Přeskočit na obsah

Vila Rudolfa Vorla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Rudolfa Vorla
Vila Rudolfa a Slávy Vorlových
Vila Rudolfa a Slávy Vorlových
Základní informace
Slohfunkcionalismus
StavebníkRudolf Vorel, Sláva Vorlová
Současný majitelDiamo, s.p.
Poloha
AdresaSkalní 176/8, Barrandovská 176/30, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceSkalní a Barrandovská
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Rudolfa Vorla je bývalá rodinná vila, která stojí v Praze 5-Hlubočepích mezi ulicemi Barrandovská a Skalní.

Po svatbě roku 1919 se Rudolf Vorel (1891–1945) a jeho žena Sláva (1894–1973), hudební skladatelka a klavíristka, přestěhovali z rodného Náchoda do Prahy. Novomanželé dostali od matky Rudolfa v Praze malý obchod pro založení firmy Vorel, ve které vyráběli módní klobouky a drobné doplňky. Firma sídlila v Břetislavově 16 (Malá Strana, v letech 1919-1949 Praha III.).[1]

Roku 1929 koupili pozemek v nově vznikající pražské čtvrti Barrandov a vybudovali na něm moderní vilu. V ní brzy měli hudební salón, pro který objednali u krnovské firmy Bratří Riegrů varhany podle návrhu Bedřicha Wiedermanna. Jejich stavba se však nerealizovala. Každý týden se ve vile setkávali přátelé, již v srpnu 1933 zde hrálo nově ustavené „Barrandovské kvarteto“ ve složení Antonín Seeman první housle, Karel Sušický druhé housle, Jiří Podubecký viola a jeho bratr Eugen Podubecký violoncello. Složení kvarteta se časem měnilo, s Antonínem Seemanem hrál také jeho bratr Jaroslav, pan Pokorný a na violoncello architekt F. A. Libra[2]. Pravidelnými hosty bývali Bedřich Jaroš a Vincent Zahradník z Ondříčkova kvarteta, Jaroslav Řídký, Alois Hába, František Maxián, Jan Panenka, Josef Páleníček nebo cellista Miloš Sádlo. Mezi další časté hosty patřili architekt a sochař František Bílek, japanolog a cestovatel Josef (Joe) Hloucha, spisovatelé F. X. Svoboda a J. S. Machar nebo JUDr. Vladimír Čelakovský, pravnuk básníka F. L. Čelakovského. Sláva Vorlová se po patnácti letech práce ve firmě vrátila ke komponování.[3][4] V Pražském adresáři 1937-1938 je Antonín Seeman (Seman) se svou ženou Klárou uváděn bytem Barrandovská 176.[5]

8. května 1945 byl Rudolf Vorel před očima své ženy zastřelen oddíly SS spolu s Antonínem Seemanem (bankovní rada, Zemská banka) a dalšími muži v ulici Pod Habrovou před čp. 350/16.[6][7] Sláva Vorlová žila ve vile až do své smrti v srpnu 1973.

  1. Státní oblastní archiv v Praze: Vorel, továrna na dámské klobouky, Praha. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online Archivováno 10. 4. 2019 na Wayback Machine..
  2. Librová, Eva. Architekt F.A. Libra: hrst vzpomínek na otce. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 134 s. Prameny k dějinám architektury a stavitelství; sv. 1. ISBN 978-80-204-1866-1. S. 25, 30.
  3. Anna Šerých: Juliette Arányi. In: Hudební rozhledy. Portréty velkých klavíristů 20. století V/XI. 04/19. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine..
  4. KOVÁŘOVÁ, Lucie. Sláva Vorlová (1894–1973): život a tvorba skladatelky se zaměřením na Koncert pro basklarinet a smyčce, op. 50 [online]. Brno, 2019 [cit. 2019-04-12]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/chcns/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Flašar. S. 17-18.
  5. VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 1221, 1586. 
  6. Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 5 - Pod Habrovou. Jiří Porteš, 1.5.2005. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
  7. Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 1 - Na Příkopě. Josef Kareš, 31.05.2011. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]