Vinice (Plaská pahorkatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vinice
Vrchol 588,9 m n. m.
Seznamy Hory a kopce Plaské pahorkatiny
Poznámka nejvyšší vrchol Úněšovské části Křelovické pahorkatiny
Poloha
Státy Česko
Pohoří Plaská pahorkatina /
Stříbrská pahorkatina /
Pernarecká pahorkatina / Křelovická pahorkatina / Úněšovská část[1]
Souřadnice
Vinice
Vinice
Hornina bazanit
Povodí Mže
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Vinice je kopec sopečného původu v Plaské pahorkatiněokrese Plzeň-sever. Nachází se necelý kilometr jihozápadně od Skupče a dosahuje nadmořské výšky 588,9 metru.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu se nacházelo pravěké výšinné sídliště. Bylo osídleno v eneolitu mladším stupněm chamské kultury a poté v mladší době halštatské.[3] Archeologická lokalita je chráněna jako kulturní památka ČR.[4]

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch je významným bodem geomorfologického okrsku Pernarecká pahorkatina,[5] který je součástí podcelku Stříbrská pahorkatina v Plaské pahorkatině.[2] Má tvar bazanitové kupy. Ta je pozůstatkem většího výlevu (efuze),[6] která pronikla třetihorními fylity. Úpatí vrchu lemují balvanové haldy a v západním úbočí se nachází opuštěný lom.[5] V jeho stěnách lze pozorovat tzv. sonnenbrand, tj. kuličkový rozpad horniny,[6] který se objevuje v případech, kdy se magma dostalo do styku s vodou nasycenými sedimenty a ve svém důsledku prakticky znemožňuje jakékoliv využití kamene.[7]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Vrch leží mimo značené turistické trasy, ale je dobře přístupný polními cestami od Skupče.[8] Přestože je z větší části zalesněný, poskytuje dobrý výhled.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 
  2. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  3. JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 112. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-02]. Identifikátor záznamu 129796 : Výšinné neopevněné sídliště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vinice, s. 489. 
  6. a b c JANOŠKA, Martin. Sopky a sopečné vrchy České republiky. Praha: Academia, 2013. 416 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. ISBN 978-80-200-2231-8. Kapitola Vinice, s. 66. 
  7. HRADECKÝ, Petr. Vinice u Skupče [online]. Česká geologická služba, 1993-11-18, rev. 2012-12-27 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-22]. Dostupné online.