Vuelta a España 1984

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vuelta a España 1984
Datum 17. dubna - 6. května
Start Jerez de la Frontera
Cíl Madrid
Počet etap 19 + prolog, zahrnující jednu půlenou etapu
Celková délka 3593 km
Celkový čas vítěze 90h 08’ 03”
Rychlostní průměr
Konečné pořadí
Celkový vítěz Francie Éric Caritoux (FRA)
2. místo Španělsko Alberto Fernández (ESP)
3. místo Západní Německo Raimund Dietzen (FRG)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěže Belgie Guido Van Calster (BEL)
Nejlepší vrchař Španělsko Felipe Yáñez (ESP)
Nejlepší mladý jezdec Kolumbie Edgar Corredor (COL)
Nejlepší sprinter Belgie Jozef Lieckens (BEL)
Nejlepší družstvo Teka

39. ročník cyklistického závodu Vuelta a España se konal mezi 17. dubnem a 6. květnem 1984. Vítězem se stal Francouz Éric Caritoux z týmu Skil–Sem, pro nějž to bylo první a zároveň poslední vítězství na akcích Grand Tour.

Týmy[editovat | editovat zdroj]

Na Vueltu a España 1984 bylo pozváno celkem 13 týmů, z nichž 6 nebylo španělských. Každý tým poslal na Vueltu 10 jezdců, celkem tedy startovalo 130 jezdců. Do cíle v Madridu dojelo 97 jezdců.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Alfa Lum
  • Hueso
  • Del Tongo
  • Dormilón
  • Gis Gelati
  • Kelme
  • Orbea
  • Reynolds
  • Safir
  • Skil–Sem
  • Teka
  • Tonissteiner
  • Zor

Trasa a etapy[editovat | editovat zdroj]

Trasa dlouhá 3489 km zahrnovala 3 individuální časovky a 13 etap se stoupáními, na nichž bylo možné získat body do vrchařské soutěže. [1] [2] Dvě z těchto 13 etap měly vrcholový dojezd: 7. etapa do Rassos de Peguera a 12. etapa do Lagos de Enol. Další etapa s vrcholovým finišem byla 14. etapa, což byla horská časovka na Monte Narasco. Organizátoři se rozhodni nezahrnout dny volna. Ve srovnání s minulým ročníkem byla trasa o 91 km delší a zahrnovala stejné množství etap, časovek a dní volna.

Etapy a vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 17. dubna Jerez de la Frontera 6,6 km (4 mi) Individuální časovka Itálie Francesco Moser (ITA)
1 18. dubna Jerez de la Frontera - Málaga 272 km (169 mi) Horská etapa Belgie Noël Dejonckheere (BEL)
2 19. dubna Málaga - Almería 202 km (126 mi) Rovinatá etapa Belgie Guido Van Calster (BEL)
3 20. dubna Mojácar - Elche 204 km (127 mi) Rovinatá etapa Belgie Jozef Lieckens (BEL)
4 21. dubna Elche - Valencia 197 km (122 mi) Horská etapa Belgie Noël Dejonckheere (BEL)
5 22. dubna Valencia - Salou 245 km (152 mi) Rovinatá etapa Belgie Jozef Lieckens (BEL)
6 23. dubna Salou - Sant Quirze del Vallès 113 km (70 mi) Horská etapa Belgie Michel Pollentier (BEL)
7 24. dubna Sant Quirze del Vallès - Rasos de Peguera 184 km (114 mi) Horská etapa Francie Éric Caritoux (FRA)
8 25. dubna Cardona - Zaragoza 269 km (167 mi) Horská etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
9 26. dubna Zaragoza - Soria 159 km (99 mi) Horská etapa Itálie Orlando Maini (ITA)
10 27. dubna Soria - Burgos 148 km (92 mi) Rovinatá etapa Itálie Palmiro Masciarelli (ITA)
11 28. dubna Burgos - Santander 182 km (113 mi) Horská etapa Itálie Francesco Moser (ITA)
12 29. dubna Santander - Lagos de Covadonga 199 km (124 mi) Horská etapa Západní Německo Raimund Dietzen (FRG)
13 30. dubna Cangas de Onís - Oviedo 170 km (106 mi) Horská etapa Belgie Guido Van Calster (BEL)
14 1. května Lugones - Monte Naranco 12 km (7 mi) Individuální časovka Španělsko Julián Gorospe (ESP)
15 2. května Oviedo - León 121 km (75 mi) Horská etapa Španělsko Antonio Coll (ESP)
16 3. května León - Valladolid 138 km (86 mi) Rovinatá etapa Belgie Daniël Rossel (BEL)
17 4. května Valladolid - Segovia 258 km (160 mi) Horská etapa Španělsko José Recio (ESP)
18a 5. května Segovia - Torrejón de Ardoz 145 km (90 mi) Horská etapa Španělsko Jesus Suárez Cuevas (ESP)
18b Torrejón de Ardoz 33 km (21 mi) Individuální časovka Španělsko Julián Gorospe (ESP)
19 6. května Torrejón de Ardoz - Madrid 139 km (86 mi) Rovinatá etapa Belgie Noël Dejonckheere (BEL)
Celková délka 3 593 km (2 233 mi)

Průběžné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Jezdci nosili v průběhu Vuelty a España 3 různé dresy. Nositel dresu pro celkové pořadí byl počítán pomocí času dojezdu v etapě a první 3 jezdci v cíli etap s hromadným startem dostali časové bonusy. Lídr celkového pořadí nosil zlatý dres. Tato soutěž je nejdůležitější v celém závodu a její vítěz je považován za vítěze Vuelty.

Body do bodovací soutěže byly udělovány cyklistům za dokončení etapy mezi prvními 15 jezdci. Body bylo také možné získat na sprinterských prémiích. Lídr této soutěže s nejvíce body nosil světle modrý dres.

Třetí klasifikace se svým dresem byla vrchařská soutěž. V této soutěži byly body udělovány za dosažení vrcholu před ostatními cyklisty. Každé hodnocené stoupání bylo klasifikováno jako první, druhá, nebo třetí kategorie s více dostupnými body na vrcholech vyšší kategorie. Lídr této soutěže nosil zelený dres.

Na Vueltě a España 1984 existovala také soutěž týmů, ačkoliv v ní nebyl udělován žádný trikot. Do soutěže se počítaly časy tří nejlepších jezdců po dojezdech etap. Klasifikaci vedl tým s nejnižším časem.

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
Jersey gold.svg
Bodovací soutěž
Jersey light blue.svg
Vrchařská soutěž
Jersey green.svg
Soutěž týmů
P Francesco Moser Francesco Moser Francesco Moser neuděleno Reynolds
1 Noël Dejonckheere Noël Dejonckheere Angel Camarillo
2 Guido Van Calster Guido Van Calster
3 Jozef Lieckens
4 Noël Dejonckheere Noël Dejonckheere Felipe Yáñez
5 Jozef Lieckens Teka
6 Michel Pollentier
7 Éric Caritoux Pedro Delgado
8 Roger De Vlaeminck
9 Orlando Maini
10 Palmiro Masciarelli
11 Francesco Moser Guido Van Calster
12 Raimund Dietzen Éric Caritoux
13 Guido Van Calster
14 Julián Gorospe
15 Antonio Coll
16 Daniel Rossel
17 José Recio
18a Jesús Suárez Cuevas
18b Julián Gorospe
19 Noël Dejonckheere
Konečné pořadí Éric Caritoux Guido Van Calster Felipe Yáñez Teka

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Legenda
  A gold jersey   Označuje vítěze celkového pořadí.   A green jersey   Označuje vítěze vrchařské soutěže.
  A light blue jersey   Označuje vítěze bodovací soutéže.

Celkové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1 Francie Éric Caritoux (FRA) Gold jersey Skil-Sem 90h 08' 03"
2 Španělsko Alberto Fernández Blanco (ESP) Zor + 6"
3 Německo Raimund Dietzen (GER) Teka + 1' 33"
4 Španělsko Pedro Delgado (ESP) Reynolds + 1' 43"
5 Kolumbie Edgar Corredor (COL) Teka + 3' 40"
6 Španělsko Julián Gorospe (ESP) Reynolds + 4' 41"
7 Kolumbie José Patrocinio Jiménez (COL) Teka + 7' 10"
8 Španělsko Vicente Belda (ESP) Kelme + 7' 14"
9 Španělsko José Recio (ESP) Kelme + 7' 21"
10 Itálie Francesco Moser (ITA) Gis Gelati + 8' 41"

Bodovací soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Belgie Guido Van Calster (BEL) A light blue jersey Del Tongo 204
2 Belgie Noël Dejonckheere (BEL) Teka 168
3 Belgie Jozef Lieckens (BEL) Safir 138
4 Itálie Francesco Moser (ITA) Gis Gelati 110
5 Belgie Benny Van Brabant (BEL) Tonissteiner 102
6 Španělsko Jesús Suárez Cuevas (ESP) Hueso 98
7 Španělsko Julián Gorospe (ESP) Reynolds 96
8 Španělsko Miguel Ángel Iglesias (ESP) Kelme 90
9 Francie Éric Caritoux (FRA) Gold jersey Skil-Sem 88
10 Německo Raimund Dietzen (GER) Teka 82

Vrchařská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Španělsko Felipe Yáñez (ESP) Green jersey Orbea 81
2 Španělsko José Luis Laguía (ESP) Reynolds 59
3 Francie Éric Caritoux (FRA) Gold jersey Skil-Sem 50
4 Španělsko Vicente Belda (ESP) Kelme 49
5 Španělsko Alberto Fernández Blanco (ESP) Zor 40

Soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-5)
Pořadí Tým Čas
1 Teka 270h 24' 40"
2 Zor + 9' 35"
3 Reynolds + 20' 17"
4 Hueso + 23' 58"
5 Skil-Sem + 39' 25"

Soutěž sprintů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Belgie Jozef Lieckens (BEL) Safir 39
2 Belgie Eddy Van Haerens (BEL) Safir 30
3 Španělsko Mariano Bayon (ESP) Dormilon 17
4 Španělsko Antonio Coll (ESP) Teka 12
5 Itálie Palmiro Masciarelli (ITA) Gis Gelati 11

Soutěž speciálních sprintů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Španělsko Jesús Suárez Cuevas (ESP) Hueso 35
2 Španělsko José Maria Caroz (ESP) Dormilon 19
3 Belgie Daniël Rossel (BEL) Tonissteiner 15
4 Francie Jean-Claude Bagot (FRA) Skil-Sem 13
5 Španělsko Antonio Coll (ESP) Teka 8

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1984 Vuelta a España na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]