Vahaneč
| Vahaneč | |
|---|---|
 Náves s rybníkem | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Verušičky |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′24″ s. š., 13°7′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 24 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vahaneč (2,98 km²) |
| PSČ | 364 52 |
| Počet domů | 17 (2021)[2] |
  Vahaneč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180301 |
| Kód k. ú. | 780308 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vahaneč (německy Bohentsch) je malá vesnice, část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Verušiček. Prochází tudy železniční trať Protivec–Bochov. Vahaneč je také název katastrálního území o rozloze 2,98 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1237, kdy zde sídlil zeman Beneš z Vahanče. Po něm vesnice patřila dalším členů jeho rodu. V roce 1415 se uvádí Jiří ze Stebna, který někdy používal také přídomek z Vahanče. Z let 1437 a 1457 jsou první zmínky o vahanečské tvrzi, na které žili bratři Benjamín a Hanuš z Vahanče. Někdy po nich se panství dostalo do přímého držení pánů z Plavna.[4] Roku 1524 ji v zástavě držel Jindřich z Údrče a po něm jeho potomci, kterým patřila až do konce šestnáctého století. V roce 1599 panství koupil Jindřich Zumr z Herstošic a po jeho smrti bylo prodáno majitelům Knínic.[5] Od roku 1613 se majitelem stal Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který Vahaneč připojil k Údrči, ale protože se zúčastnil stavovského povstání, byl mu po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Vahaneč koupil Severin Thalon z Horštejna, za kterého se zdejší tvrz uvádí naposledy. V roce 1640 údrčské panství včetně Vahanče získal vévoda Jan Jindřich Sasko-Lauenburský a připojil je k toužimskému panství. Vahanečská tvrz potom jako nepotřebná beze zbytku zanikla.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 186 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: devět Čechoslováků a 136 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 173 | 174 | 147 | 168 | 186 | 190 | 145 | 94 | 66 | 62 | 50 | 25 | 17 | 17 | 24 |
| Domy | 27 | 29 | 29 | 32 | 32 | 33 | 32 | 25 | 28 | 15 | 13 | 8 | 17 | 16 | 17 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Hřivínov a Záhoří. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Vahaneč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. Od roku 1965 je částí obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. V roce 1950 k obci patřily Budov a Záhoří.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Památkově chráněná kaple Panny Marie z osmnáctého století[11]
- Lidový patrový dům (bývalé čp. 11) s kamenným přízemím, hrázděným patrem a laťovým šalovaným štítem[11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kaple Panny Marie
Usedlosti na návsi
Usedlosti na návsi
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
- 1 2 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vahaneč – tvrz, s. 375.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 600, 48, 654.
- 1 2 Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vahaneč, s. 164–165.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vahaneč na Wikimedia Commons - Vahaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
