Valensův akvadukt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valensův akvadukt
Základní informace
Slohbyzantská architektura
Poloha
AdresaFatih, Istanbulská provincie, Istanbul, TureckoTurecko Turecko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valensův akvadukt (turecky: Valens Su Kemeri, starořecky: Ἀγωγὸς τοῦ ὕδατος) je starořímský akvadukt postavený ve 4. století pro zásobování Konstantinopole – hlavního města Východořímské říše (dnes Istanbul v Turecku). Stavba akvaduktu začala za vlády římského císaře Constantia II. (vládl 337–361) a byla dokončena v roce 373 císařem Valensem (vládl 364–378). Stavba byla dokončena roku 368. Podle ne zcela jistých zpráv byly jeho základy položeny již ve 2. století za Hadriána.[1] Akvadukt zůstal v provozu po mnoho staletí. Používali ho pozdní Byzantinci (Andronikos I. Komnenos byl posledním byzantským císařem, který akvadukt udržoval), později i Osmané (např. Sulejman Nádherný pověřil architekta Mimara Sinana, aby přidal k systému další dvě linie, dopravující vodu z Bělehradského lesa). Zpočátku akvadukt přiváděl vodu z pramenů v Danımandere a Pınarca, kanály z obou pramenů pramene se setkávaly v Dağyenice. Tento první akvadukt ze 4. století byl dlouhý 268 kilometrů. Druhá část z 5. století přidala dalších 451 kilometrů potrubí, které odvádělo vodu z Vize, jež leží 120 kilometrů od Konstantinopole. Část akvaduktu Turky nazývaná Bozdoğan Kemeri je nejzachovalejší a tento asi kilometrový úsek vedoucí po monumentální mostní konstrukci nad dnešním Atatürkovým bulvárem je také nejfotografovanější a stal se velkým symbolem Istanbulu. V nejvyšším místě most měří 29 metrů. Pilíře mají tloušťku 3,70 metru, spodní oblouky jsou široké 4 metry. Geofyzikální průzkumy provedené v roce 2009 ukázaly, že základy pilířů jsou přibližně 5,4–6 metrů pod současným povrchem. Podle tradice byl akvaduktový most postaven z kamenů chalcedonských hradeb, které byly strženy v roce 366 jako trest za Procopiovu vzpouru. Mostní stavba byla slavnostně otevřena v roce 373. Mostů bylo v celém systému asi třicet.[2] Vodovodní systém Konstantinopole byl největší v celém starověkém světě.[3] To se ale dlouho netušilo - údaje starověkých dějepisců (Themistios aj.) byly považovány za nadsazené, dokud archeologové ve 20. století neobjevily ztracené části akvaduktu. Voda přivedená z hor byla v Konstantinopoli uchovávána ve více než stovce podzemních cisteren (jednou z nich byla známá Bazilika Cisterna), s celkovou kapacitou přes jeden milion metrů krychlových.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aqueduct of Valens na anglické Wikipedii.

  1. Aqueduct of Valens. The Byzantine Legacy [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Aqueduct of Valens | Istanbul, Turkey. Lonely Planet [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  3. HOUSER, Pavel. Největší akvadukt starověkého světa. Sciencemag.cz [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  4. Vzdušné řeky a podzemní paláce žíznivého města. Země světa [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]