Václav Mergl

Václav Mergl
Narození	24. srpna 1935 (89 let); Olomouc; Československo
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	animátor, spisovatel, sochař, malíř, režisér, grafik, scenárista, filmový scenárista, ilustrátor a výtvarník
Manžel(ka)	Pavla Merglová
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Mergl (* 24. srpna 1935 Olomouc) je český režisér, výtvarník, scenárista a bonsaista, jedna z nejvýznamnějších osobností českého animovaného filmu.

Studium

VŠUP – Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, obor filmová a televizní grafika, absolvoval 1964 (prof. Adolf Hoffmeister).

Život

Válečná léta v Olomouci a moderní postupy v umění inspirovaly Václava Mergla k tvorbě prvního českého čistě abstraktního ﬁlmu Proměny, jenž realizoval ještě jako svou diplomovou práci na vysoké škole. K animaci reliéfu hlíny a perforovaného papíru vedené dle precizně logického scénáře připojil jazzovou hudbu, konkrétně session tria Jana Hammera Jr.. Ke snímku byl v titulcích uveden rovněž citát Bruna Schulze z jeho Traktátu o manekýnech. Samo použití všech těchto materiálů a podkladů znamenalo v tehdejším ﬁlmu převrat, proto ještě v roce 1966 Mergl natočil experimentální rozšíření Proměn – v minutovém, již barevném animovaném opusu s názvem Studie doteku. Projekt byl ﬁnancován stipendiem Filmového a televizního svazu FITES. Merglovu práci vysoce hodnotily i v tisku významné osobnosti tehdejšího kulturního života zejména Vratislav Effenberger a Jiří Šetlík, z kolegů například Karel Vachek a Miroslav Štěpánek.

Ve spolupráci s Ladislavem Haladou pak přijal Mergl možnost vypracovat dvou minutové reklamních šoty pro rakouskou ﬁrmu Inex a České aerolinie. Širší profesní uplatnění však byla přerušena Srpnovými událostmi 68. roku. Po ukončení školy se Václav Mergl již věnoval výtvarné tvorbě, zejména malířské a grafické. Inklinoval v nich k puritě kubismu a speciﬁckému druhu „automatického“ surrealismu.

Jeho první studiový snímku Laokoon (1970) vypráví o vraždících amébách vnikajících „přestrojené za drahé kameny“ na palubu vesmírné lodi pozemšťanů, aby pak zneužily nevědomou a naivní chamtivost a dobyvačnost lidi, a následně ovládly a zničily Zemi. Podle kolegy Miroslava Štěpánka dosáhla Merlova stylizace v papírkovém ﬁlmu Laokoon jednoho z vrcholů tzv. českého papírkového ﬁlmu vůbec.

Mergl v normalizačním klientelismu musel studio jako autor často opouštět, pracoval tak jako externista. Podílel se autorsky pak na animovaných dětských pohádkách, konkrétně na seriálu Štvornohé rozprávky pro slovenské televizní studio v Košicích. Zde mu velice pomáhala autorská spolupráce s manželkou Pavlou, spoluscenáristkou některých Merglových prací pro děti. Po nedlouho trvajícím pracovním návratu do Krátkého ﬁlmu Praha Václav Mergl uspěl s projektem Kraby dle povídky Anatoly Dneprova (snímek byl oceněn v Oberhausenu). Mezitím se svou ženou Pavlou pracoval na dalším seriálu pro Slovenskou televizi s názvy Vihuela a Kuklík, Sádlík a Hryz. U některých pohádek pro děti Mergl pracoval jen coby výtvarník a scenárista. Režijní křeslo předal například Ivanu Renčovi a některé jeho či manželčiny projekty realizovali rovněž i jiní režiséři.

Další návrat do Krátkého filmu Praha znamenal pro studio Merglův úspěch s filmem Homunkulus na MFF v Chicagu, kde se v té době udělovala v profesi, mimo ocenění Oscarem, nejprestižnější Golden Hugo Award. Snímek tuto prestižní cenu získal, avšak bez vědomí jeho autora. Mergl se o svém ocenění dozvěděl až po politických změnách v Československu v roce 1989.

S Jiřím Šalamounem na postu výtvarníka Mergl realizoval svůj další krátký film – groteskní horror Sestřeničky. Jako výtvarník i režisér poté zpracovává pod normalizačním terorem vedení studia a v dramaturgickém vedení postupně Jan Poše a Jiřího Kubíčka snímek Mikrob a sci-fi Haló Alberte.

Původně k (i ve světě) prvnímu „loutkovému ﬁlmu o upírech“ Poslední lup Mergl napsal scénář pro výtvarníka Miroslava Štěpánka. Po zdlouhavém vyjednávání se Štěpánkem a nakonec i po vzájemné dohodě Mergl cestu vlastní režie opustil a scénář Posledního lupu podstoupil festivalovými cenami věnčenému Jiřímu Bartovi. Ten scénář použil k vlastní, neloutkové, ale herecké a trikové inscenaci.

Vedle zájmu o film, výtvarné umění a literaturu zejména filosofickou a vědecko-fantastickou se Václav Mergl věnoval umění pěstování bonsají. V letech 1993–1994 byl šéfredaktorem českého klubového časopisu Bonsai. Je autorem článků v časopisech Um, Domov, Můj dům aj. V 60. letech se seznámil s knihami R. Bradburyho, zájem o alchymii, krátké animované filmy díky různým zákazům u nás téměř neznámé, 88 P. Kumpán a M. Hlaváč zorganizovali projekci s besedou na MFF UK a CHTF UK. Je obdivovatelem kultury staré Číny a Japonska, mj. také díla francouzského režiséra a výtvarníka animovaných filmů Piotra Kamlera, Kanaďana Normana McLarena a Argentince Jorgeho Luise Borgese.

V roce 1996 Václav Mergl zanechal činnosti v oboru animovaný film a dle svých slov toto své dílo uzavřel soubornou výstavou výtvarné a filmové tvorby v Českém muzeu výtvarných umění v Praze a shrnutím své tvorby ve sborníku Animace a Doba editovaném pedagogem pražské FAMU a šéfredaktorem časopisu Film a Doba Stanislavem Ulverem.

Dílo

Režijní filmografie

1996 – Dobré chutnání, Vaše lordstvo! (ČT, TV seriál)
1993 – Bambulka a Bazilínek (ČT, TV seriál)
1990 – Haló Alberte (KF Praha)
1988 – Sestřeničky (KF Praha)
1986 – Mikrob (KF Praha)
1984 – Homunkulus (KF Praha)
1981 – O panence Apolence (KF Praha pro ČST Bratislava, TV seriál)
1978 – Vihuela a Kuklík (KF Praha pro ČST Bratislava, TV seriál)
1976 – Krabi (KF Praha)
1971–1973 – Štvornohé rozprávky (KF Praha pro ŠT Košice, TV seriál)
1970 – Laokoon (KF Praha)
1966 – Studie doteku (FITES)
1964 – Proměny (VŠUP)

Výtvarná filmografie

1996 – Dobré chutnání, Vaše lordstvo! (ČT, TV seriál)
1993 – Bambulka a Bazilínek (ČT, TV seriál)
1990 – Haló Alberte (KF Praha)
1988 – Sestřeničky (KF Praha)
1986 – Mikrob (KF Praha)
1984 – Homunkulus (KF Praha)
1980–1983 – Sádlík a Hryz (KF Praha pro ČST Bratislava)
1981 – O panence Apolence (KF Praha pro ČST Bratislava, TV seriál)
1978 – Vihuela a Kuklík (KF Praha pro ČST Bratislava)
1976 – Krabi (KF Praha)
1971–1973 – Štvornohé rozprávky (KF Praha pro ŠT Košice)
1970 – Laokoon (KF Praha)
1966 – Studie doteku (FITES)
1964 – Proměny (VŠUP)

Scenáristická filmografie

1996 – Dobré chutnání, Vaše lordstvo! (ČT, TV seriál)
1993 – Bambulka a Bazilínek (ČT, TV seriál)
1990 – Haló Alberte (KF Praha)
1988 – Sestřeničky (KF Praha)
1987 – Poslední lup (KF Praha)
1986 – Mikrob (KF Praha)
1984 – Homunkulus (KF Praha)
1981 – O panence Apolence (KF Praha pro ČST Bratislava, TV seriál)
1980–1983 – Sádlík a Hryz (KF Praha pro ČST Bratislava)
1978 – Vihuela a Kuklík (KF Praha pro ČST Bratislava)
1976 – Kraby (KF Praha)
1971–1973 – Štvornohé rozprávky (KF Praha pro ŠT Košice)
1970 – Laokoon (KF Praha)
1966 – Studie doteku (FITES)
1964 – Proměny (VŠUP)

Samostatné výstavy (neúplné)

1965 Galerie bří Čapků, Praha
1968 Galerie Dílo, Ostrava
1969 Galerie Jaroslava Krále, Brno
1985 Galerie Sonnenring, Munster
1988 Malá galerie Československého spisovatele, Praha
1989 Galerie Československého spisovatele, Brno
1991 Retrospektiva animovaných filmů v Tókio, Kjótu, Sendai, Nagoji, Japonsko
1996 České muzeum výtvarných umění v Praze

Skupinové výstavy

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

2019 Doba plastová, Východočeská galerie v Pardubicích, Zámek, Pardubice, 26. června – 6. října 2019^[1]^[2]

Ocenění (neúplné)

1965 Hlavní cena – ARSﬁlm Kroměříž Proměny (VŠUP, 1961)
1970 Zvláštní cena – MFF Annecy Laokoon (KF Praha, 1970)
1977 Hlavní cena – FČSF Bratislava Kraby (KF Praha, 1976)
1977 Hlavní cena mezinárodní poroty – MFF Oberhausen Kraby (KF Praha, 1976)
1985 Zlatý Hugo – MFF Chicago Homunkulus (KF Praha, 1984)

Odkazy

Reference

↑ Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-20.
↑ Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.

Literatura (neúplné)

V. Suchánek: A vdechl duši živou … aneb malé zamyšlení nad duchovními souvislostmi animovaného a trikového filmu, Olomouc, Mgr.Jiří Burget, 2004
V. Suchánek: Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Olomouc, Nakladatelství Univerzity Palackého, 2002.
J. Karasová: Tvůrci animovaného filmu, Filmový ústav Praha, 1965
V. Tichý: Panorama československého filmu, Praha 1985
Spilka František: Vyznání životu a míru, katalog SČVU, Praha, 1985
kolektiv: Malá československá encyklopedie, díl č. 6, Praha 1987
kolektiv: Výtvarníci animované tvorby, katalog SČVU, Praha, nedatován
J. Poš: Výtvarníci animovaného filmu, Odeon, Praha, 1990
J. Poš: Český animovaný film 1934 - 1994, Ministerstvo kultury ČR a Krátký film a.s. Praha a Ateliery Zlín a.s., 1994
kolektiv: Československý biografický slovník, Akademia, Praha, 1992
P. Toman: Slovník československých výtvarných umělců, díl č. 2, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 1993
kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Akademia, Praha, 1995
J. Tomeš a kolektiv: Český biografický slovník XX. století, Ladislav Horáček, pobočka Petr Meisner, Praha a Litomyšl, 1999
L. Škrábal: Dva výtvarníci v animovaném filmu, časopis Atelier, Praha, 2006
J. Poš: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006, oddíl ŠTE-TICH, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2006, str. 56
H. Štochlová: Animovaný film, Odeon v edici Současné výtvarné umění, Praha, 1985

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Mergl
Václav Mergl v Česko-Slovenské filmové databázi
Václav Mergl ve Filmové databázi
Václav Mergl na Kinoboxu
Václav Mergl v Internet Movie Database (anglicky)
Václav Mergl v informačním systému abART

[1] Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-20.

[2] Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.

[1]

[2]