Villiaumit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Villiaumit
Villiaumite-229832.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec NaF
Identifikace
Barva karmínově červená,...
Vzhled krystalu nedokonalé hexaedry
Soustava krychlová
Tvrdost 2-2,5
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu n=1,327–1,328
Vryp bílý
Hustota 2,79 g⋅cm−3
Rozpustnost slabě ve studené vodě
Ostatní Jedovatý!!!

Villiaumit (Lacroix, 1908), chemický vzorec NaF (fluorid sodný), je krychlový minerál.
Pojmenován po: Maxime Villiaume, francouzský badatel a důstojník dělostřelectva koloniálních vojsk umístěných v severním Madagaskaru, za pomoc při získávání vzorků minerálů a hornin z Madagaskaru a Guineje. Z jeho sbírky pochází první popsaný kus.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • magmatický – v dutinách nefelínických syenitů a nefelínických syenitových pegmatitů.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří jemné krystaly ve tvaru nedokonalých krychlí, drobných oktaedrů nebo sférické tvary, obvykle jen zrnité a celistvé agregáty. Vzácně krystaly dosáhly velikosti až 15 cm. Na umělých krystalech jsou vyvinuty tvary a {100}, d {110}, o {111}. Na přirozených krystalech z Grónska byly nalezeny tvary {100}, {110}, {hk0}, {111}, {611} a {521}.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2–2,5, křehký, hustota 2,79 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {100}.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, tmavě karmínově červená, tmavě višňová, někdy růžová až světle oranžová, čistý umělý nerost je bezbarvý. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý až světle růžový. V dlouhovlnném i krátkovlnném UV záření má tmavě červenou až oranžovou a žlutou fosforescenci.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Na 54,76 %, F 45,24 %. Slabě rozpustný ve studené vodě. Před dmuchavkou se lehce taví.
  • Další vlastnosti: Jedovatý! Požití nebo vdechnutí může být smrtelné! Postihuje dýchací cesty, srdce, kostru, oběhový systém, centrální nervový systém a ledviny. Způsobuje podráždění pokožky, očí a dýchacích cest. Podráždění se může projevit se zpožděním!

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Praktické využití minerál nemá, pro průmyslové potřeby se fluorid sodný vyrábí uměle.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Vzácně se vyskytující minerál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 10.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]