Vorvaňovec Arnouxův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVorvaňovec Arnouxův
alternativní popis obrázku chybí
Vorvaňovec Arnouxův
alternativní popis obrázku chybí
Porovnání velikosti s člověkem
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Cetartiodactyla)
Infrařádkytovci (Cetacea)
Malořádozubení (Odontoceti)
Čeleďvorvaňovcovití (Ziphiidae)
Rodvorvaňovec (Berardius)
Binomické jméno
Berardius arnuxii
Duvernoy, 1851
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vorvaňovec Arnouxův (Berardius arnuxii) je poměrně velký vorvaňovcovitý kytovec z rodu Berardius, který má cirkumpolární rozšíření v chladných vodách jižní polokoule. Vzhledem k těžko dostupnému habitatu druhu toho o něm není příliš známo.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh popsal francouzský zoolog Georges Louis Duvernoy v roce 1851 na základě lebky z novozélandské Akaroy. Druhové jméno arnuxii připomíná nálezce lebky, lodního chirurga francouzské korvety Le Rhin (1842–1846) jménem Maurice Arnoux.[2] Jedné se o jednoho ze tří zástupců rodu Berardius, přičemž třetí druh byl popsán teprve v roce 2019.[3] Druhý „tradiční“ zástupce rodu je Berardius je vorvaňovec velký (Berardius bairdii) a mezi vědci se už dlouhou dobu vede debata, zda vorvaňovec Anouxův a velký skutečně představují dva oddělené druhy, protože morfologicky jsou oba druhy takřka totožné.[4][5][6] Hlavní rozdíl mezi nimi je areál výskytu (vorvaňovec Arnouxův na jižní polokouli, vorvaňovec velký na severní) a délka těla (vorvaňovec Arnouxův je v průměru asi o metr kratší).[7] Validitu obou druhů potvrdila studie mitochondriální DNA.[8]

Rozšíření a populace[editovat | editovat zdroj]

Vorvaňovec Arnouxův obývá chladné vody jižní polokoule od Antarktidy po zhruba 34° j. š.,[9] nicméně občas může doplouvat i do teplejších vod až ke 24° j. š. (jih Brazílie).[10] Alespoň podle počtu reportovaných záznamů pozorování se jedná o poměrně vzácného tvora, který bývá nejčastěji pozorován v Tasmanově moři, v jižním Pacifiku, v novozélandském Doubtful Sound a kolem antarktických břehů. Ke zcela nejčastějším uvíznutím těchto kytovců dochází na Novém Zélandu.[9]

Celková populace druhu je neznámá a dosavadní odhady se pohybují v desítkách nebo stovkách tiscích.[9]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostra vorvaňovce Arnouxova

Úzké dlouhé tělo je tmavě hnědé až šedé.[4][7] Břišní strana je o něco světlejší a bývá poseta nepočetnými skvrnami nepravidelné velikosti, které se v menší míře objevují i na hřbetní straně. Hlava je malá, vpředu se nachází dlouhý úzký trubkovitý rypec. Na krku na vnější straně mezi čelistmi se nachází pár hrdelních rýh, které slouží k rychlému rozšíření ústní dutiny při sukci kořisti. Výdechová fontána má tvar půlměsice, přičemž konkávní strana směřuje dopředu. Meloun je poměrně malý, jeho přední strana napojující se na rypec je téměř vertikální. Má pouze jeden pár zubů, které se nachází v přední části dolní čelisti. Kondylobazální délka lebky je 1174–1420 mm. Hlavně samci mívají hřbetní část těla posetou jizvami patrně způsobenými zuby jiných vorvaňovců Arnouxových. Délka těla dosahuje 8,5–9,75 m.[7]

V přední části těla se nachází pár hrudních ploutví, které zapadají do kapsovitých prohlubní na těle. Hřbetní ploutev je posazena zhruba ve dvou třetinách délky těla. Tato ploutev je poměrně malá, její špička zakulacená. Ocasní ploutev je jednoduchá, takřka bez vykrojení.[4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O biologii vorvaňovce Arnouxového toho není příliš mnoho známo z důvodu velmi obtížné přístupnosti areálu výskytu druhu spolu s tím, že velkou část času tráví pod vodou. Žije v menších skupinkách o 6–10 jedincích, občas se objevuje i ve větších skupinách zahrnujících až 80 vorvaňovců Arnouxových. Jedná se o výborného potápěče, typicky se potápí na dobu kolem 25 minut,[4] avšak pod vodou může zůstat i nejméně 70 minut[11] a během ponoru dokáže urazit i několik kilometrů horizontální vzdálenosti. K predátorům druhu patří kosatka dravá. Živí se krakaticemi.[4]

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

I přes neznámý populační trend je vorvaňovec Arnouxův hodnocen jako málo dotčený druh. Ke známým hrozbám patří interakce s komerčními rybářskými loděmi, hlavně velkoformátovými tažnými sítěmi. Pozření plastů nebo zvukové znečištění patrně také tohoto kytovce negativně ovlivňuje. Co se týče lovu, vorvaňovci Arnouxovi nikdy nebyli komerčně loveni.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ DUVERNOY, G. L. Mémoir sur les caractères ostéologiques des genres nouveaux ou des espèces nouvelles de cétacés vivants ou fossiles, dont les squelettes entiers’, ou les tétes seulement, sont consservés dans les galeries d’anatomie comparée du muséum d’histoire naturelle. S. 5–71. Annales des Sciences Naturelles [online]. Crochard, 1851 [cit. 2023-08-07]. Roč. 15, s. 5–71. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ YAMADA, Tadasu K.; KITAMURA, Shino; ABE, Syuiti. Description of a new species of beaked whale (Berardius) found in the North Pacific. Scientific Reports. 2019-08-30, roč. 9, čís. 1, s. 12723. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-019-46703-w. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. S. 106–108. (anglicky) 
  5. ↑ KASUYA, Toshio. Systematic consideration of recent toothed whales based on the morphology of the tympano-periotic bone. Scientific Reports of the Whales Research Institut. 1972, roč. 21, s. 1–103. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. (anglicky) 
  6. ↑ SLIPP, J. W.; WILKE, Ford. The Beaked Whale Berardius on the Washington Coast. Journal of Mammalogy. 1953-02, roč. 34, čís. 1, s. 105. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 0022-2372. DOI 10.2307/1375949. (anglicky) 
  7. ↑ a b c THEWISSEN, J. G. M., 2018. Berardius Beaked Whales. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. 3. vyd. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 97–99. (anglicky)
  8. ↑ DALEBOUT, M. L.; BAKER, C. S.; MEAD, J. G. A Comprehensive and Validated Molecular Taxonomy of Beaked Whales, Family Ziphiidae. Journal of Heredity. 2004-11-01, roč. 95, čís. 6, s. 459–473. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 1465-7333. DOI 10.1093/jhered/esh054. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d Berardius arnuxii [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-1.RLTS.T2762A197190014.en. (anglicky) 
  10. ↑ SICILIANO, Salvatore; SANTOS, Marcos César de Oliveira. On the occurrence of the Arnoux's beaked whale (Berardius arnuxii) in Brazil. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom. 2003-08, roč. 83, čís. 4, s. 887–888. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 1469-7769. DOI 10.1017/S0025315403007999h. (anglicky) 
  11. ↑ HOBSON, R. P.; MARTIN, A. R. Behaviour and dive times of Arnoux's beaked whales, Berardius arnuxii , at narrow leads in fast ice. Canadian Journal of Zoology. 1996-02-01, roč. 74, čís. 2, s. 388–393. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 0008-4301. DOI 10.1139/z96-045. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

česky
  • ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00829-7. 
  • KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl. ISBN 8090317103. 
  • MAZÁK, Vratislav, 1988. Kytovci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 
anglicky
  • BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. (anglicky) 
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky) 
  • THEWISSEN, J. G. M., 2018. Berardius Beaked Whales. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. 3. vyd. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 97–99. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vorvaňovec_Arnouxův&oldid=23837198“