Přeskočit na obsah

Vladimir (de Repta)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir de Repta
Vladimir de Repta
Vladimir de Repta
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1903 – ???
Pravoslavný arcibiskup černovický a metropolita Bukoviny a Dalmácie
Ve funkci:
1902 – 1924
PředchůdceArcadie Ciupercovici

Narození6. ledna 1842
Banyliv Pidhirnyj
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. dubna 1926
Černovice
RumunskoRumunsko Rumunsko
Alma materČernovická univerzita
Vídeňská univerzita
Bonnská univerzita
Mnichovská univerzita
Curyšská univerzita
NáboženstvíPravoslavná církev
CommonsVladimir (Repta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir (rodným jménem rumunsky Vasile de Repta nebo německy Basil Ritter von Repta, 6. ledna 1842 Banyliv Pidhirnyj24. dubna 1926 Černovice[1]), byl pravoslavný duchovní a teolog rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století arcibiskup černovický, za Rakouska-Uherska politik, poslanec Říšské rady.

Studoval pravoslavnou teologii na Černovické univerzitě, Vídeňské univerzitě, Bonnské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Curyšské univerzitě. Od roku 1873 byl profesorem teologie na teologickém semináři a v letech 1875–1896 působil jako profesor Nového zákona na teologické fakultě Černovické univerzity. V letech 1878/1879, 1885/1886 a 1893/1894 byl jejím děkanem, v letech 1883/1884 rektorem celé univerzity. V letech 1875–1895 byl inspektorem obecných škol. Roku 1896 se stal vikářem, od roku 1898 působil jako titulární biskup v Rădăuți. V letech 1902–1924 zastával úřad pravoslavného arcibiskupa černovického a metropolity Bukoviny a Dalmácie.[1]

Byl aktivní i politicky. Jako virilista zasedal coby poslanec Bukovinského zemského sněmu. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát ve velkostatkářské kurii v Bukovině, první voličský sbor.[2] K roku 1901 se profesně uvádí jako biskup, arcibiskupský vikář, univerzitní profesor v Černovicích.[3]

Od roku 1903 byl též členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]

Jako arcibiskup se snažil překlenout politické rozdíly mezi etnickými Rumuny, Ukrajinci a Rusy. Když za 1. světové války Černovice dočasně obsadila ruská armáda, aby pak město opětovně dobyla rakousko-uherská armáda, byl zbaven arcibiskupského úřadu za své chování během ruské okupace a vykázán do Prahy. Do funkce se mohl vrátit až po skončení války a zániku Rakouska-Uherska. Četná města v regionu mu udělila čestné občanství.[1]

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Repta, Vasile Vladimir von (1842-1926), Theologe, s. 83. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2464&size=45

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]