Vladimír Kořínek (dělník)
| Vladimír Kořínek | |
|---|---|
| Narození | 23. července 1911 Žleby  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. dubna 1951 (ve věku 39 let) Věznice Pankrác  Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Kořínek (23. července 1911[1] Žleby – 10. dubna 1951 Věznice Pankrác) byl český dělník a předseda MNV odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1911 ve Žlebech.[3] V obci působil jako předseda Místního národního výboru a politickým smýšleným byl přesvědčený komunista.[4]
V roce 1950 došlo v obci a jejím okolí k působení protirežimních skupin. V obci a jejím okolí docházelo k rozšiřování protirežimních letáků, zastrašování místních funkcionářů KSČ, provádění sabotáží a nakonec dvěma střelbám na místního komunistického funkcionáře, přičemž ten po té v červenci 1950 zemřel. Během provedených sabotáží v obci došlo k zapálení Kořínkova statku a na jeho dveře byl také vyvěšen nejméně jeden výhružný leták.[5] Kořínek se navíc sám podílel na akcích, jež měly za cíl odboj potlačit a pachatele dopadnout.[4][6] Po smrti postřeleného funkcionáře byla za účelem dopadení pachatelů nasazena i armáda a Státní bezpečnost se rozhodla dopadnout pachatele za každou cenu; i kdyby si jej měla vymyslet.[7]
Zatčení a poprava[editovat | editovat zdroj]
Poté byl však v srpnu 1950 zatčen a vzat do vazby také Vladimír Kořínek. Státní bezpečnost se jej totiž rozhodla postavit do čela smyšlené protikomunistické odbojové skupiny jako zástupce záškodníka ve vlastních řadách; tou dobou v Československu totiž začínala vlna stranických čistek po vzoru Sovětského svazu, která nakonec vyvrcholila procesem se Slánským. Ve vazbě byl poté Kořínek několik měsíců krutě mučen. Přestože se téměř půl roku i přes kruté mučení všem obviněním zarputile bránil, byl nakonec stejně donucen ke zcela smyšleným přiznáním.[6] Podle tehdejšího oficiálního vyšetřování měl vraždu funkcionáře zosnovat on, neboť s ním měl mít dlouhodobé spory o moc.[5] Za trestné činy velezrady a návod a pomoc k vraždě byl v politickém procesu zvaném Tomáš Kořínek a spol. v březnu 1951 odsouzen k trestu smrti.[8] Popraven byl spolu se svým bratrem Tomášem a s Bohumilem Krulišem v dubnu 1951.[9] V procesu byly navíc k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeny další tři desítky osob. Rehabilitován byl v roce 1968.[10] Pohřben byl do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vladimír Kořínek. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Akce "Teroristé" - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pavel Kořínek (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b MALLOTA, Petr. Akce „Teroristé“. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Komunistické kladivo na odbojáře. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Místa Paměti národa. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Akce „Teroristé“ - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.