Werner Heisenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Werner Heisenberg
Bundesarchiv Bild183-R57262, Werner Heisenberg.jpg
Narození5. prosince 1901
Würzburg
Úmrtí1. února 1976 (ve věku 74 let)
Mnichov
Příčina úmrtíRakovina ledvin a rakovina žlučníku
Místo pohřbeníLesní hřbitov v Mnichově (48°6′20″ s. š., 11°29′48″ v. d.)
Alma materMaximiliansgymnasium München (1911–1920)
Mnichovská univerzita (1920–1923)
Povoláníteoretický fyzik, horolezec, akademik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, matematik, fyzik a jaderný fyzik
ZaměstnavateléUniverzita v Göttingenu (1924)
Kodaňská univerzita (1926–1927)
Lipská univerzita (1927–1941)
Humboldtova univerzita (1941)
German nuclear weapons project (1941–1945)
Max Planck Institute for Physics (1946–1970)
Univerzita v St Andrews (1955–1956)
Mnichovská univerzita (1958)
OceněníMatteucciho medaile (1929)
Nobelova cena za fyziku (1932)
medaile Maxe Plancka (1933)
velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1960)
velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1964)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Elisabeth Heisenberg (od 1937)
DětiJochen Heisenberg
Martin Heisenberg
(Anna) Maria Heisenberg
Wolfgang Heisenberg
Christine Mann
Barbara Heisenberg
Verena Heisenberg
RodičeAugust Heisenberg a Annie Heisenberg
PříbuzníErwin Heisenberg[1] (sourozenec)
Dorothee Heisenberg[1] a Christoph Carl Heisenberg[1] (vnoučata)
PodpisWerner Heisenberg – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg1. února 1976 Mnichov) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932[2] za svou roli ve vytváření kvantové mechaniky.

Život

Roku 1923 získal na Univerzitě v Mnichově doktorát z teoretické fyziky.[3][4] V roce 1925 navrhl nový výklad fyziky, který se zásadně lišil od výkladu Newtona. V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti.

Heisenberg odmítl emigrovat před příchodem 2. světové války z rodného Německa.[5] O jeho životě za časů nacistického Německa byla též sepsána divadelní hra.[6]

Vědecké výsledky

V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti, který specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti nám ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat přesné výsledky.

K praktickému využití kvantové mechaniky patří elektronové mikroskopy, lasery, tranzistory, uplatnění nalezne i v jaderné a atomové energii, tvoří základ spektroskopie a hojně se uplatňuje i v astronomii a chemii. Rovněž se využívá v teoretickém zkoumání jako jsou vlastnosti kapalného hélia, vnitřní konstituce hvězd, feromagnetismus a radioaktivita.

Podle Heisenbergova kvantově mechanického modelu nelze spočítat (se stejnou přesností) dráhu a rychlost elektronů – čili polohu a energiiHeisenbergův princip neurčitosti, který již podle nových poznatků v původní formulaci neplatí.[7]

Ocenění

Reference

  1. a b c Kindred Britain.
  2. Werner Heisenberg - Biographical [online]. nobelprize.org [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  3. Werner Heisenberg - Biography, Facts and Pictures [online]. www.famousscientists.org [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  4. This Month in Physics History [online]. www.aps.org [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  5. Role Wernera Heisenberga v předválečném nacistickém Německu / Časopis Vesmír / 91, 604, 2012/10 / vesmir.cz [online]. casopis.vesmir.cz [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  6. Werner Heisenberg v době nacistického Německa / Časopis Vesmír / 91, 532, 2012/9 / vesmir.cz [online]. casopis.vesmir.cz [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  7. One Thing Is Certain: Heisenberg's Uncertainty Principle Is Not Dead [online]. Scientific American [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy