Vuelta a España 1981

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vuelta a España 1981
Datum21. dubna - 10. května
StartSantander
CílMadrid
Počet etap19 etap + prolog (zahrnující 2 půlené etapy)
Celková délka3446 km
Celkový čas vítěze98h 04' 49”
Konečné pořadí
Celkový vítězItálie Giovanni Battaglin (ITA)
DruhýŠpanělsko Pedro Muñoz (ESP)
TřetíŠpanělsko Vicente Belda (ESP)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeŠpanělsko Francisco Javier Cedena (ESP)
Nejlepší vrchařŠpanělsko José Luis Laguía (ESP)
Nejlepší sprinterFrancie Hugues Grondin (FRA)
Nejlepší týmZor–Helios–Novostil

36. ročník cyklistického závodu Vuelta a España se konal mezi 21. dubnem a 10. květnem 1981. Závod dlouhý 3446 km vyhrál Ital Giovanni Battaglin z týmu Inoxpran. Na druhém a třetím místě se umístili Španělé Pedro Muñoz (Zor–Helios–Novostil) a Vicente Belda (Kelme–Gios).

Régis Clère vyhrál prolog závodu a stal se prvním lídrem celkového pořadí. Svou pozici si udržel až do horské časovky na velmi dlouhém stoupání do Sierry Nevady. Tu vyhrál Giovanni Battaglin a stal se novým lídrem závodu. Jedinou hrozbou pro Battaglinovo vedení byl Pedro Muñoz.[1] Ze závodu v průběhu odstoupil celý tým Teka–Campagnolo včetně favoritů na vítězství Marina Lejarrety a Alberta Fernándeze.[2] Battaglin a jeho tým Inoxpran ustálí tlak španělských soupeřů a společně získali první Battaglinovo vítězství na Grand Tours.[3] O tři dny později po Battaglinově vítězství ve Španělsku nastoupil na start Gira d'Italia, které také vyhrál. Stal se tak teprve druhým jezdcem v historii, který v jedné sezóně vyhrál Giro i Vueltu po Eddym Merckxovi.

Týmy[editovat | editovat zdroj]

Závodu se zúčastnilo celkem 8 týmů. Každý tým přijel s 10 jezdci, na start úvodního prologu v Santanderu nastoupilo celkem 80 jezdců. Do cíle v Madridu dojelo 55 závodníků.[1]

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Zor–Helios–Novostil
  • Colchón CR
  • Inoxpran
  • Kelme–Gios
  • Teka–Campagnolo
  • HB Alarmsystemen
  • Reynolds
  • Miko–Mercier
  • Manzaneque

Trasa a etapy[editovat | editovat zdroj]

Etapy a vítězové[1][4]
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 21. dubna Santander – Santander 6,3 km Individuální časovka Francie Régis Clère (FRA)
1 22. dubna SantanderAvilés 221 km Itálie Guido Bontempi (ITA)
2 23. dubna AvilésLeón 159 km Itálie Alfredo Chinetti (ITA)
3 24. dubna LeónSalamanca 195 km Itálie Guido Bontempi (ITA)
4 25. dubna SalamancaCáceres 206 km Španělsko Celestino Prieto (ESP)
5 26. dubna CáceresMérida 152 km Nizozemsko Heddie Nieuwdorp (NED)
6 27. dubna MéridaSeville 199 km Nizozemsko Jos Lammertink (NED)
7 28. dubna ÉcijaJaén 181 km Španělsko Juan Fernández (ESP)
8a 29. dubna JaénGranada 100 km Španělsko José María Yurrebaso (ESP)
8b 29. dubna GranadaSierra Nevada 30,5 km Horská časovka Itálie Giovanni Battaglin (ITA)
9 30. dubna BazaMurcia 204 km Španělsko Imanol Murga (ESP)
10 1. května MurciaAlmussafes 223 km Dánsko Kim Andersen (DEN)
11 2. května AlmussafesPeñíscola 193 km Španělsko Jesús Suárez Cueva (ESP)
12 3. května PeñíscolaEsparreguera 217 km Francie Frédéric Vichot (FRA)
13 4. května EsparregueraRasos de Peguera 187 km Španělsko Vicente Belda (ESP)
14 5. května GironellaBalaguer 197 km Španělsko José Luis López Cerrón (ESP)
15a 6. května BalaguerAlfajarín 146 km Španělsko Pedro Muñoz (ESP)
15b Zaragoza – Zaragoza 11,3 km Individuální časovka Francie Régis Clère (FRA)
16 7. května CalatayudTorrejón de Ardoz 209 km Španělsko Álvaro Pino (ESP)
17 8. května Torrejón de ArdozSegovia 150 km Španělsko Miguel María Lasa (ESP)
18 9. května SegoviaLos Ángeles de San Rafael 175 km Španělsko Ángel Arroyo (ESP)
19 10. května Madrid – Madrid 84 km Španělsko Francisco Javier Cedena (ESP)
Celková délka 3446 km

Průběžné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
Bodovací soutěž
Vrchařská soutěž
Sprinterská soutěž
Soutěž týmů
P Régis Clère Régis Clère Régis Clère neuděleno neuděleno Inoxpran
1 Guido Bontempi José Luis Laguía Hans Vonk
2 Alfredo Chinetti Francisco Javier Cedena
3 Guido Bontempi
4 Celestino Prieto
5 Heddie Nieuwdorp
6 Jos Lammertink
7 Juan Fernández
8a José María Yurrebaso
8b Giovanni Battaglin Giovanni Battaglin
9 Imanol Murga
10 Kim Andersen
11 Jesús Suárez Cueva
12 Frédéric Vichot
13 Vicente Belda
14 José Luis López Cerrón Miguel Acha Zor–Helios–Novostil
15a Pedro Muñoz Machín Hugues Grondin
15b Régis Clère Juan Fernández
16 Álvaro Pino Francisco Javier Cedena
17 Miguel María Lasa
18 Ángel Arroyo
19 Francisco Javier Cedena
Konečné pořadí Giovanni Battaglin Francisco Javier Cedena José Luís Laguía Hugues Grondin Zor–Helios–Novostil

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)[5]
Pořadí Jezdec Tým Čas
1 Itálie Giovanni Battaglin (ITA) Inoxpran 98h 04' 49"
2 Španělsko Pedro Muñoz (ESP) Zor–Helios–Novostil + 2' 09"
3 Španělsko Vicente Belda (ESP) Kelme–Gios + 2' 29"
4 Dánsko Jorgen Marcussen (DEN) Inoxpran + 3' 33"
5 Španělsko Antonio Coll (ESP) Colchón CR + 4' 26"
6 Španělsko Ángel Arroyo (ESP) Zor–Helios–Novostil + 4' 30"
7 Španělsko José Luis Laguía (ESP) Reynolds + 6' 05"
8 Španělsko Faustino Rupérez (ESP) Zor–Helios–Novostil + 7' 09"
9 Francie Régis Clère (FRA) Miko–Mercier + 7' 23"
10 Španělsko Miguel María Lasa (ESP) Zor–Helios–Novostil + 10' 54"

Bodovací soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–3)[5]
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Španělsko Francisco Javier Cedena (ESP) Colchón CR 211
2 Španělsko Jesús Suárez Cueva (ESP) Kelme–Gios 137
3 Španělsko Miguel Maria Lasa (ESP) Zor–Helios–Novostil 134

Vrchařská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)[5]
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Španělsko José Luis Laguia (ESP) Reynolds 144
2 Španělsko Vicente Belda (ESP) Kelme–Gios 98
3 Španělsko José Luis López Cerrón (ESP) Zor–Helios–Novostil 69
4 Itálie Giovanni Battaglin (ITA) Inoxpran 60
5 Španělsko Pedro Muñoz (ESP) Zor–Helios–Novostil 57

Sprinterská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–3)[5]
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Francie Hugues Grondin (FRA) Manzaneque 21
2 Španělsko Miguel Acha (ESP) Reynolds 12
3 Španělsko Jesús Suárez Cueva (ESP) Kelme–Gios 10

Soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–8)[5]
Pořadí Tým Čas
1 Zor–Helios–Novostil 294h 09' 15"
2 Inoxpran + 17' 14"
3 Colchón CR + 43' 04"
4 Kelme–Gios + 1h 05' 01"
5 Miko–Mercier + 1h 19' 31"
6 Reynolds + 1h 48' 41"
7 HB Alarmsystemen + 2h 06' 31"
8 Manzaneque + 2h 30' 41"

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]