Wacho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wacho
Langobardský král
Doba vlády 510? – 539
Tituly langobardský král
Narození 5. století
Úmrtí 539 nebo 540
Předchůdce Tato
Nástupce Walthari
Manželky Radegunda
Austrigusa
Silinga
Potomci Wisigarda
Walderada
Walthari
Otec Unichis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wacho (také Wakko či Waches, původně zřejmě Waldchis) (? – 539) byl král Langobardů. Vládl na území střední Evropy severně od Dunaje[1] na území dnešního Rakouska, Česka a Slovenska, v období předcházející invazi Langobardů na území dnešní Itálie, patrně od roku 510 do své smrti.

Jeho otcem byl Unichis, bratr sedmého langobardského krále Tatona.[2] Wacho se zmocnil trůnu tím, že kolem roku 510 svého strýce Tatona zavraždil (nebo dal zavraždit). Poté bojoval s jeho synem Hildigisem, který nakonec prchnul ke Gepidům, kde zemřel.[2] Wacho udržoval dobré vztahy s kmenem Franků i s ostatními mocnými sousedy.[3] V roce 539 ostrogótský král Witiges požádal Wacha o pomoc proti generálovi Belisarovi, kterého vyslal byzantský císař Justinián I., aby sjednal na území dnešní Itálie pořádek. Wacho žádosti nevyhověl, chtěl zůstat v dobrých vztazích s Konstantinopoli.[1]

Pro Wachona hrála výraznou úlohu jeho sňatková politika. Byl třikrát ženatý. Jeho první manželství s Radegundou, dcerou duryňského krále Bisina, bylo bezdětné. Po její smrti si za ženu zvolil Austrigusu, dceru gepidského vládce Elemunda. S Austrigusou měl dvě dcery, z nichž starší Wisigardu provdal za Theudeberta I., krále Austrasie z rodu Merovejců, a mladší Walderadu provdal poprvé za Theudebalda z Austrasie, podruhé za Chlothara I., krále Franků, a potřetí za Garibalda I. Bavorského. Poslední Wachonovou manželkou byla Silinga z kmene Herulů. Silinga se stala matkou jeho jediného syna Walthara. Podle některých badatelů (Josef Poulík) byl Wacho pohřben v knížecí hrobce pod mohylou na Žuráni u Brna, nicméně pro toto tvrzení moderní historici nemají dnes hodnověrné důkazy. Závěry nejnovějších výzkumů však hovoří o tom, že v monumentální hrobce II na tomto nalezišti byla pohřbena třetí Wachonova manželka Silinga.[4]

Po své smrti (539 či 540) zanechal Wacho jediného, nedospělého syna Walthariho, zvaného též Valdarus. Jeho poručníkem byl stanoven kníže Audoin z rodu Gausů, který se po jeho smrti (již patrně měl i na svědomí), zřejmě 545 či 546, stal králem. V osobě Walthariho po meči vymřela dynastie langobardských králů, později se však jejich moc vrátila do rukou potomků Theodelindy, dcery Wachonovy dcery Walderady a prvního bavorského vévody Garibalda I.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Britannica.com (anglicky)
  2. a b Origo Gentium Langobardum - The Origin of the Lombard Nation Archivováno 18. 2. 2015 na Wayback Machine (anglicky)
  3. Dějiny pozdní antiky. www.gjp.cz [online]. [cit. 2008-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-13. 
  4. TEJRAL, Jaroslav. Žuráň. Reallexikon der Grmanischen Altertumskunde. 2007, roč. 53, s. 953-966. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bedřich Svoboda: Čechy v době stěhování národů, Praha 1965
  • Malcom Todd: Germáni
  • Eduard Droberjar: Věk barbarů, Praha 2005
  • Prokopios z Kaisareie: Válka s Góty, Praha 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Langobardští králové
Předchůdce:
Hildigis
510 - asi 540
Wacho
Nástupce:
Walthari