Viktor Nikodém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Viktor Nikodem)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Nikodem
Narození 12. února 1885
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. února 1958 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí nemoc chrlení krve
Národnost Československá
Vzdělání Univerzita Karlova
Povolání výtvarný publicista
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor Nikodem (12. února 1885, Třebíč[1]20. února 1958, Praha) byl český malíř, výtvarný kritik a legionář. Jeho otcem byl Vilém Nikodém, matkou byla Sofie Nikodémová, narodil se v domě na třebíčské Litoltově ulici. V roce 1921 se oženil s Boženou Kužmovou z Litovle. Zemřel v roce 1958 na nemoc spojenou s chrlením krve.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval tzv. obecnou školu v Třebíči, kde také pokračoval na gymnáziu, po vystudování gymnázia vystudoval germanistiku na Univerzitě Karlově v Praze (1906-1914), kdy v rámci studia strávil semestr na Vídeňské univerzitě a semestr na univerzitě v Nice.

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studií narukoval k jihlavskému 14. pluku a s ním odešel do Halle v Tyrolsku, v roce 1916 byl převelen na Ruskou frontu, kde byl zajat. V roce 1917 vstoupil do československých legií[2] a byl zařazen do 6. a později do 7. pluku, kde se opět setkal se spolužákem z gymnázia Janem Syrovým. V roce 1918 přešel do fotografického oddělení štábu Československé armády a pokračoval v cestě do Vladivostoku spolu s dalšími vojáky. V té době se rozhodl, že se stane malířem. V roce 1920 se z Vladivostoku spolu s 6. plukem (tzv. Hanáckým) vrátil do ČSR a posléze nastoupil jako výtvarný poradce do Památníku odboje. Mezi měsíci únorem a květnem v roce 1921 proběhla v prostorách památníku odboje výstava výtvarných prací legionářů, po výstavě byla vydána publikace "Československé legie v Rusku - Malířské dokumenty". Ve službách památníku odboje působil až do roku 1925, kdy odešel jako štábní kapitání do výslužby.

Publicistika[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu do civilu se stal redaktorem kulturní rubriky listu Národní osvobození, kde působil do roku 1948. Mezitím se věnoval redakci článků mimo jiné v časopise Volné směry, Zvěrokruh a podobně. Stejně tak se věnoval monografiím především s výtvarnou tematikou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pes druhé roty, František Langer, ilustrace Viktor Nikodem
  • Legionářský almanach 1923 : ve prospěch postavení "Památníku osvobození" musea a archivu československých legií a celého osvobozenského hnutí, upravil Viktor Nikodém
  • Třetí rota : Román, Josef Kopta, ilustrace Viktor Nikodem
  • Jak jsme žili a bojovali na Rusi : 25 listů linoleových řezeb, Viktor Nikodem
  • Edouard Manet : [výbor obrazů], text Viktor Nikodem
  • Gustave Courbet, text Viktor Nikodem
  • Souborná výstava sochařského díla Otty Gutfreunda : Duben 1948, text Viktor Nikodem
  • Bedřich Vaníček : [Obr. monografie], Viktor Nikodem

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1921 – Památník odboje, výstava prací ruských legionářů
  • 2007 – Muzeum Vysočiny Třebíč, Viktor Nikodem a jeho přátelé
  • 2010 – Kabinet Ex libris, Nová výstavní síň, Chrudim, Viktor Nikodem – intimní zpověď

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třebíč
  2. Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Nikodém Viktor *1885

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]