Vranohlávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vranohlávka
1,0 Kraienkopp cropped.jpg
Základní informace
země původu Německo Německo
stupeň prošlechtění nosné plemeno
směr užitkovosti nosné
barva vaječné skořápky bílá
Tělesná charakteristika
hmotnost samce 2,75 kg
hmotnost samice 1,80 kg
tělesný rámec střední
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Vranohlávka nebo také krátce vranohlavka (německy Kraienköppe, nizozemsky Kraienkopp), je plemeno slepice chované především jako nosné a výstavní. V Česku se jedná spíše o raritu. Ve vzorníku plemen drůbeže se řadí mezi plemena s podílem genu bojovnic (skupina E2). Obecně se toto plemeno dělí na dva typy: velké a zdrobnělé vranohlávky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraienkopp Hahn silber.jpg

Plemeno vranohlávka vzniklo na konci 19. století v pohraniční oblasti mezi Nizozemskem a Německem, pravděpodobně křížením místních plemen; belgické bojovnice, twenské a drentské slepice. K nim byly pravděpodobně přikříženy i malajky.

Mezi lety 1880 a 1890 se bratři Lazonderovi pokusili změnit název plemene na Twense, tento název se ale neujal především v Německu, kde se využívalo zažité jméno Kraienköppe, které se zde používá i v současné době. V roce 1885 byla na výstavě předvedena první vranohlávka a to v Nizozemsku. V Německu se toto plemeno na výstavě objevilo až roku 1925 a to na výstavě v Hannoveru. První chovatelský klub byl založen v Německu roku 1932.

Druhá světová válka obecně měla za následek vymření mnoha plemen a to nejen slepic, ale i plemen jiné drůbeže či psů. Po jejím skončení byl v roce 1949 založen spolek pro záchranu plemene.

Zdrobnělé vranohlávky[editovat | editovat zdroj]

Zdrobnělým vranohlávkám dali vzniknout zdrobnělé malajky o něco později než klasickým velkým vranohlávkám. Šlechtění začalo okolo roku 1900 a prvním vyšlechtěným rázem byly stříbrokré vranohlávky. Na výstavě se poprvé předvedli v roce 1940 a to v Nizozemsku, v Německu se tomu tak stalo až roku 1955, tedy o patnáct let později.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Podle zařazení ve skupině lze soudit, že se jedná o plemeno s kořeny u bojovnic (příkladem bojovnice je například novoanglická bojovnice), tím pádem jsou u nich viditelné delší krky i nohy, než jak je tomu u jiných nosných plemen slepic. Jejich tělo je spíše lehké konstrukce s dobrým osvalením. Opeření musí být bohaté a přiléhavé ke kůži. Dospělí kohouti velkých vranohlávech váží 2,8 až 3,5 kg, u slípek je to 2,2 až 2,9 kg. Kohouti zdrobnělých vranohlávek váží 1 až 1,3 kg, slípky 0,8 až 1,1 kg.

Barevné rázy[editovat | editovat zdroj]

Tím nejčastěji viděným a zároveň prvním uznaným rázem byl ten stříbrokrký. Později se objevili i zlatokrké vranohlávky. V Nizozemsku jsou k vidění i modré zlatokrké. Od roku 2005 jsou oficiálně uznané i oranžovokrké. Mezi neuznané barevné rázy patří modré stříbrokrké a červeně sedlaté. V Česku můžemevidět i bílé vránohlavky.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Vranohlávky jsou typické nosné slepice, za rok čítá jejich průměrná snáška 150 až 180 vajec a skořápky jsou bílé nebo krémové. Zdrobnělé vranohlávky průměrně ročně snesou 130 vajec. Jedná se o rychle rostoucí plemeno s temperamentní a aktivní povahou. Kohouty je nutné držet odděleně, nejvhodnější je mít pouze jednoho. Přestože mohou mezi sebou kohouti a slepice zaujímat bojový postoj, vůči lidem jsou krotcí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

PROMBERGEROVÁ, Iveta. Vranohlavky. Fauna. , roč. 2016, čís. 1, s. 32, 33, 34.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]