Vyměřování světa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyměřování světa
Autor Daniel Kehlmann
Původní název Die Vermessung der Welt
Jazyk němčina
Vydavatel Rowohlt Verlag
Datum vydání 2005

Vyměřování světa (2005, německy Die Vermessung der Welt) je román německého spisovatele Daniela Kehlmanna. Vypráví příběh dvou německých vědců, přírodovědce Alexandera von Humboldta a matematika Carla Friedricha Gausse. Zatímco Alexander von Humboldt cestuje po světě, sbírá rostliny a provádí různá geografická měření, Carl Friedrich Gauss pobývá převážně doma a Zemi měří na papíře pomocí matematických a fyzikálních výpočtů. Ke konci života se pak oba potkají na vědeckém kongresu v Berlíně. Román je částečně založen na životopisných faktech. Jen v Německu se prodalo více než milion výtisků.[1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Román začíná popisem cesty Carla Friedricha Gausse a jeho syna Evžena na Německý přírodovědecký kongres do Berlína, kam ho pozval Alexander von Humboldt. V dalších kapitolách ale začne střídavě retrospektivně popisovat život obou vědců.

Když byl Alexander malý, majordomus Kunth rozhodl, že je třeba ho vzdělávat v přírodních vědách, zatímco jeho staršího bratra Wilhelma von Humboldta v literatuře. Bratři byli vyučováni doma, pak Alexander vystudoval Hornickou akademii ve Freibergu, kde přednášel Abraham Werner, zastánce "neptunismu", podle kterého je zemské jádro pevné a oheň při sobečných výbuších vzniká spalováním uhlí v podzemí. Alexander se stal "asesorem důlního a sklářského oddělení", zkoumal doly a jeskyně (vyvinul dýchací přístroj), ale prováděl i jiné přírodovědecké experimenty. Pak se ale rozhodl, že podnikne výpravu do Nové světa a dal výpověď. Nakoupil množství měřících přístrojů a odjel do Paříže. Seznámil se s Aimé Bonplandem a společně cestovali do Španělska (Humboldt cestou změřil každý kopec, kolem kterého projížděli) a po nějaké době se nalodili a dopluli do Jižní Ameriky. Zde Humboldt zkoumal téměř vše, počítal vši ve vlasech domorodých žen, navštívil jeskyně a zatmění Slunce využil k přesnému geografickému zaměření města na pobřeží, od kterého chtěl zaměřit spojovací kanál mezi Orinokem a Amazonkou, který se rozhodl objevit, což se mu zanedlouho také podařilo. Měl ale několik nepříjemných příhod a kolem sebe stále spousty komárů, Aimé Bonpland na tom ale byl hůře, jemu se nevyhýbala různá neštěstí, od horeček po zasažení proudem elektrických úhořů. Humboldt neschvaloval Bonplandovy románky s různými ženami, které cestou potkávali a nepolevoval ve svém vědeckém úsilí, nashromáždil mnoho beden vzorků rostlin, kamenů, kostí, chytal také živá zvířata. Odvážil se vypít smrtelný jed curare a tím objevil, že aby způsobil smrt, musí se dostat do krve. Seznámili se s botanikem Mustisem. Humboldt se také stále zajímal o sopky, vylezl např. na Pinchinchu a Chimborazo, kterou pokládal za nejvyšší horu světa. Alexander von Humboldt byl stále slavnější a k jeho výpravě se přidávali novináři i domorodci. Vylezli na Popocatépetl a navštívili několik měst zaniklých indiánských civilizací. V Teotihuacánu Humboldt spočítal, kde vychází a zapadá Slunce při slunovratu a zjistil, že celé město je vlastně kalendářem. Na sopce Jorullo se nechal spustit na laně do kráteru a pak nadšeně vyhlásil, že neptunismus byl vyvrácen. Poté se vypravili do USA a vrátili se do Evropy.

Carl Friedrich Gauss se narodil v chudé rodině zahradníka, byl však zázračné dítě, naučil se sám od sebe číst a ve škole během chvilky spočítal součet všech čísel od 1 do 100 (50 × 101 = 5050; viz aritmetická řada). Na radu učitelů ho otec dal na gymnázium, kde odvodil několik matematických zákonů. Když Gaussovým rodným Braunschweigem projížděl Jean-François Pilâtre de Rozier, průkopník létání balonem, malý Gauss ho přemluvil k vyhlídkovému letu, během kterého přišel na to, že se všechny rovnoběžné přímky dotýkají. Pak objevil konstrukci 17-úhelníku a vytvořil své životní dílo Disquisitiones Arithmeticae, jehož jeden exemplář dovezl také do Königsbergu Immanuelu Kantovi. Pak se zasnoubil se svou budoucí ženou Johannou (o svatební noci vyskočil z postele, aby si mohl poznamenat rovnici důležitou pro teorii o zakřivení prostoru), měl ale také vztah s ruskou prostitutkou Ninou. Během práce občas v nějakém časopise narazil na článek Wilhelma von Humboldta o objevech jeho bratra v Novém světě. Určitý přelom v Gaussově životě představovalo vypočítání dráhy nově objeveného Ceresu, díky kterému se stal slavným a začal se více zabývat u lidí oblíbenou astronomií. Byl stále zabrán do svých myšlenek, že např. napoleonské války zprvu ani nezaznamenal. Pak při porodu zemřela jeho žena Johanna a Gauss si vzal její kamarádku Mínu, kterou ale neměl rád, nebyl schopen se ale postarat o své děti. Pak pracoval na vyměření triangulačních bodů.

Během Německého přírodovědeckého kongresu se Gaussův syn Evžen zapletl do srocení studentů nadšených z publikace Německý tělocvik a byl zatčen. Gauss mimochodem poradil průkopníkovi fotografie Daguerreovi, Humboldtovu chráněnci, jak ustálit jodid stříbrný. Seznámil se s vynálezcem Weberem a začal s ním spolupracovat. Alexander von Humboldt podnikl ještě výpravu do Ruska, ale musel se věnovat spíše společenským povinnostem a sběr přírodnin za něho k jeho nelibosti prováděli spolupracovníci. Kniha končí tím, jak vyhoštěný Evžen Gauss odjíždí do Ameriky.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. GRUNBERG, Arnon. Reading Daniel Kehlmann [online]. 6. 4. 2009, [cit. 2009-04-18]. Dostupné online. (anglicky)