický vyšetřovatel StB, správce nechvalně proslulého „Domečku“)
  • Čeněk Petelík (strážce v plzeňské věznici, usnadňoval život politickým vězňům, za to byl odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Tomáš Petřivý (básník a publicista, signatář Charty 77 a politický vězeň, zemřel za záhadných okolností v roce 1986)
  • Alois Peyr (politický vězeň, exulant)
  • Luboš Polák (disident) (signatář Charty 77)
  • Vladimír Popelář (1915–1997, automobilový designér spjatý se společností Tatra)
  • Karel Páral (*1921, politický vězeň, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
  • Alois Peyr (politický vězeň, exulant)
  • Hubert Procházka (skaut, člen ČSNS, protikomunistický odbojář a politický vězeň odsouzený k práci s uranem v Jáchymově)
  • Michael Randle (mírový aktivista, autor knihy Support Czechoslovakia)
  • Emil Ransdorf (poslední starosta spolku Všehrd před jeho zakázáním, emigrant)
  • František Rod (protikomunistický odbojář, za rozšiřování letáků odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Miloslav Růžička (v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin a odsouzen na pět let těžkého žaláře)
  • Luboš Rychvalský (spoluzakladatel Společnosti za veselejší současnost)
  • Josef Römer (po neúspěšné emigraci byl odsouzen na třináct let vězení, které si odpykal v plné výši)
  • Dana Seidlová (roz. Guthová, signatářka Charty 77, skautka, publicistka, švýcarský exil)
  • Rudolf Smahel (přítel Jana Palacha, v sedmdesátých letech rozšiřovatel samizdatu, odsouzen k odnětí svobody)
  • Emil Sobička (advokát, protinacistický odbojář, v roce 1955 zatčen a odsouzen k odnětí svobody)
  • Oto Stehlík (posluchač ČVUT, odsouzen k 20 letům odnětí svobody, z čehož si odpykal 16 let)
  • Karel Strmiska (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Jaroslav Suk (člen Hnutí revoluční mládeže, po roce 1968 odsouzen na dva roky, později byl v rámci akce Asanace donucen emigrovat)
  • Slavoj Šádek (protikomunistický odbojář, člen ČSNS, v roce 1949 byl popraven)
  • Karel Šobr (člen ČSNS, zajišťoval finanční prostředky pro bývalé spolustraníky, kteří se po únoru 1948 ocitli v existenční tísni, odsouzen k třiceti letům žaláře)
  • Jan Šrámek (odbojář) (*1922, protikomunistický odbojář, politický vězeň, nositel Medaile Za zásluhy)
  • Mirko Šťastný (skaut a sokol, člen ČSNS, politický vězeň a spoluzakladatel K 231)
  • Jaroslav Švestka (signatář Charty 77, politický vězeň)
  • Viktor Waidlich (příslušník 311. čs. perutě RAF, při zatýkání zastřelen příslušníky StB)
  • František Vaněček (původně redaktor Rudého práva, později signatář Charty 77, emigroval do Rakouska)
  • Dagmar Vaněčková (novinářka)
  • Josef Vávra-Stařík (protifašistický i protikomunistický odbojář, emigroval do Francie, byl podezřelý ze spolupráce s StB, popraven v roce 1953.
  • Jan Velík (veterán druhé světové války, po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání, nositel Řádu Bílého lva)
  • Viktor Waidlich (příslušník RAF, zabit při zatýkání StB)
  • Zdeněk Zelený (skaut, odbojář, v roce 1951 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu, podílel se na znovuobnovení Junáka)

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Literatura a časopisy[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]