Viktor Bauer (1847)
| Viktor Bauer | |
|---|---|
| Narození | 16. dubna 1847 Brno  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. září 1911 (ve věku 64 let) Breitenstein  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | politik a podnikatel |
| Ocenění | komtur Řádu Františka Josefa (1910) |
| Děti | Viktor Bauer |
| Rodiče | Moriz Bauer |
| Funkce | poslanec Moravského zemského sněmu (1902–1913) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Viktor Arnold Jakob Bauer (16. dubna 1847 Brno – 30. září 1911 Breitenstein) byl německý podnikatel, cukrovarník velkostatkář, finančník a poslanec Moravského zemského sněmu. Byl otcem Viktora Bauera mladšího.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Viktor Arnold Jakob Bauer byl syn Mořice Bauera a Mathildy, rozené Axmannové. Vystudoval německé gymnázium, německou techniku v Brně a univerzitu v Lipsku. Od roku 1870 začal postupně pracovat v otcových podnicích, cukrovarech i přebíral finančnické aktivity. Podílel se i na vedení Brněnské železniční společnosti, jejímž byl prezidentem. Rovněž byl zvolen za velkostatkářskou kurii poslancem Moravského zemského sněmu v roce v 1896.
V roce 1884 koupil statek Spálov na Novojičínsku, který měl rozlohu 800 ha, od hraběte Filipa Kinského a přebudoval ho na moderní zemědělský závod. V roce 1895 odkoupil od Josefa Friedricha landskraběte Fürstenberga velkostatek Kunín u Nového Jičína, jenž měl rozlohu 884 ha.
Po roce 1906 začal investovat do akciové společnosti cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna, kde se stal prezidentem. Také byl správním radou Moravské eskomptní banky a Brněnské společnosti místních drah. Byl rovněž cenzorem První moravské spořitelny se sídlem v Brně.
Zemřel roku 1911 v Breitensteinu. Pohřben byl v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. Tvůrcem náhrobku byl Johann Eduard Tomola, významný konkurent Adolfa Loose st., otce architekta Adolfa Loose. Monument se nedochoval v původní podobě a jeho prvky jsou součástí jiného hrobu.[1]
Vyznamenání a pocty[editovat | editovat zdroj]
- Komturský kříž Řádu Františka Josefa I. (1910)
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Dne 21. července 1889 došlo k slavnostnímu otevření cyklistické dráhy na Bauerově rampě, jejíž vytvoření Bauer finančně podpořil
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ S.R.O, Via Aurea. Tombstone of the Ritter von Bauer family | Objects | Brno Architecture Manual. A Guide to Brno Architecture. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
