Přeskočit na obsah

Vojtěch Hřímalý mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o hudebním skladateli Vojtěchu Hřímalém (1842–1908). O ostatních členech této hudební rodiny pojednává článek Hřímalý.
Vojtěch Hřímalý mladší
Základní informace
Narození30. července 1842
Plzeň, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. června 1908 (ve věku 65 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, houslista, kapelník a hudebník
Nástrojehousle
DětiOtakar Hřímalý
RodičeVojtěch Hřímalý starší
PříbuzníJan Hřímalý, Jaromír Hřímalý, Bohuslav Hřímalý, Marie Hřímalá a Anna Hřímalá (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch (Adalbert) Hřímalý (30. července 1842 Plzeň[1]15. června 1908 Vídeň) byl český houslista a skladatel.

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec i všichni sourozenci byli hudebníky. Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty.

V roce 1868 se vrátil do Prahy a stal se koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Po neshodách s vedením divadla přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých.

V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově.

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Hus (ouvertura)
  • Serenáda pro smyčcový orchestr F-dur
  • Serenáda pro smyčcový orchestr D-dur
  • Houslový koncert (1889)
  • Triumfální pochod

Scénická hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Mravenci (1869)
  • Krejčí a švec
  • Čert na zemi
  • Kocúr a kočka
  • Štípaná hubička
  • Bandité

Komorní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Houslová sonáta
  • Tři skladby pro housle a klavír
  • Dueto pro housle a violoncello
  • Smyčcový kvartet D-dur (1876)
  • Pět písní v národním slohu (1873)
  • Šest písní (1875)
  • Lidská duše (cyklus písní pro mezzosoprán)
  • Anif (cyklus písní)
  • Žal (cyklus písní)

Zkomponoval řadu dalších písní a sborů. Psal i chrámovou hudbu, z níž vyniká např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Nevyhýbal se ani zábavné hudbě. Zkomponoval četné taneční skladby a kuplety.

Pedagogické dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Úprava houslové školy Vincence Bartáka Theoreticko-praktická škola hry na housle ve dvou odděleních.
  • Tonální a rytmická studia pro houslisty
  • Národní divadlo a čeští skladatelé (vlastní náklad, 1894)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]