XI. všesokolský slet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

XI. všesokolský slet se konal v Praze od 19. do 27. června 1948. Jednalo se o první všesokolský slet konaný po konci druhé světové války a po poválečné obnově Sokola. Proběhl deset let po předchozím X. sletu, který se uskutečnil v roce 1938. Zároveň šlo o poslední slet organizovaný samostatnou sokolskou organizací před rokem 1989, neboť komunistický režim po Únoru 1948 přistoupil k násilnému sjednocení domácí tělovýchovy a všesokolské slety byly od roku 1955 nahrazeny Spartakiádami. Během sletu, jehož hlavní cvičení se konala na Strahovském stadionu, se na ploše vystřídalo na 118 000 sokolů, které každý den v hledišti sledovalo až 200 000 diváků, mezi kterými nechyběl ani nový československý prezident Klement Gottwald. Ve sletovém průvodu Prahou pochodovalo přes 85 000 účastníků sletu. Celkem 76 605 sokolů (z toho 34 717 mužů, 40 772 žen, 933 jezdců na koních a 183 cyklistů), 3 293 členů Dělnických tělocvičných jednot a Revolučního odborového hnutí a dále 4 000 jugoslávských, 910 polských, 500 sovětských, 272 lužickosrbských, 140 italských, 95 francouzských, 70 bulharských, 25 belgických a 22 finských hostů.

XI. slet se zapsal do historie především vystoupením části nespokojených Sokolů, kteří protestovali proti únorovému komunistickému převratu a poměrům panujícím ve vedení Československé obce sokolské. Při průvodu Prahou Sokolové provolávali slávu odstoupivšímu prezidentu Benešovi, avšak mlčeli a odvraceli pohledy při průchodu okolo hlavní tribuny na Staroměstském náměstí, kde byl spolu se starostou spolku Josefem Truhlářem přítomen také prezident Gottwald. Toto manifestační vystoupení posloužilo komunistům jako záminka k silným represím namířeným po ukončení sletu do sokolských řad. Ještě během sletu bylo v Praze zatčeno na 200 Sokolů a akční výbory pak v průběhu podzimních personálních čistek vyloučily ze spolku na 11 000 nepohodlných členů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. T. G. Masaryk, Sokol a dnešek. Praha: Hříbal, 1991. 90 s. ISBN 80-900132-3-6. 
  • FRÝBERTOVÁ, Tereza. Nedáme si diktovat, koho máme milovat (?) O sletovém průvodu v roce 1948. Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře. 2014, roč. 17, čís. 1, s. 52 - 90. Dostupné online. ISSN 1803-845X. (česky) 
  • PROVAZNÍKOVÁ, Marie; ŠKVOR, Jiří. 11. všesokolský slet 1948. Praha. Curych: Konfrontace, 1976. 99 s. 
  • VEBER, Václav. Třetí odboj ČSR v letech 1948-1953. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2014. 373 s. ISBN 978-80-7395-786-5. 
  • WALDAUF, Jan. Sokol : malé dějiny velké myšlenky. Luhačovice: Atelier IM, 2007- 2010. ISBN 978-80-85948-67-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]