Vlastislav Valtr
| Vlastislav Valtr | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1990 – 1990 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1990 – 1992 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | OF (1989-91) OH (1991-) |
| Narození | 6. června 1938 Církvice[kde?]  Československo |
| Úmrtí | 7. prosince 2015 |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlastislav Valtr (6. června 1938 Církvice[kde?][1] – 7. prosince 2015[2]) byl český a československý disident a politik, za normalizace signatář Charty 77, po sametové revoluci poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Za normalizace působil jako disident, v únoru 1977 patřil mezi několik málo signatářů Charty 77 v Severomoravském kraji. Bydlel v Havířově.[3] Státní bezpečnost v Ostravě ho proto od roku 1976 vedla v evidenci zájmových osob.[4] V listopadu 1989 se v Havířově zapojil do průběhu sametové revoluce. Už 23. listopadu pořádal v tomto městě první demonstraci.[5]
Po sametové revoluci se v rámci procesu kooptací do ČNR stal poslancem České národní rady.[6] Ve volbách roku 1990 pak zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj) za Občanské fórum. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[7]
Na podzim 1990 s ním vedl soudní spor disident a vydavatel časopisu Vokno František Stárek, kvůli výrokům, které Valtr pronesl na Stárkovu adresu. Šlo o tato Valtrova slova: „Nahlédl jsem o víkendu do časopisu VOKNO a VOKNOVINY, tolik oslavovaného undergroundu. Po přečtení jsem pochopil, proč asi má jeden člen redakční rady podle svého vlastního vyznání notorický alkoholik a vyznavač přírodních drog přezdívku MAGOR. A také jsem pochopil, proč asi má vydavatel přezdívku ČUŇAS. Tím vydavatelem je náměstek ředitele na ochranu ústavy a demokracie. To je asi světová rarita.“ Soud rozhodl, že Valtr se Stárkovi musí omluvit.[8]
Byl ženat, měl syna Jana.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vlastislav Valtr [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Vlastislav Valtr [online]. Vzpomínej.cz [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Fiedor, Jiří: Bílé vrány v černém kraji Chartisté a nezávislé iniciativy na Ostravsku [online]. nln.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ EZO – evidence zájmových osob StB [online]. stbezo.info [cit. 2012-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06.
- ↑ Securitas Imperii 6/III [online]. aplikace.mvcr.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Usmíření [online]. cunas.cz [cit. 2012-08-13]. Dostupné online.