Václav Michael Bruntálský z Vrbna
| Václav Michael říšský hrabě Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
| Nejvyšší zemský sudí na Moravě | |
| Ve funkci: 1753 – 1755 | |
| Předchůdce | František Antonín Schrattenbach |
| Nástupce | Karel Otto Salm-Neuburg |
| Narození | 27. září 1709 |
| Úmrtí | 20. července 1755 (ve věku 45 let) |
| Rodiče | Josef František Bruntálský z Vrbna a Marie Anna Lamingerová z Albenreuthu |
| Profese | soudce a velkostatkář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Michael Josef hrabě Bruntálský z Vrbna (Wenzel Michael Joseph Graf von Wrbna und Freudenthal) (27. září 1709 – 20. července 1755) byl moravský šlechtic a politik. Od mládí působil ve správě Moravského markrabství, kde byl nakonec nejvyšším zemským sudím (1753–1755). Byl majitelem panství Fulnek na severní Moravě a patřil k významným mecenášům řádu kapucínů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]_Z%C3%A1mek_Fulnek.jpg)
Pocházel ze starého slezského šlechtického rodu Bruntálských z Vrbna usazeného na Moravě a v Čechách, byl synem Josefa Františka Bruntálského z Vrbna (1675–1755), po matce Marie Anně, rozené Lamingerové (1685–1740), byl vnukem slavného Lomikara. Od mládí byl císařským komořím, za války o rakouské dědictví sloužil v armádě jako hejtman. Později zakotvil ve struktuře zemských úřadů na Moravě a v letech 1753–1755 byl moravským nejvyšším zemským sudím, byl též c.k. tajným radou.[1] Vzhledem k tomu, že jeho otec pobýval trvale v Čechách, převzal správu panství Fulnek[2], kde proslul jako mecenáš kapucínského kláštera. Podnikl také úpravy na zámku ve Fulneku, kde v polovině 18. století vznikla budova tzv. Dolního zámku.[3] Zemřel ve věku 45 let a byl pohřben v kapucínské hrobce v Brně.
V roce 1735 se v Praze oženil s hraběnkou Marií Eleonorou z Mansfeldu (1710–1761), dcerou knížete Karla Františka Mansfelda, podruhé provdanou Kotulínskou. Měli spolu dvě děti. Syn Josef Václav (1738–1819) prodal v roce 1788 panství Fulnek, dcera Marie Eleonora (1740–1789) se provdala za státního ministra hraběte Františka Colloreda (1736–1806).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 1018 dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 855–857 ISBN 80-85983-13-3
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava, Praha, 1983; s. 70–71
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Matice moravská, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2